Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Nahrávám video

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.

„Musíme udeřit na všechny symboly (íránského) režimu a na jeho represivní mechanismy,“ apeloval Kac. Podle něj je nutné další údery zaměřit na íránské provládní milice a revoluční gardy. Jeruzalém musí podle ministra provést „masovou evakuaci obyvatelstva z Teheránu, aby destabilizoval režim a zvýšil odstrašující účinek v reakci na raketovou palbu na izraelskou půdu, a zároveň pokračovat v útocích na zařízení a vědce, aby zmařil íránský jaderný program, dokud nebude plně dosaženo všech cílů operace“.

Kac od začátku úderů uvedl, že cílem izraelského vojenského tažení jsou především balistické rakety a jaderný program Íránu. Na adresu íránského vůdce Alího Chameneího v úterý řekl, že může skončit jako Saddám Husajn, který byl zajat Američany, postaven před soud a v roce 2006 popraven.

Podle analytiků by současné údery mohly oslabit vládu islámských duchovních, kteří vedou Írán od roku 1979. Podle agentury Reuters někteří exiloví íránští politici vyzývají obyvatele, aby vyšli do ulic a postavili se proti režimu ajatolláhů.

Jiní však považují za málo pravděpodobné, že by ve válečných podmínkách vzniklo široké protestní hnutí. Íránská opozice podle Reuters ani nemá jasno, kdo by měl islámské duchovní v čele země nahradit. Do popředí se snaží dostat syn posledního šáha Rezá Pahlaví, kterého ale některé významné opoziční organizace odmítají.

Jednání v Ženevě

V Ženevě se odpoledne íránský ministr zahraničí Arakčí dostavil k rozhovorům se svými evropskými protějšky ohledně jaderného programu země, informovala agentura Reuters. Ještě předtím v Radě OSN pro lidská práva řekl, že Teherán je odhodlán bránit svoji územní celistvost a svrchovanost všemi prostředky a kvůli útokům na jaderná zařízení obvinil Izrael z těžkých válečných zločinů.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí
Zdroj: Reuters/Tatyana Makeyeva

Ministr také označil izraelský útok na Írán z minulého týdne za zradu diplomacie, kterou ohledně jaderného programu vede Teherán se Spojenými státy. V Ženevě jednal Arakčí s ministry zahraničí Německa Johannem Wadephulem, Francie Jeanem-Noëlem Barrotem, Británie Davidem Lammym a šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou.

Izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon očekával podle serveru Times of Israel skutečné úsilí o odstranění íránského jaderného potenciálu, nikoli jen další kolo rozhovorů. „V posledních několika desetiletích jsme byli svědky diplomatických rozhovorů a podívejte se na jejich výsledky,“ řekl Danon novinářům v OSN. „Pokud to bude jen další kolo jednání, je to něco, co nemůžeme přijmout,“ dodal.

Jednání skončilo po třech hodinách. K žádnému hmatatelnému pokroku při něm nedošlo, rozhovory o jaderném programu Teheránu ale mají dál pokračovat. Americký prezident Donald Trump v reakci na jednání evropských lídrů prohlásil, že „Evropa v tomhle nebude schopná pomoci“.

Nahrávám video

USA oznámily nové sankce

Spojené státy v pátek uvalily nové sankce na Írán, zaměřeny jsou proti výrobě balistických raket, bezpilotních letounů a asymetrických zbraní. Informovalo o tom ministerstvo financí USA, které na opatření dohlíží. USA rovněž oznámily nové protiteroristické sankce mířící proti povstaleckým hútíům v Jemenu, kteří mají podporu Teheránu.

„Spojené státy jsou odhodlány zmařit jakékoli snahy Íránu získat citlivé technologie, komponenty a stroje, které by podpořily programy režimu v oblastech balistických raket, bezpilotních vzdušných prostředků a asymetrických zbraní,“ vysvětlil americký ministr financí Scott Bessent. Za asymetrické zbraně jsou považovány takové prostředky, které neodpovídají konvenčním zbraním a které mohou být zneužity teroristickými či jinými ozbrojenými skupinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...