Myanmar udělal v oblasti ochrany lidských práv obrovský kus práce, řekl Babiš po jednání se Su Ťij

Český premiér Andrej Babiš (ANO) ocenil myanmarskou vůdkyni Su Ťij za její úsilí o demokratizaci Myanmaru. Země podle něj odvedla „obrovský kus práce“ i v oblasti ochrany lidských práv. Su Ťij čelí ve světě kritice za váhavý postoj k operaci myanmarské armády proti muslimské menšině. Myanmar kvůli pronásledování opustily statisíce Rohingů. Su Ťij s Babišem jednali i o rozvoji ekonomické spolupráce obou zemí.

Babiš na úvod zdůraznil, že se jednalo o první setkání předsedů vlád obou zemí na úrovni od vzniku samostatné České republiky. Premiér ocenil, že se Su Ťij „zasadila o potřebné demokratické změny a Myanmar se tak mohl po letech otevřít světu“. Po 26 letech nyní Myanmar otevírá své velvyslanectví v Praze. „Určitě to pomůže rozvoji naší spolupráce v mnoha oblastech,“ míní Babiš.

Su Ťij považuje znovuotevření ambasády za „znamení toho, že vztahy mezi zeměmi se velmi rozvíjejí“. „Byla uzavřena někdy v 80. letech, kdy jsme se rozhodli utnout diplomatické vztahy. Doufáme, že navážeme i vztahy mezi lidmi, protože ty opravdové vztahy mezi zeměmi jsou vztahy mezi jednotlivci,“ míní myanmarská vůdkyně. „Vždy jsme chovali k Česku vřelé přátelství, už jako k Československu, setkávali jsme se na mnoha úrovních,“ dodala Su Ťij.

Babiš vidí v ekonomických vztazích velký potenciál

Rozhovor politiků cílil také na ekonomickou oblast. Babiš uvedl, že Myanmar modernizoval své hospodářství. „Su Ťij mě informovala, že má ambice mít jeden z největších hospodářských růstů na asijském kontinentu. V našich ekonomických vztazích vidíme velký potenciál,“ konstatoval premiér s tím, že československé firmy budovaly už v 70. a 80. letech v zemi továrny „včetně pivovaru či cukrovaru“.

Myanmar se stává jednou z klíčových zemí regionu. Jednak má vlastní přírodní bohatství, jednak se stává významným strategickým partnerem, protože přes něj má vést jedna z velkých větví Hedvábné stezky. Pro Čínu to znamená strategicky velmi významné území.
Miroslav Nožina
expert z Ústavu mezinárodních vztahů
Nahrávám video

„Myanmarský trh nabízí našim firmám spoustu investičních příležitostí. Mluvili jsme o možné návštěvě našich firem, které by mohly v Myanmaru podnikat,“ sdělil. Za důležitou oblast premiér označil humanitární a rozvojovou pomoc, kterou ČR poskytuje a jež podle Babiše tvoří skoro desetinu humanitárního rozpočtu. „Soustřeďujeme se na oblast školství, zdravotnictví, přírodní katastrofy,“ uvedl premiér.

Su Ťij mluvila o nedostačujícím systému vzdělávání ve své zemi a doufá, že si žáci do budoucna budou moci víc osvojit kritické myšlení.

Pokud jde o téma lidských práv, Babiš zdůraznil, že Česko usiluje o jejich ochranu, stejně jako o vládu práva. „Myanmar má za sebou komplikovanou minulost, dnes je země sužována vnitřními konflikty. Sami víme, jak je transformační proces dlouhý,“ podotkl premiér. „Myanmar udělal v oblasti demokracie a lidských práv obrovský kus práce,“ míní Babiš.

Su Ťij podotkla, že její země s některými usneseními OSN nesouhlasí. „Byli bychom rádi, kdyby nám svět pomohl společenství a komunity sblížit. Každý, kdo chce mír a harmonii pro všechny lidi všech náboženství a etnicit, se musí snažit je spíš sblížit,“ dodala myanmarská státní poradkyně.

Su Ťij má v Česku bohatý program. V pondělí odpoledne ji čeká přednáška na Univerzitě Karlově, kde promluví o historii Myanmaru a jeho přechodu od vojenského režimu k demokratickému zřízení.

V úterý pak absolvuje pracovní snídani s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD). Poté se oba zúčastní Česko-barmského podnikatelského fóra, na kterém vystoupí také Babiš či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Odpoledne političku přijme prezident Miloš Zeman. Při návštěvě by mělo být slavnostně otevřeno rezidentní velvyslanectví Republiky Myanmarský svaz v Praze.

„Mohli jsme to zvládnout lépe,“ komentovala Su Ťij obvinění z etnických čistek

Su Ťij byla v Česku v roce 2013 jako host konference Forum 2000, která je svázána s odkazem prezidenta Václava Havla. Právě na Havlův návrh Su Ťij v roce 1991 získala Nobelovu cenu za mír. Do Česka měla přiletět už předloni v září, návštěvu však odložila kvůli napětí v Arakanském státě, kde myanmarská armáda podle mezinárodních organizací prováděla etnickou čistku menšinového etnika Rohingů.

Su Ťij operaci proti Rohingům v počátku podpořila, až později odsoudila jakékoli porušování lidských práv. „Mohli jsme to zvládnout lépe,“ připustila. Váhavý postoj Su Ťij, která do té doby platila za symbol boje za lidská práva, vyvolal na mezinárodní scéně kritiku a Su Ťij byla zbavena řady mezinárodních poct.

Převážně buddhistický Myanmar neuznává Rohingy jako etnikum. Považuje je za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, dlouhodobě muslimskou menšinu pronásleduje a upírá jí občanství a základní lidská práva. Před násilnostmi uprchlo od loňského srpna do sousedního Bangladéše více než 700 tisíc Rohingů.

„Mezi Bangladéšem a Myanmarem došlo k dohodě o návratu Rohingů, to však vyvolalo velmi negativní reakce ze strany uprchlíků, kteří se cítí návratem ohroženi. Utečenecký tábor v Bangladéši je nyní největší utečeneckou aglomerací na světě,“ upozornil Miroslav Nožina z Ústavu mezinárodních vztahů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...