Myanmarská junta propustila přes dva tisíce vězněných demonstrantů. Aktivisté ji ale podezírají ze lsti

Myanmarská junta propustila více než dva tisíce vězňů včetně místních novinářů a dalších osob, které zadržela za účast na protestech. S odkazem na místní média o tom píše agentura Reuters. Někteří aktivisté hromadné propuštění zadržovaných označili za lest, jejímž cílem je odvrátit pozornost od pokračujícího zatýkaní.

Myanmarská armáda čelí tlaku sousedních a západních zemí, které požadují propuštění tisíců lidí zatčených po únorovém převratu. Vojáci se v zemi chopili moci 1. února a krok zdůvodnili údajnými podvody v listopadových volbách, v nichž s převahou zvítězila Národní liga pro demokracii vedená nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij.

Po převratu armáda zadržela mnoho svých odpůrců. Některé z nich obvinila na základě zákona, jenž až třemi lety odnětí svobody trestá komentáře, které mohou vyvolávat strach či jsou označeny za šíření nepravd. Su Ťij, která čelí podobnému obvinění a řadě dalších, zůstává ve vazbě.

Mluvčí armády uvedl, že většina z nyní propuštěných byla obviněna z podněcování za účast na protestech. „Dohromady bylo propuštěno 2296 lidí. Účastnili se protestů, ale nehráli v nich hlavní roli. Neúčastnili se násilných činů,“ řekl mluvčí.

Vzbudit dojem mírnosti

Na sociálních sítích se objevila videa, která ukazují propuštěné,  jak vystupují z autobusů po příjezdu z rangúnské věznice. Většinou šlo o mladé lidi. Usmívali se a objímali se svými blízkými.

Podle myanmarské Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP), která sídlí v Thajsku, armáda hromadné propuštění naplánovala, aby vzbudila dojem, že své tvrdé zásahy mírní. „Dnešní události mají za cíl vyvolat dojem, že došlo k uvolnění útlaku junty. Není tomu tak,“ uvedla AAPP.

Myanmarská armáda podle asociace zadržuje přes 5200 lidí a dalších 883 od puče usmrtila. Junta tyto počty zpochybnila a nepokoje přičítá „teroristům“ mezi stoupenci strany Su Ťij. Bilance zatčených a zemřelých se agentuře Reuters nepodařilo nezávisle ověřit.

Kvůli vojenskému převratu vyhlásily státy a mezinárodní organizace proti Myanmaru sankce. Na sankčním seznamu Evropské unie skončil také šéf vojenské vlády generál Min Aun Hlain a OSN vyzvala země, aby juntě neprodávaly zbraně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 20 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 6 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 7 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 7 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 8 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.