Etiopská vláda v čele s laureátem Nobelovy ceny míru Abiyem Ahmedem se ocitla pod narůstajícím mezinárodním tlakem. V listopadu armáda udusila vzpouru separatistů v severní provincii Tigraj. Od té doby se množí zprávy o hromadných vraždách, znásilňování a rabování. Etnické masakry se stovkami mrtvých mají podle svědectví na svědomí armády Etiopie a Eritreje stejně jako tigrajští povstalci.
Tigraj má dlouhou historii konfliktů, včetně těch se sousední Eritreou. Federální vláda slavila vítězství nad vzbouřenci už koncem listopadu. Jenže lokální boje dál trvají, stejně jako jejich dopady.
V tigrajské metropoli Mekele se sice žije na první pohled běžně, rozstřílené fasády, vysklené budovy i rány zdejších lidí, vnitřní i vnější, jsou ale stále patrné a jen tak nezmizí. Sílí mezinárodní tlak a objevují se důkazy zločinech na civilistech.
„Máme velmi věrohodné zprávy o porušování lidských práv a krutostech,“ říká ministr zahraničí USA Antony Blinken. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová hovoří o masovém zabíjení, mimosoudních popravách a dalších útocích na civilisty, včetně sexuálního násilí.
Novinářka Štuková zachytila mrazivá svědectví
„Když naši lidé dnes jedou do Tigraje, první, o čem místní mluví, je nedostatek jídla,“ popisuje Aljona Synenková z Mezinárodního červeného kříže. Tamní obyvatelé nestrádají, jen co se týče zásob. Tisíce lidí zemřely, statisíce přišly o domovy.
Třeba ti z Axumu, kde se odehrávaly nejtěžší boje. Místo armádních vozidel už město křižují ty humanitární a místo vojáků tu teď o život bojují uprchlíci.
Přímo Etiopii navštívila novinářka Jarmila Štuková, která zachytila svědectví několika chlapců z místa konfliktu. „Jedno bylo horší než druhé,“ popsala v pořadu Horizont ČT24.
Týkaly se brutality etiopských vojáků i následků dopadů bomb. Štuková ale zároveň popisuje, že získané informace jsou „trochu na vodě“, protože přímo do oblasti Tigraj se dostat nelze.
