Na home officech nebude třeba být neustále na přijmu. Belgie i další země dávají práci hranice

Nahrávám video

Každý má právo na odpojení. To je požadavek zaměstnanců, který je v době koronavirové stále aktuálnější. Odbory se brání, že po skončení pracovní doby lidé na home officu už nemusí vyřizovat pracovní záležitosti. Naposledy jim vyhověla belgická vláda, která tuto změnu zavedla pro 65 tisíc státních úředníků.

Lidé chodíci do práce si už zvykli na liduprázdné kanceláře i zasedací místnosti. Koronavirus silně proměnil pracovní trh – každý třetí Evropan musel začít pracovat z pohodlí svého domova. Změna přinesla ale i nevýhody, třeba nekončící sérii telefonátů a e-mailů do pozdních večerních hodin.

S tím má zkušenosti i belgická státní úřednice Maurien Bormsosová. „Stává se, že během určitých hodin vypnu upozornění na svém mobilu. Jinak bych večery strávila odpovídáním na e-maily,“ svěřila se. Podobné zkušenosti jako Maurien mají i tisíce dalších zaměstnanců v Belgii. Tamní vláda proto jasně rozhodla – lidé mají právo být off-line. Změna se zatím týká jen státních úředníků.

„Nezlobte se, šéfe, mám padla.“

Podle Johana Lippena z Křesťanské odborové konfederace by měla být vytyčena jasná hranice, kdy může nadřízený během volna zavolat zaměstnanci. „Dosud jsme něco takového postrádali.“ Zaměstnavatelé se na podřízené mohou obrátit i po práci jen v neodkladných případech. Belgická vláda se řídí podle jednoduché logiky: odpočinutý člověk je efektivnějším zaměstnancem.

„Je to důležité v prevenci stresu a syndromu vyhoření. Víme, že hodně lidí dalo výpověď, protože tlak v jejich zaměstnání je opravdu velký. Děláme to tedy, abychom ochránili pracovníky, ale i zaměstnavatele,“ vysvětluje Petra De Sutterová, belgická ministryně pro veřejné služby.

A souhlasí s tím i Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Czech Republic a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb, která byla hostem středečního Horizontu. „Jednoznačně platí, že odpočatý zaměstnanec je lepší zaměstnanec. Má dostatek energie a mozkové kapacity na to, aby řešil úkoly, se kterými má člověk dlouhodobě přetažený problém.“

Průkopníkem práva na odpojení je německá automobilka Volkswagen. Její zaměstnanci nemusí na e-maily po pracovní době odpovídat už od roku 2012. Podobné opatření zavedly třeba i Francie, Irsko, Itálie a naposledy Portugalsko. Pravidlo se chystá i na unijní úrovni.

„Hranice mezi prací a soukromým životem se stírají. Cena za to je vysoká, od neplacených přesčasů až k vyčerpání a syndromu vyhoření,“ říká Alex Agius Saliba, europoslanec a zpravodaj návrhu pro zavedení práva na odpojení. „Proto je klíčové, aby se právo na odpojení stalo základním lidským právem.“

Třídenní víkend? Možná už brzy

Podle statistik Evropského parlamentu trpí kvůli zaměstnání na 300 milionů lidí po celém světě depresí nebo jinou duševní poruchou. A právě tyto vznikající problémy otevírají cestu debatám o zkrácení pracovní doby na čtyři dny v týdnu. Pod vedením vědců z Oxfordu a Cambridge ji momentálně testují tři britské firmy s pěti sty zaměstnanci.

Podobný projekt spustilo i Španělsko, zapojila se do něj třeba restaurace La Francachela v Madridu. „Soukromý život je také součástí ekonomiky. Proto o něj musíme pečovat a stavět ho do popředí,“ říká její majitelka María Álvarez.

A vědci už zaznamenávají první výsledky. Podle testování na Islandu, do kterého se zapojilo na dva a půl tisíce lidí, vede zkrácená pracovní doba k vyšší produktivitě i zlepšení fyzického a duševního zdraví. Zaměstnanci se do práce více těší a připadají si v ní šťastnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...