Nacisté a komunisté vstoupili do války jako spojenci. Partnerství stvrdili před 80 lety

Ministři zahraničí Sovětského svazu Vjačeslav Molotov a nacistického Německa Joachim von Ribbentrop podepsali 23. srpna 1939 dohodu o neútočení. V tajném dodatku si rozdělili Polsko a Sověti dostali volnou ruku k okupaci Pobaltí a Moldavska. Spojenectví diktatur trvalo téměř dva roky.

Nacistická propaganda líčila ve třicátých letech Sovětský svaz jako zemi obývanou podřadnou slovanskou rasou a řízenou nenáviděnými Židy. Němečtí komunisté byli tvrdě pronásledováni. Sověti se obávali expanzivních plánů Adolfa Hitlera a snažili se jeho režim omezovat opatrnou spoluprací se západními zeměmi.

V roce 1936 se tyto diktatury poprvé vojensky střetly, a to ve Španělsku. Podporovaly bojující strany tamní občanské války.

Obě země však měly jedno společné: byly hrubě nespokojeny s uspořádáním Evropy vytyčeným po první světové válce a toužily ho změnit. To je nakonec přimělo hledat společnou řeč.

Kdo učinil první krok ke sbližování, nelze podle historiků přesně určit. Pro Německo bylo jedním ze signálů změny sovětské politiky odvolání ministra zahraničí Maxima Litvinova, který se Hitlera obával, byl zastáncem sbližování se západními mocnostmi a byl také židovského původu. Na jeho místo nastoupil Stalinův blízký spolupracovník Molotov.

Hitler už plánoval válku a potýkal se při tom se starým geografickým prokletím Německa: hrozbou bojů na dvou těžce hajitelných rovinatých frontách. Začít chtěl na západě, proto potřeboval na východě klid.

Porcování Evropy

Začala jednání a komunisté v Kremlu nakonec přijali nabídku na uzavření obchodní smlouvy a na zlepšení vztahů. Výsledkem byla smlouva o neútočení, kterou v Moskvě podepsali ministři zahraničí. Obě strany se v paktu zavázaly, že proti sobě nepoužijí vojenskou sílu a nespojí se s nepřáteli té druhé.

Ke smlouvě byl připojen tajný protokol, ve kterém si obě země rozdělily sféry vlivu ve východní Evropě. Sověti dostali volnou ruku ve Finsku, Estonsku, Lotyšsku a rumunské Besarábii, tedy území dnešního Moldavska. Nacisté si vyjednali vliv v Litvě. Území Polska si oba diktátoři rozdělili. „V případě územního a politického přeskupování oblastí náležejících polskému státu budou sféry vlivu Německa a SSSR ohraničeny přibližně linií řek Narev, Visla a San,“ stálo v dodatku. Bylo to už počtvrté v dějinách, co si Rusko s Německem rozdělily polské území.

Územní důsledky paktu Molotov-Ribbentrop
Zdroj: Wikimedia Commons

Německá armáda vpadla do Polska 1. září 1939. Dva dny poté sice vypověděly Británie a Francie Německu válku, reálně ale nepodnikly téměř nic. O šestnáct dní později nastoupila z východu Rudá armáda. Na konci měsíce pak Německo a SSSR uzavřely smlouvu o hranicích a přátelství, v níž Sověti dostali Litvu výměnou za část polského území.

Jedním z důsledků takzvaného čtvrtého dělení Polska byl mimo jiné katyňský masakr, při kterém sovětská tajná policie postřílela tisíce zajatých polských důstojníků.

Příliš velké ambice

Stalin brzy začal naplňovat další body dodatku. Zahájil agresi proti Finsku, za což byl Sovětský svaz vyloučen ze Společnosti národů. Válka, která dostala název zimní, skončila Moskevským mírem v březnu 1940. V něm Finové přišli o Karelskou šíji, část východní Karélie a přístup k Severnímu ledovému oceánu. Finsko si však udrželo nezávislost.

V roce 1940 SSSR násilně anektoval pobaltské státy. Rumunsko mu po nátlaku odstoupilo Besarábii, na jejímž území vznikla Moldavská sovětská socialistická republika.

Nadále se také naplňovaly dohody o ekonomické spolupráci. Do přelidněného Německa sužovaného britskou blokádou mířily miliony tun obilovin a dalších potravin, ropa, kovy nebo fosfáty. Opačným směrem putovaly vojenské lodě a letouny, lokomotivy, turbíny nebo i zbraně z porobených českých zemí.

Po Hitlerově tažení na západní frontě rostl německý zájem o jihovýchodní Evropu a ve vztazích se Stalinem se začaly objevovat třecí plochy. Nacisté nakonec 22. června 1941 napadli Sověty, kteří tak byli nuceni vstoupit do války.

Komunisté se pokusili dvouleté spojenectví s nacisty vymazat z paměti všech zemí, které po válce ovládli. Území získaná v jeho důsledku si však Sovětský svaz ponechal až do svého rozpadu v roce 1991.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34Aktualizovánopřed 6 mminutami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 23 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 35 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 2 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 14 hhodinami
Načítání...