Trudeau „tvrdě pracuje“ na odvrácení amerických cel. Čekají i Mexiko, Čínu a EU

Nikdo nechce americké clo na dovoz zboží z Kanady a kanadská vláda tvrdě pracuje na tom, aby jej Spojené státy nezavedly, prohlásil kanadský premiér Justin Trudeau. Reagoval tak na oznámení Bílého domu, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v sobotu uvalí na import ze sousední země 25procentní poplatek. Stejná cla chystá Trump i na zboží z Mexika, pro dovoz z Číny pak bude poplatek desetiprocentní.

„Pokud Spojené státy krok učiní, Kanada je připravena s ráznou a okamžitou odpovědí," prohlásil kanadský premiér. Někteří členové jeho vlády mezitím jednali ve Washingtonu se členy Trumpova týmu o tom, jak by se Kanada mohla zavedení cel vyhnout.

Pro kanadskou ekonomiku by 25procentní poplatek za dovoz do USA znamenal obrovskou ránu vzhledem k tomu, že asi osmdesát procent veškerého kanadského vývozu míří právě tam. Trump tento krok avizoval už první den svého druhého funkčního období, nakonec ale ihned po inauguraci k opatření nepřistoupil.

Trudeau a další kanadští představitelé v posledních měsících jednají s Trumpem a jeho poradci ve snaze ukázat, že jeho výhrady berou vážně. Trudeau v pátek v této souvislosti oznámil nový plán zabezpečení hranice s rozpočtem 1,3 miliardy dolarů (přes třicet miliard korun), informovala kanadská veřejnoprávní televize CBC. Premiér přitom uvedl, že z Kanady do USA přichází méně než jedna setina celkového objemu silné drogy fentanyl, jejíž hrozbu Trump často zdůrazňuje.

Ve Washingtonu o možném urovnání sporu v pátek jednali kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová, ministr pro veřejnou bezpečnost David McGuinty a ministr pro imigraci Marc Miller. Podle deníku The New York Times měli mimo jiné na programu schůzku s Tomem Homanem, kterého Trump pověřil zabezpečením hranic. Americký prezident v původním listopadovém oznámení o clech na kanadské a mexické zboží uvedl, že poplatky budou platit do té doby, dokud obě země nezastaví drogy mířící do USA a „invazi“ imigrantů.

Jedná i Mexiko. EU je připravena, tvrdí von der Leyenová

Trump hrozil zaváděním cel už v předvolební kampani. Chce jejich prostřednictvím prý přimět obchodní partnery k větší spolupráci v různých oblastech, například při omezování migrace či snižování deficitu, který Spojené státy mají ze vzájemného obchodu. Panují však obavy, že nová cla povedou k růstu inflace v USA.

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová, na jejíž zemi by sobotní zavedení cel také směřovalo, uvedla, že Mexiko s Trumpovým týmem dál jedná, ale má připravené různé plány v závislosti na postupu Bílého domu. „Budeme vždy hájit důstojnost našeho lidu, budeme vždy hájit respektování naší suverenity,“ prohlásila.

Cla jsou podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové reakcí na pašování fentanylu do Spojených států.

Trump v pátek oznámil, že hodlá uvalit cla také na Evropskou unii, která se podle něj ke Spojeným státům „nechovala dobře“. Podle Trumpa půjde o zásadní opatření, podrobnosti k němu ale neuvedl. Leavittová předtím konstatovala, že prezident se zatím nerozhodl, jaký bude časový harmonogram pro zavedení cel na dovoz z EU. Mluvčí odmítla upřesnit, zda by byla stejná pro všechny členské země Unie, nebo zda by se u jednotlivých členů lišila.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu uvedla, že Evropa je připravena se Spojenými státy jednat. Trump vedl obchodní spory s EU také za svého prvního funkčního období. Tehdy zavedl cla na dovoz oceli a hliníku do USA, na což EU odpověděla uvalením cel na různé americké zboží, například motocykly, džíny nebo whisky.

Trump se v pátek také nechal slyšet, že Spojené státy zavedou 18. února cla spojená s ropou a zemním plynem. Ani k tomuto záměru podrobnosti nesdělil, cla na dovoz ropy z Kanady se však podle něj sníží z původně zvažovaných 25 procent na deset procent. Nová celní opatření se budou týkat i čipů. Americký prezident dříve podotkl, že zvažuje výjimku z cel pro dovoz ropy z Kanady a Mexika. Leavittová nicméně uvedla, že o tom nemá žádné aktuální informace. 

Nahradíte dolar, uvalíme cla, vzkázal Trump BRICS

Šéf Bílého domu už ve čtvrtek varoval členské země skupiny BRICS před nahrazením amerického dolaru jako rezervní měny a zopakoval hrozbu stoprocentních cel, kterou vyslovil už po vítězství v listopadových volbách.

„Budeme od těchto zdánlivě nepřátelských zemí vyžadovat závazek, že nevytvoří novou měnu BRICS ani nepodpoří žádnou jinou měnu, která by nahradila mocný americký dolar, jinak budou čelit stoprocentním clům,“ zdůraznil Trump na sociální síti Truth Social v prohlášení, které bylo téměř totožné s tím, jež zveřejnil loni 30. listopadu.

Rusko tehdy uvedlo, že jakýkoliv pokus USA donutit země používat dolar se jim vymstí.

Do uskupení BRICS patří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika. V roce 2023 se skupina rozrostla o Egypt, Etiopii, Írán a Spojené arabské emiráty a začátkem ledna 2025 se jejím členem stala Indonésie. Toto uskupení nemá společnou měnu, ale dlouholeté diskuse na toto téma se zintenzivnily poté, co Západ uvalil na Rusko sankce kvůli otevřené invazi sil Moskvy na sousední Ukrajinu.

„Neexistuje žádná šance, že by země BRICS nahradily americký dolar v mezinárodním obchodě nebo kdekoli jinde, a každá země, která se o to pokusí, by měla přivítat cla a rozloučit se s Amerikou,“ sdělil Trump.

BRICS představuje téměř polovinu světové populace a je považován za protiváhu skupiny zemí G7, připomněl web Deutsche Welle.

Dominance amerického dolaru – převažujícího ve světové ekonomice – v poslední době posílila díky silné ekonomice USA, přísnější měnové politice a zvýšeným geopolitickým rizikům. A to navzdory tomu, že ekonomická roztříštěnost podpořila snahu zemí BRICS o odklon od dolaru k jiným měnám.

Studie Geoekonomického centra Atlantické rady z loňského roku ukázala, že americký dolar zůstává hlavní světovou rezervní měnou. Euro ani členské země uskupení BRICS nedokázaly globální závislost na této měně snížit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...