Ne, lidstvu se nedaří stále hůř. Globální data ukazují pravý opak

Přestože válečné konflikty a zhoršující se finanční a energetická krize mohou vést k domněnce, že se lidstvu daří hůře a hůře, podle řady ukazatelů se naopak má stále lépe. Server Euronews prozkoumal veřejně dostupná data týkající se některých podstatných ukazatelů blahobytu světové populace a vyjmenovává pět oblastí, ve kterých se podmínky lidstva neustále zlepšují.

„Média mají tendenci zaměřovat se na každodenní izolované události a méně pozornosti věnují pomalému a širšímu vývoji, který přetváří svět, v němž žijeme. Bohužel tak vzniká tendence vytvářet zavádějící obraz o stavu věcí,“ píše server Euronews.

Data publikovaná na stránce Our World in Data jsou dílem respektované vědecké on-line komunity se sídlem na Oxfordské univerzitě, která se zaměřuje na kvantifikaci a analýzu dat o globálních problémech.

Z těchto dat vyplývá, že v několika ukazatelích, které definují náš blahobyt, se lidstvu ve skutečnosti daří mnohem lépe než kdykoli předtím. Dětská úmrtnost, hladomor a chudoba jsou globálně na historickém minimu a průměrná délka života je rekordně vysoká.

Pokles dětské úmrtnosti
Zdroj: Our World In Data

Dětská úmrtnost je na historickém minimu

Data ukazují, že úmrtnost dětí mladších pěti let je na nejnižších číslech v historii zaznamenávání těchto dat. Za necelá tři desetiletí se počet zemřelých dětí snížil o více než polovinu z dvanácti a půl milionu v roce 1990 na 5,2 milionu v roce 2019.

I tak dnes příliš mnoho dětí umírá z příčin a na nemoci, kterým umíme předcházet a které umíme léčit, píše server Euronews. Z dat podle autorů článku vyplývá, že kdyby celá planeta měla stejnou dětskou úmrtnost jako Evropská unie, která je s mírou 0,4 % považována za nejlépe situovaný region, zemřelo by globálně pouze 540 000 dětí.

Na druhou stranu pokud by dnešní čísla odpovídala celosvětové dětské úmrtnosti z 19. století, která se pohybovala kolem 43 %, pak by ročně zemřelo 61 milionů dětí, tedy desetkrát více než dnes.

Také porody jsou dnes mnohem bezpečnější. Ve většině zemí světa je riziko toho, že žena při porodu zemře, nižší než 1 % a v mnoha zemích je dokonce výrazně nižší než 0,1 %. Autoři textu situaci srovnávají s rokem 1800, kdy ve Švédsku a Finsku zemřela při porodu téměř každá stá žena.

Délka dožití
Zdroj: Our World In Data

Také OSN ve své zprávě uvádí: „Podařilo se dosáhnout významných pokroků v prodlužování průměrné délky života a snižování některých běžných příčin úmrtí dětí a matek.“

Podle zprávy OSN bylo významného pokroku dosaženo i v oblasti zvyšování dostupnosti čisté vody a hygienických zařízení, omezování malárie, tuberkulózy, dětské obrny a šíření viru HIV.

Délka dožití se významně prodloužila

Odborníci odhadují, že až do 18. století se průměrná délka života ve všech oblastech světa pohybovala kolem třiceti let, což nebyl velký pokrok, protože se předpokládá, že i naši pravěcí předkové lovci a sběrači se dožívali v průměru přibližně 32,5 roku.

Od roku 1900 se však celosvětová průměrná délka života více než zdvojnásobila a podle odhadů OSN je nyní 72,6 roku. Žijeme také déle ve zdraví, což znamená, že se zlepšila kvalita našeho života i v pozdním věku.

Délka dožití se prodlužuje
Zdroj: Our World In Data

Chudoba klesá pomalu, ale jistě

Světová chudoba také klesá, ale je potřeba delší časové srovnání. „Když se zamyslíme pouze nad tím, jak svět vypadal za našeho života, je snadné považovat svět za statický. Bohatší části světa jsou na mapě tady a chudší regiony zase tam. Mylně pak můžeme dojít k závěru, že to tak bylo vždycky a že to tak vždycky bude,“ cituje Euronews Maxa Rosera, zakladatele a editora publikace Our World in Data. 

Pohled na data stará třicet, nebo dokonce padesát let podle něj nestačí k pochopení vývoje chudoby ve světě, je prý potřeba se podívat na data až 200 let stará a zachycující stav, „než se životní podmínky skutečně dramaticky změnily“, jak říká Roser. 

V roce 1820 se jen malé procento světové elity těšilo vysoké životní úrovni, zatímco zbytek žil v podmínkách, které by dnes byly považovány za extrémní chudobu, tak jak ji definuje OSN. Tato organizace dnes určuje „extrémní chudobu“ jako život za méně než 1,90 dolaru na den.

Pro srovnání: V roce 1950 žily v takové extrémní chudobě dvě třetiny světa, v roce 1998 to bylo 42 % populace. A v roce 2015, tedy v posledním roce, za který má vědecká publikace k dispozici údaje, klesl podíl světové populace žijící v extrémní chudobě pod 10 procent.

Snižování světové chudoby
Zdroj: Our World In Data

Tato čísla jsou podle Rosera obzvláště pozoruhodná, pokud vezmeme v úvahu, že světová populace se za poslední dvě století zvýšila sedmkrát. Zakladatel Our World in Data dokonce v nadsázce říká, že noviny by měly od roku 1990 každý den publikovat článek pod titulkem: „Počet lidí v extrémní chudobě se od včerejška snížil o 130 000.“ O tolik se totiž podle zaznamenaných dat v průměru denně jejich počet snižoval. 

Přírodní katastrofy zabíjejí méně lidí

Na počátku a v polovině 20. století byl roční počet obětí přírodních katastrof vysoký a někdy přesahoval jeden milion ročně. V posledních letech se ale počet obětí katastrof pohybuje v rozmezí 10 tisíc až 20 tisíc osob ročně.

I v těch nejhorších letech, kdy proběhla velká zemětřesení nebo cyklony, nepřesáhl počet obětí od poloviny 60. let 20. století 500 tisíc ročně. 

Klesající počty obětí katastrof
Zdroj: Our World In Data

Počet obětí se ovšem nesnížil proto, že by katastrofy byly méně časté nebo méně ničivé, ale proto, že se zlepšila potravinová bezpečnost a lepší reakce na národní i mezinárodní úrovni usnadnily jejich zvládání.

Díky téměř okamžitým informacím o tom, co se ve světě děje, které nám zprostředkovávají média a sociální sítě, si neustále připomínáme, jaká byla poslední katastrofa, píše server Euronews, podle něj je ale důležité si uvědomit, že tyto informace nám neposkytují správnou představu o tom, jak se počet katastrof vyvíjel v průběhu času a kolik obětí při nich zahynulo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
22:12Aktualizovánopřed 5 mminutami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
12:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
13:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
08:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 4 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 7 hhodinami

Trump: USA a Izrael odloží chystané tvrdé údery na Írán

Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež. Írán také mluví o psychologické válce.
05:12Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.