Nebezpeční jsou lidé, ne příroda, říká milovník Amazonie Dungel

Nahrávám video

Jan Dungel je milovník Amazonie, biolog, cestovatel a protagonista třídílného dokumentu České televize s názvem Ohrožená Amazonie. V rozhovoru pro Interview ČT24 vypráví o setkání s jaguárem, posledních bílých místech na mapě i o tom, zda by si dal v Česku brazilský steak.

K lásce k Amazonii se podle svých slov asi narodil. Koncem osmdesátých let ilustroval knihu K pramenům Orinoka a hned, jak padl komunismus, volal na venezuelskou ambasádu, jestli by nemohl jet do této země malovat jaguáry. „Samozřejmě se mi vysmáli, ale nakonec se to podařilo,“ vypráví muž, který se Jižní Americe profesionálně věnuje více než třicet let.

Při cestách je prý třeba s sebou mít vždy nůž, mačetu a dalekohled. Zapomenout právě dalekohled je podle něj tragédie. „Jím se jednak orientuji a jednak pozoruji třeba ptáky nebo ostatní zvířata a mám s nimi tím pádem kontakty. Když nemám dalekohled, tak je to těžké, jsem vlastně slepý,“ míní.

Dungelovi je 73 let a loni sešplhal nejvyšší vodopád na světě právě ve Venezuele. „Byl jsem v mládí profesionální sportovec a ono mi to jaksi zůstalo celý život. Myslím si, že když se člověk věnuje sportu a já se mu tedy docela věnuju, že to asi udržuje v kondici,“ prohlašuje.

Anakonda je neškodná

Žádné zvíře podle něj není nebezpečné tolik jako lidé. „Pokud se cítím v ohrožení, tak je to vždycky v situaci s člověkem. Co se týče zvířat, tak si dávám bacha na rejnoky nebo parejnoky, ti mají jedový osten. Pak také na malé jedovaté hady, ty moc neznám. Ale jinak zvířata jako jaguár nebezpečná nejsou,“ tvrdí cestovatel.

Například anakonda je podle něj naprosto neškodný had. „Je to v podstatě v uvozovkách líný had, takže neprchá. Ty mýty a hrůzostrašné legendy, které jsou kolem těchto hadů, jsou naprosto nesmyslné,“ dodává Dungel.

Jaguár je podle něj „mimořádně tajemný“, a pokud člověk nezná v Jižní Americe lidi, kteří se jim věnují profesionálně, není v podstatě možné tato zvířata natočit. „On o vás ví, ale vy o něm ne,“ sděluje Dungel s tím, že šelma navíc nemá žádnou tendenci napadnout člověka, místo toho okamžitě uteče.

Kulturní rozdíly

Takzvaná bílá místa na mapě podle cestovatele už postupně zanikají, východní svahy And, které se dotýkají amazonské pláně, jsou však místem s patrně nejbohatší biodiverzitou. Prolínají se tam totiž horské druhy s těmi amazonskými. Dungel ale nemá ambici nová zvířata objevovat. „Zvlášť v posledních letech mě na tom nejvíc fascinuje příroda samotná, její krása. Už nepotřebuji něco objevovat, nějak se vnucovat přírodě. Mně stačí, když tam jsem, to je pro mě nejsilnější zážitek,“ podotýká.

Při komunikaci s indiánskými kmeny je podle něj důležité dbát na kulturní rozdíly a poslouchat je. „Dneska už vím, že musím přistoupit na jejich pravidla, nikoliv naopak. Ze začátku jsem se snažil a nutil jsem je dělat určité věci, a to pak nefunguje,“ upozorňuje s tím, že například vůbec nekomentuje jídlo, které vždy pouze chválí. „Nepoznám, jestli jím tapíra, nebo ocas krokodýla, nebo nohu želvy, protože nic není pořádně uvařené a nemá to v podstatě žádnou chuť,“ vysvětluje.

Pokud na původní obyvatele dolehne civilizace plnou silou, má to na ně podle Dungela zničující vliv. Teď prý probíhá masivní úprk indiánů z pralesa do města, což označuje za „cestu smrti“ pro mnoho z nich.

„Ve městech jsou na společenském žebříčku úplně na dně, je tam poměrně silný rasismus. Je jimi opovrhováno a nekončí dobře, včetně alkoholismu a podobných věcí. Takový člověk nemá žádné pracovní návyky, má úplně jiný denní rytmus, je v podstatě nezaměstnatelný. Tak jak může v tom městě přežít? Zpátky už se vrátit nechce, protože děcka čumí na televizi, vidí tam americké seriály jako ráj, takže prales už není pro ně,“ nastiňuje.

Devastace pralesa

Nebezpeční jsou podle něj paradoxně běloši, ti „civilizovaní“, kteří Amazonii často ilegálně plundrují za dohledu armády, která se toho účastní. „Pro ně jsme nepohodlní svědci, ti jsou nebezpeční. To jsem prožil už mockrát a zažívám to pořád,“ vypráví s tím, že zažil i střelbu. V Amazonii je podle něj stále více lidí, protože tam jsou suroviny a vznikají tam po vypalování pralesa ilegální pastviny pro dobytek.

Zmiňuje také devastaci přímořského pralesa, kdy mangrovové porosty mizí závratnou rychlostí, protože se mění v krevetové farmy. „Nikdy bych si tady nedal argentinský nebo brazilský steak, přestože ho mám rád. Tam ho jím, ale tady bych si ho nedal. Vím, že to nepomůže, ale prostě z principu,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 4 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 22 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...