Nejvyšší soud USA omezil soudům možnost blokovat exekutivní příkazy prezidenta

Nejvyšší soud USA omezil pravomoc nižších instancí blokovat na úrovni celých Spojených států prezidentské exekutivní příkazy, které považují za nezákonné. Soud redukoval pravomoc udělovat širokou právní ochranu v případech, kdy soudci rozhodovali v právním sporu ohledně snahy prezidenta USA Donalda Trumpa omezit občanství na základě místa narození. Šéf Bílého domu na své síti Truth Social označil rozhodnutí soudu za obrovské vítězství.

Nejvyšší soud přijal rozhodnutí v poměru 6 : 3. Podle agentury Reuters vyhověli soudci žádosti Trumpovy administrativy o zúžení rozsahu tří celostátních soudních příkazů vydaných federálními soudci v Marylandu, Massachusetts a státě Washington, které zastavily vymáhání jeho směrnice.

„Nikdo nezpochybňuje, že výkonná moc má povinnost dodržovat zákon. Soudní moc však nemá neomezenou pravomoc tuto povinnost vynucovat – ve skutečnosti jí to někdy zákon zakazuje,“ uvedla soudkyně Amy Coney Barrettová.

Nejvyšší soud nyní podle Reuters nařídil nižším instancím, aby znovu přezkoumaly rozsah svých předběžných opatření, a zároveň stanovil, že Trumpovo nařízení nemůže vstoupit v platnost dříve než třicet dní po pátečním rozhodnutí.

Nejvyšší soud nicméně ponechal otevřenou budoucnost Trumpova výnosu, podle něhož by úřady neměly automaticky uznávat děti narozené ve Spojených státech za americké občany, pokud aspoň jeden z rodičů není občanem USA nebo nemá v zemi trvalý pobyt. Právo na občanství pro lidi narozené v USA totiž garantuje 14. dodatek americké ústavy a nejvyšší soud de facto nerozhodoval o ústavnosti Trumpova nařízení, napsala agentura AFP. Podle agentury AP tak trvá možnost, že toto nařízení bude zablokované na úrovni celých USA.

Neshody mezi soudci

„Většina (soudci, kteří se vyslovili pro omezení, pozn. red.) zcela ignoruje, zda je prezidentský výkonný příkaz ústavní, a místo toho se soustředí pouze na otázku, zda federální soudy mají spravedlivou pravomoc vydávat univerzální soudní příkazy,“ nesouhlasila soudkyně Sonia Sotomayorová.

Připojili se k ní další dva liberální členové soudu. „Zjevná protiprávnost tohoto nařízení však odhaluje závažnost chyby většiny a podtrhuje, proč spravedlnost podporuje všeobecné soudní příkazy jako vhodná nápravná opatření v tomto druhu případů,“ dodala Sotomayorová.

Trump první den po svém návratu do úřadu podepsal exekutivní příkaz, který federálním úřadům nařizuje odmítnout uznat občanství dětí narozených ve Spojených státech, které nemají alespoň jednoho rodiče, který je americkým občanem nebo má trvalý pobyt, takzvanou zelenou kartu.

Podle žalobců, kteří proti tomuto nařízení podali žalobu, včetně demokratických generálních prokurátorů 22 států, jakož i zastánců práv přistěhovalců a těhotných přistěhovalkyň, by podle Trumpova nařízení bylo každoročně odepřeno občanství více než 150 tisícům novorozenců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...