Někdejší NDR přišla po roce 1989 o více než dva miliony lidí. Venkov podle ekonomů „vykrvácel“

Země bývalé Německé demokratické republiky (NDR) prošly za uplynulých 30 let dramatickým vývojem. Od pádu Berlínské zdi 9. listopadu 1989 přišly o zhruba 2,5 milionu obyvatel, z nichž velká část odešla za lepším životem na západ Německa. Většina z těch, kteří zůstali, si kvůli nekonkurenceschopnosti východoněmeckých firem, jež masově krachovaly, musela hledat novou práci. I když se některé regiony z hlubokého otřesu vzpamatovaly a dnes rostou, jiné, a platí to zejména pro venkovské oblasti, dodnes čelí velkým problémům. Chybí tam mladí lidé i šance.

„Když se takový systém jako NDR prakticky přes noc složí, tak to má ohromné dopady,“ říká o dějinném zlomu historik Ilko-Sascha Kowalczuk, podle něhož ještě dnes řada Němců nedoceňuje, jak dramatickými životními a sociálními změnami občané NDR po pádu zdi v roce 1989 a znovusjednocení Německa o rok později museli projít.

Statistiky to přitom ukazují jasně. Jen v letech 1989 a 1990 odešlo z východního Německa kolem 750 tisíce obyvatel. Otřesy na pracovním trhu nebyly o nic menší. „Po třech letech pracovalo jen 18 procent lidí na stejných pozicích jako v roce 1990,“ říká Kowalczuk a poukazuje také na nezaměstnanost, která v mnoha regionech po krachu velkých východoněmeckých firem prakticky přes noc vystřelila k 25 procentům.

Dopady vyvolané historickou změnou jsou na východě Německa patrné dodnes. Zatímco v roce 1989 měla pětice východoněmeckých zemí (bez Berlína, v jehož bývalé východní i západní části lidí rychle přibývá) asi 15,1 milionu obyvatel, dnes jich má jen 12,6 milionu, tedy o 2,5 milionu méně.

Obrovský pokles byl vedle masové migrace způsoben i velmi nízkou porodností a každoročním přirozeným úbytkem obyvatel. I když se v posledních letech situace obrací a do východního Německa se ze západu SRN stěhuje dokonce o pár tisíc lidí více, než směřuje opačným směrem, nejsou rozdíly ani zdaleka takové, aby vývoj uplynulých 30 let zvrátily.

Z východního Německa odcházeli hlavně mladí

Problém způsobený těmito trendy ještě zesílil fakt, že z východního Německa odcházeli z velké části mladí práceschopní lidé, tedy právě takoví, kteří mohli hospodářství na východě země po hlubokém porevolučním propadu pomoci. Nadprůměrný mezi nimi podle historika Jürgena Reicheho z lipského Fóra současných dějin byl podíl žen, takže „v řadě východoněmeckých vesnic pak zůstaly jen stařeny“.

Dalším problémem s dopady pro dnešek je to, že úbytek obyvatel nebyl rovnoměrný. Zatímco velká města jako Lipsko, Drážďany nebo Erfurt se z otřesu prvních let otřepala a v poslední dekádě rychle rostou, venkov se stále vylidňuje. Zejména mladí lidé zde pro sebe často nevidí budoucnost, což odrážejí i mapy Německa, na kterých je zobrazen podíl obyvatel ve věku mezi 18 až 25 lety. Východ spolkové republiky na nich tvoří z velké části bílá místa.

„Hlavně pro menší obce je to katastrofa,“ říká berlínský historik Patrice Poutrus. S klesajícím počtem obyvatel v takových oblastech jde ruku v ruce úbytek služeb, zavírání pošt nebo rušení dopravních spojení. Úbytek obyvatel zde má navíc pokračovat. Úřad zmocněnce německé vlády pro nové spolkové země čeká na východě země do roku 2030 pokles o dalších 500 tisíc lidí.

„Venkovské oblasti na Východě v důsledku německého rozdělení úplně vykrvácely,“ konstatuje i ekonomický institut Ifo, který upozorňuje také na to, že prudký úbytek obyvatel po roce 1989 rozhodně není prvním, kterému tato část Německa musela čelit.

Chybí velké firmy

Jen za dobu existence NDR mezi lety 1949 a 1989 se počet jejích obyvatel podle německých statistiků snížil z 18,8 na 16,4 milionu obyvatel. Dnes tak podle Ifo v této části Německa žije prakticky stejný počet lidí jako před téměř 115 lety – v roce 1905. Počet obyvatel v západním Německu se ve stejné době zdvojnásobil.

Za přirozenějšího vývoje obyvatelstva by dnes města jako Lipsko a Drážďany měla místo necelých 600 tisíc obyvatel výrazně přes milion. Více větších měst by podle ekonomů vedlo k tomu, že by se na východě Německa snadněji usazovaly velké firmy, které s sebou mohou přinášet řadu příležitostí. Zatím zde ani jedna z těch 30 největších nesídlí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...