Německá nádraží praskají ve švech, poslední víkend platí levné jízdenky. Politici se přou, co dál

S nadcházejícím koncem srpna končí v Německu také čtvrtrok, kdy bylo možné cestovat každý měsíc za devět eur po celé zemi regionálními vlaky a autobusy i městskou hromadnou dopravou. Poslední sprnový víkend je to dobře patrné na plných nádražích, ale i v médiích, která se zabývají přínosem devítieurových jízdenek a budoucností veřejné dopravy v Německu. Jisté je, že cestování za tuto cenu zatím končí, od září bude nutné platit opět obvyklé jízdné.

Jízdenku za devět eur, německy tedy 9-Euro-Ticket, si lidé mohli pořídit v červnu, červenci a srpnu. Platily vždy od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, a to po celém Německu. Neplatily sice v dálkové dopravě, ale bylo možné použít je ve vlacích kategorií RE a IRE, které jsou často obdobou rychlíkové kategorie v Česku.

Když jízdenky začaly v červnu platit, přicházely z některých míst v Německu zprávy o přeplněných nádražích a vlacích, ale postupně se situace zmírnila, ačkoli poslední víkend, kdy devítieurové jízdenky platí, je to na peronech opět dobře patrné.

Demonstrace i spory politiků kvůli konci jízdenky

Ulicemi Hamburku, Mohuče či Stuttgartu navíc prošly i skupiny demonstrantů, kteří vyzývali, aby se levné jízdenky prodávaly dál. K tomu se ale neschyluje. Od čtvrtka bude opět nejlevnější variantou, jak cestovat veřejnou dopravou napříč Německem, lístek Quer-durchs-Land-Ticket, který však platí pouze jeden den, pouze v regionálních vlacích a stojí 42 eur pro jednoho cestujícího (je-li spolucestujících více, cena na osobu se snižuje).

List Süddeutsche Zeitung poukázal s blížícím se koncem čtvrtroční éry devítieurových jízdenek, že vláda nechystá nic, co by na ni navázalo, přestože kancléř Olaf Scholz z SPD na jaře charakterizoval  9-Euro-Ticket jako „nejlepší nápad, který jsme měli“ od začátku nynější krize a velebili jej i představitelé koaličních Zelených a FDP. Ministr dopravy Volker Wissing však nyní bude čekat na říjnové jednání pracovní skupiny pro reformy veřejné dopravy a teprve potom bude uvažovat o nové celoněmecké jízdence. „Kdo doufal, že se bez problému naváže, toho Wissig v pátek zklamal,“ poznamenal list. V pátek se uskutečnila tisková konference, kde ministr své další plány oznámil.

Podle Süddeutsche Zeitung ale takový postup zklamal nejenom demonstranty, ale i regionální politiky ze stran celoněmecké koalice, hrozí proto spory mezi nimi a Berlínem. Spor by se mohl kromě samotné existence či neexistence celostátní levné jízdenky týkat i toho, kdo by nový takový lístek zaplatil.

Demonstrace za další existenci devítieurové jízdenky v Mohuči
Zdroj: ČTK/DPA

Hesenská vláda navrhuje lístek za 69 eur, odbory propagují roční za 365 eur

V Německu financují regionální veřejnou dopravu včetně vlaků až po kategorii RE a IRE spolkové země a dálková doprava je výhradně záležitostí dopravců, takže za obvyklých okolností centrální vláda provoz veřejné dopravy přímo neproplácí. Ministr Wissig dal najevo, že kdyby mělo dál fungovat něco podobného devítieurovým jízdenkám, očekává od zemských vlád, že to budou platit. Ty ale naopak žádají, aby náklady nesla spolková vláda.

List Frankfurter Allgemeine Zeitung upozornil, že hesenská vláda přišla s návrhem, že by celoplošné lístky existovaly dál, ale byly dražší – místo devíti eur by stály 69 eur. „Stálo by to přibližně dvě miliardy eur,“ řekl hesenský ministr dopravy Tarek Al-Wazir ze strany Zelení. Se svojí myšlenkou přišly také odbory, které propagují roční jízdenku za 365 eur.

Do začátku srpna se prodalo 40 milionů devítieurových jízdenek. Byly k dispozici všem, takže si je mohli pořídit například i turisté na dovolené. Vzhledem k organizaci a formálnímu zařazení spojů platily tyto jízdenky i v německé části trasy mezistátních spojů Praha–Mnichov a Cheb–Norimberk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 3 mminutami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 11 mminutami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 23 mminutami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 44 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 7 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.