Německá vláda ve středu schválila návrh zákona o vojenské službě, jehož cílem je zvýšit počet vojáků v armádě o více než 80 tisíc. Pokud ho schválí i Spolkový sněm, budou muset všichni muži po dosažení 18 let vyplnit dotazník, ve kterém uvedou, zda mají zájem sloužit v armádě. Vhodné kandidáty si pak vojsko pozve k odvodní prohlídce. Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby bude ale nadále dobrovolné.
Podle kancléře Friedricha Merze je bezpečnost prioritou současné vlády. „Rusko je a zůstane dlouhou dobu největším ohrožením evropské bezpečnosti,“ dodal na tiskové konferenci po schválení návrhu zákona.
Na dobrovolnický systém německá armáda přešla v roce 2011, kdy byla povinná vojenská služba pozastavena. Branná povinnost ale nepřestala platit a v případě napadení země by byla automaticky znovu zavedena.
Německá armáda dlouhodobě přiznává, že má problém získat dostatečný počet lidí. Bundeswehr má nyní ve službě zhruba 180 tisíc vojáků a vojákyň. Podle cílů Severoatlantické aliance (NATO) by jejich počet měl v příštích letech dosáhnout 260 tisíc. Dalších dvě stě tisíc mužů a žen by mělo být v rezervách. Německo má 83 milionů obyvatel.
Formulář povinný pro muže, pro ženy dobrovolný
Podle připravené zákonné normy budou muset od příštího roku všichni muži po dosažení plnoletosti vyplnit on-line dotazník. Armáda pomocí něj chce zjišťovat jejich zájem o službu v armádě i fyzickou způsobilost. Ženy po dosažení 18 let dotazník rovněž dostanou, povinnost jej vyplnit ale mít nebudou.
Na základě dotazníků pak armáda pozve vhodné kandidáty k odvodu. Už od poloviny roku 2027 by měly být odvody povinné pro všechny muže, kteří ten rok oslaví osmnáctiny – tedy pro zhruba 200 tisíc mužů ročně.
Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby zůstane dobrovolné. Základní služba by měla být šestiměsíční, prodloužit by ji bylo možné až na 23 měsíců. Po ní se z vojáků stanou rezervisté, ministerstvo obrany ale doufá, že část z nich v armádě zůstane. Pokud potřeba nových rekrutů vzroste, protože se skokově zhorší bezpečnostní situace, bude podle návrhu zákona možné vrátit se k povinné vojenské službě. Souhlasit by s tím ovšem musel Spolkový sněm.
Beze změn zákon nenecháme projít, tvrdí CDU/CSU
Zákon z dílny sociálnědemokratického ministra obrany Borise Pistoriuse kritizují někteří politici koaliční CDU/CSU. Její mluvčí pro obranu, poslanec Thomas Erndl řekl, že beze změn nenechá jeho frakce návrh zákona Spolkovým sněmem projít.
„Chybí nám osmdesát tisíc vojáků z povolání a 140 tisíc rezervistů, to jen na základě dobrovolnosti nezměníme,“ míní další člen CDU/CSU Thomas Röwekamp. Kritici z řad této politické strany chtějí, aby zákon obsahoval konkrétní cíle navýšení stavu armády. V případě jejich nesplnění by se povinná služba vrátila automaticky.
Pistorius v reakci na kritiku uvedl, že si je jistý, že posílení stavu armády je možné dosáhnout i dobrovolnou cestou. Podle něj lze vidět zvýšený zájem o vstup do armády už nyní. Kritika na adresu návrhu zaznívá také z části levicové opozice, podle které se jedná o předstupeň návratu povinné vojenské služby.
Motivovat ke vstupu do armády chce Pistorius mimo jiné lepšími platovými podmínkami či lepším ubytováním. Prostředky k tomu by chybět neměly. Německo plánuje postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), dalšího 1,5 procenta výkonu ekonomiky má jít do vojensky využitelných oblastí, jako jsou infrastruktura či kybernetická bezpečnost. Letos by obranné výdaje měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.
Modernizace německé armády
Německo už po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 zahájilo rozsáhlou modernizaci armády. Financovaná je ze zvláštního fondu o objemu sto miliard eur (2,5 bilionu korun), který doplňuje běžný roční rozpočet na obranu. Strany současné německé vlády se pak v březnu – ještě před uzavřením koaliční smlouvy – dohodly na zvýšení obranných výdajů.
Dosáhnout ho chtějí i pomocí reformy takzvané dluhové brzdy, ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Díky tomu si Německo zajistí dostatek peněz na obranné výdaje půjčkami na mezinárodních trzích. Cílem je podle kancléře Merze vybudovat z bundeswehru nejsilnější konvenční armádu v Evropě.
Zasedání německé vlády se ve středu konalo mimořádně na ministerstvu obrany, a to v místnosti, která je zabezpečená proti odposlechům. Naposledy na ministerstvu obrany vláda zasedala v roce 1992 za kancléře Helmuta Kohla.
Kromě zákona o vojenské službě ministři schválili také posílení pravomocí vojenské tajné služby MAD. Jako host se zasedání kabinetu zúčastnil i šéf generálního štábu Carsten Breuer a vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR) Alexus Grynkewich.
Munice z Porýní
Ve středu německý zbrojní koncern Rheinmetall otevřel novou muniční továrnu v Unterlüssu ve spolkové zemi Dolní Sasko na severozápadě Německa. Chce si tak upevnit pozici největšího výrobce munice ráže 155 milimetrů v západním světě, uvedla agentura DPA.
Slavnostního otevření závodu se zúčastnili ministr Pistorius, německý vicekancléř Lars Klingbeil a generální tajemník NATO Mark Rutte. Rheinmetall zastupoval šéf koncernu Armin Papperger. Podle něj by podobné muniční továrny mohly vzniknout i v jiných evropských zemích, například v Litvě. Také Ukrajina by měla být podle Pappergera schopna vyrábět „nutně potřebné ochranné a obranné vybavení na vlastním území“.
Sériová výroba munice ráže 155 milimetrů by měla začít v následujících týdnech. Zpočátku by měla pokrývat hlavně objednávku německé armády z roku 2024. Ještě letos by mělo být vyrobeno 25 tisíc kusů munice, v roce 2027 by to mělo být už 350 tisíc kusů. V Unterlüssu by tak vznikla podle webu Deutschlandfunk největší muniční továrna v Evropě.
Ve všech svých závodech hodlá Rheinmetall v roce 2027 vyrábět 1,5 milionu kusů munice ročně. V závodě v Unterlüssu vznikne pět set nových pracovních míst, investice do vzniku továrny se podle zahraničních agentur pohybuje kolem pěti set milionů eur (12,2 miliardy korun).
V Unterlüssu, který leží severně od dolnosaské metropole Hannoveru, má Rheinmetall už delší dobu i jiné provozy. Mimo jiné tam sestavuje bojové vozy pěchoty Puma.
