Německo jako obránce Evropy. Berlín má novou obrannou strategii, varuje před Ruskem

Vláda spolkového kancléře Olafa Scholze schválila národní bezpečnostní strategii Německa, která se hlásí k výdajům na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Koncepce, která je pro Německo první svého druhu, také počítá s německou armádou jako se základním pilířem evropské konvenční obrany a oporou pro spojence. Jako hrozbu strategie označuje Rusko. Čína je podle ní partner, konkurent i systémový rival.

„Bezpečnostně-politické okolí Německa prochází přelomem, zažíváme dějinný obrat. Ruská útočná válka proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva a evropského bezpečnostního uspořádání. Dnešní Rusko bude po dohlednou dobu největším ohrožením pro mír a bezpečnost v euroatlantickém prostoru,“ uvádí bezpečnostní strategie.

Dokument poukazuje na to, že dnešní dobu doprovází růst multipolarity, kdy se některé státy snaží změnit mezinárodní řád podle svých zájmů a představ. „V této mezinárodní situaci je Čína partnerem, konkurentem a systémovým rivalem,“ uvádí strategie.

Na hrozbu Číny na tiskové konferenci upozornila i spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Bezpečnost je to, že v lékárně dostanete léky, a také to, že když si budete psát s přáteli, tak vás při tom nebude odposlouchávat Čína,“ řekla. Zajištění bezpečnosti země proto podle Baerbockové vyžaduje integrované úsilí.

Dvě procenta HDP

Že Německo příští rok splní závazek daný členstvím v NATO a do obranného sektoru investuje dvě procenta HDP, oznámil spolkový ministr financí Christian Lindner. „V příštím roce, tedy v roce 2024, alianční cíl splníme,“ řekl Lindner.

Scholz loni v únoru po ruské invazi na Ukrajinu před poslanci Spolkového sněmu prohlásil, že Německo bude „od nynějška rok co rok do obrany investovat přes dvě procenta hrubého domácího produktu“. Tento cíl ale Německo podobně jako jiné alianční státy dosud nesplnilo, ač výdaje na zbrojení zvýšilo. Na letošní rok se počítá s investicemi do armády v objemu 1,6 procenta HDP.

Německo obráncem Evropy

Svou armádu Německo vidí jako základní pilíř evropské obrany. „Politikou integrované bezpečnosti se spolková vláda snaží o propojení a provázání všech prostředků a nástrojů tak, abychom posílili naši bezpečnost před vnějšími hrozbami,“ uvádí strategie.

Dokument ale nezmiňuje vytvoření bezpečnostní rady, za konkrétními opatřeními mají stát příslušná ministerstva. „Spolková vláda bude pokrok v prosazování (opatření) pravidelně kontrolovat,“ dodává materiál.

Bezpečnost země podle vlády zaručují tři dimenze. Jednou z nich je obranyschopnost, která má zaručit pokračování života v míru a ve svobodě. „Proto se neochvějně hlásíme k NATO a k EU a posilujeme bundeswehr v jeho klíčovém úkolu obrany země a spojenců,“ uvedla vláda.

V rámci odolnosti, kterou vláda označuje za další základní dimenzi národní bezpečnostní strategie, chce Německo lépe chránit své demokratické zřízení proti nelegitimním vnějším vlivům. Hlásí se také k zásadám mezinárodního práva a Chartě OSN. Součástí posílení odolnosti je podle dokumentu snížení jednostranné závislosti na surovinách a energiích diverzifikací dodavatelských vztahů a také vytvářením strategických zásob. „Posílíme také naši kybernetickou a vesmírnou bezpečnost,“ uvedla německá vláda.

Třetí základní dimenzí je udržitelnost, o kterou chce německá vláda pečovat zmírňováním činností vedoucích ke změně klimatu, posílením celosvětové potravinové bezpečnosti a vybudováním protipandemické prevence.

Strategie je výchozí bod

„Německo dosud takový dokument nemělo,“ připomněla analytička Zuzana Lizcová z Fakulty sociálních věd univerzity Karlovy.

Existovaly dílčí strategie ministerstva obrany, ale tato vychází z širšího pojetí bezpečnosti – nevěnuje se jen vojenské obraně, ale i dodavatelským řetězcům, energetice nebo prevenci klimatických změn. Jak se dokument promítne do praxe, ukáže podle Lizcové až čas.

Pasáž týkající se Číny může být podle Lizcové problematická. „Jsou partneři Německa, kteří vidí systémovou rivalitu s Čínou jako závažnější, Německo mluví o tom, že s Čínou potřebuje nadále spolupracovat. Nejen v obchodní sféře, ale třeba při řešení klimatických změn,“ dodává.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 9 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...