Německou sociální demokracii do voleb povede Olaf Scholz

Německou sociální demokracii (SPD) povede do parlamentních voleb v příštím roce ministr financí Olaf Scholz. Politik, který je zároveň vicekancléřem v nynější vládě Angely Merkelové, to v pondělí oznámil na Twitteru. Lídr konzervativní unie CDU/CSU zatím znám není. Volby do Spolkového sněmu by se měly konat příští rok na podzim.

„A je to venku: Na návrh našich předsedů Saskie Eskenové a Norberta Waltera-Borjanse mě prezidium a předsednictvo SPD právě jednohlasně jmenovaly kandidátem na kancléře,“ napsal Scholz na Twitteru. „Těším se na skvělý, férový a úspěšný volební boj v silném týmu,“ dodal.

K textu Scholz připojil fotografii s dvojicí předsedů SPD, kterým loni v prosinci podlehl v boji o vedení strany. Walter-Borjans i Eskenová označili dnes Scholze na Twitteru za spolehlivého a týmového hráče.

Scholzova oblíbenost uvnitř strany i u veřejnosti v poslední době vzrostla díky jeho rozhodné podpoře nákladných vládních programů na záchranu ekonomiky, která se potýká s následky pandemie covidu-19. Ve prospěch dlouholetého starosty Hamburku hrála podle spolustraníků i jeho zkušenost a obecná známost u německé veřejnosti.

Nejasné zatím je, kdo se Scholzovi postaví jako společný kandidát Křesťanskodemokratické unie (CDU) a bavorské Křesťanskosociální unie (CSU). Angela Merkelová, která stojí v čele německé vlády od roku 2005, se o další mandát ucházet nechce.

Kandidátkou na kancléřku nebude ani současná předsedkyně CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, která se ještě letos hodlá funkce vzdát. Strana tak bude nejprve v prosinci volit předsedu, který bude mít možnost se o úřad kancléře ucházet.

Zájem o funkci šéfa CDU veřejně oznámili ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen a bývalý šéf poslanců CDU/CSU Friedrich Merz. Kandidátem na kancléře by se ale mohl stát i bavorský premiér a předseda CSU Markus Söder.

 - Scholz je od března 2018 ministrem financí a zároveň vicekancléřem v současné vládě kancléřky Angely Merkelové. Členem SPD je od roku 1975.

- Scholzova oblíbenost uvnitř strany i u veřejnosti v poslední době vzrostla díky jeho rozhodné podpoře nákladných vládních programů na záchranu ekonomiky, na kterou těžce dopadla pandemie covidu-19. Scholz je spolustraníky považován za zkušeného politika a v jeho prospěch hraje také obecná známost u německé veřejnosti.

- Od března 2011 do března 2018 byl starostou Hamburku. Pod jeho vedením se toto druhé největší německé město stalo oficiálním uchazečem o OH 2024, když dostalo přednost v interním souboji s Berlínem. Obyvatelé města ale kandidaturu zamítli v referendu. Radnice Hamburku se také v roce 2012 jako první v Německu dohodla s místní muslimskou komunitou na oficiálním uznávání jejích náboženských svátků.

- Kritiku naopak vyvolaly jeho plány na výstavbu stovek bytů pro migranty, demonstranti plán označovali jako „ghetta Olafa Scholze“. Výzvám k odstoupení také čelil v roce 2017 za to, že úřady nedokázaly během summitu G20 v Hamburku trvale udržet v ulicích pořádek.

- Scholz se již jako student angažoval v mládežnické organizaci SPD, ve straně poté zastával funkci generálního tajemníka, byl jejím lídrem ve spolkové zemi Hamburk i jedním z místopředsedů sociální demokracie.

- Od února do dubna 2018 byl poté, co v čele SPD skončil Martin Schulz, úřadujícím předsedou strany. Na podzim 2019 patřil k favoritům klání o křeslo předsedy SPD, o vedení strany se tehdy ucházel s málo známou braniborskou političkou Klarou Geywitzovou. Ve druhém kole volby však těsně podlehli kritikům vlády velké koalice Saskii Eskenové a Norbertu Walteru-Borjansovi.

- V letech 1998 až 2001 a poté 2002 až 2011 byl poslancem Spolkového sněmu, z parlamentu odešel poté, co byl zvolen starostou Hamburku. V letech 2007 až 2009 byl ministrem práce a sociálních věcí v první vládě Angely Merkelové. V roce 2013 se účastnil vyjednávání o druhé vládě velké koalice.

- Narodil se 14. června 1958 v Osnabrücku a na univerzitě v Hamburku vystudoval práva. Poté působil jako advokát.

- Je ženatý, bezdětný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 29 mminutami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 59 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 4 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.