Soud v Mnichově shledal tři muže vinnými ze špionáže pro Rusko. Hlavního obžalovaného poslal do vězení na šest let za špionáž, plánování sabotážních akcí a členství v ozbrojené teroristické organizaci. Jeho dva komplicové dostali podmíněné tresty v délce půl roku a jednoho roku.
Podle státního zastupitelství muži sledovali, fotografovali a natáčeli trasy transportů vojenského materiálu určeného Ruskem napadené Ukrajině. Shromažďovali také informace o jedné z ropných rafinerií v Bavorsku a o vojenském výcvikovém prostoru americké armády v bavorském Grafenwöhru.
Hlavu skupiny, 41letého Dietera S., shledal soud vinným i z přípravy sabotážních akcí proti vojenské infrastruktuře a železnici. Podle dřívějších informací plánoval mimo jiné útoky na budovy spojené s podporou Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi.
Trest dostal i za členství v ozbrojené teroristické organizaci, protože podle vyšetřovatelů v letech 2014 až 2016 bojoval na straně Moskvou koordinovaných sil za takzvanou Doněckou lidovou republiku na východní Ukrajině.
Všichni tři odsouzení mají německé i ruské státní občanství. Všichni svou vinu v procesu popírali. Jejich obhájci tvrdili, že veškeré konverzace na téma špionáže byly žertovné a ironické. „Myslel si, že si může trochu hrát a dělat ze sebe špiona,“ uvedl zástupce Dietera S.
Trojici policie zadržela loni v dubnu. Německé ministerstvo zahraničí si kvůli případu tehdy předvolalo ruského velvyslance. Ruská ambasáda v Berlíně označila případ za zjevnou provokaci s cílem rozdmýchat protiruské nálady.
Ruské sabotáže v Evropě
Německé tajné služby opakovaně varovaly v uplynulých měsících před ruskými sabotážními akcemi a špionáží. Sinan Selen, šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má pravomoci civilní kontrarozvědky, v polovině října řekl, že Moskva stojí v poslední době za většinou sabotážních akcí v Německu a v Evropě.
Loni na podzim tehdejší šéf BfV Thomas Haldenwang uvedl, že špionáží i sabotáží ze strany ruských aktérů v Německu „přibývá jak kvantitativně, tak i kvalitativně“. Novým vzorcem je při tom využívání takzvaných low level agentů, tedy osob, které nejsou zpravodajsky školené, jsou ale naverbované tajnými službami k sabotážním akcím.
Řada evropských států, které vojensky pomáhají Ukrajině v obraně před ruskou agresí, v poslední době hlásila možné případy sabotáží. Německo vyšetřuje také přelety dronů nad kritickou infrastrukturou včetně vojenských základen. Podezření na ruskou sabotáž hlásily dříve například i pobaltské země či Polsko.
České bezpečnostní složky zadržely loni v červnu cizince v souvislosti se žhářským útokem, který se odehrál v Praze 9 v garážích městského dopravního podniku. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je nejen možné, ale velmi pravděpodobné, že do případu je zapojena Moskva.
