Íránská delegace dorazila do Islámábádu, má jednat s Američany o míru

Nahrávám video

Íránská delegace v čele s předsedou parlamentu dorazila do pákistánského Islámábádu, aby se zúčastnila mírových rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem, informovaly tiskové agentury. Stanice BBC však v pátek psala o nejistotě, která kolem na sobotu plánovaných jednání panuje. Írán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast jeho zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh.

Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf večer na sociálních sítích napsal, že ještě před zahájením vyjednávání mezi Íránem a USA musí začít příměří v Libanonu a musí být uvolněn zmrazený íránský majetek. Agentura AFP upozorňuje, že otázka uvolnění zmrazeného majetku nebyla dosud veřejně coby podmínka vyjednávání vznesena. Na desetibodovém seznamu íránských požadavků je nicméně zrušení sankcí, které jsou na zemi uvaleny.

Na tom, že v sobotu rozhovory začnou, trvá pákistánský premiér Šahbáz Šaríf. Budou rozhodující pro dosažení míru, řekl podle agentury Reuters. Konání mírových rozhovorů v Islámábádu Šaríf označil za moment hrdosti nejen pro Pákistán, ale pro celý muslimský svět.

Libanonská prezidentská kancelář v pátek večer uvedla, že jednání o konfliktu s teroristickým hnutím Hizballáh se uskuteční mezi zástupci Izraele a Libanonu v úterý ve Washingtonu.

V pátek večer se uskutečnil telefonát mezi libanonským a izraelským velvyslancem ve Washingtonu a americkým velvyslancem v Libanonu, který se v té době nacházel ve Spojených státech, uvádí se v prohlášení. Strany se při hovoru dohodly, že první schůzka se uskuteční příští úterý na americkém ministerstvu zahraničí.

Izraelský velvyslanec v USA upřesnil, že Izrael odmítl jednat o příměří s Hizballáhem. Souhlasil ale, že v úterý zahájí formální mírová jednání s libanonskou vládou. Cílem jednání bude projednat vyhlášení příměří a stanovení termínu zahájení mírových jednání mezi Libanonem a Izraelem pod záštitou Spojených států.

Vance varoval Teherán

Stanice NBC pak v pátek informovala, že poblíž pákistánské letecké základny Nur Chán byl spatřen transportní letoun amerického letectva. Americký viceprezident JD Vance, který má delegaci vést, před odletem do Pákistánu varoval Teherán, aby si s Washingtonem nezahrával, píší agentury. Zároveň Vance řekl, že americká strana se na rozhovory těší, budou podle něj pozitivní.

Trump dal podle něj vyjednávacímu týmu jasné pokyny o tom, jakou by rozhovory měly mít podobu. Podrobnosti však neupřesnil a nezodpověděl otázky novinářů, kteří s ním do Islámábádu cestují.

Bílý dům dosud poskytl jen skoupé informace o plánovaném průběhu mírových jednání včetně toho, zda budou přímá, či nepřímá, poznamenala agentura AP. Rovněž nesdělil, co si od nich konkrétně slibuje. Deník The Washington Post s odvoláním na informované zdroje napsal, že americká delegace chce v rámci vyjednávání o ukončení války požádat o propuštění Američanů zadržovaných v Íránu.

Nahrávám video

Vance ve středu popřel spekulace o tom, že Teherán požádal o jeho přítomnost na druhé straně jednacího stolu. „O tom nevím. Překvapilo mě, kdyby to byla pravda. Chtěl jsem se zapojit, protože jsem si myslel, že bych to mohl ovlivnit,“ řekl Vance novinářům.

Trump: USA plánují další údery, pokud nebude dohoda

List New York Post v pátek napsal, že podle Trumpa se armáda Spojených států připravuje na nové údery na Írán pro případ, že mírová jednání v Pákistánu nepovedou k uzavření dohody. „Podnikáme reset. Nakládáme na lodě nejlepší munici, nejlepší zbraně, jaké kdy byly vyrobeny – dokonce lepší než ty, které jsme použili předtím a kterými jsme je rozstříleli na kusy,“ řekl americký prezident s tím, že USA tyto zbraně použijí, pokud s Íránem nebude uzavřena dohoda.

„Jednáme s lidmi, o kterých nevíme, zda říkají pravdu. Do očí nám tvrdí, že se zbavují jaderných zbraní, že jsou všechny pryč. A potom v médiích řeknou: ‚Ne, chtěli bychom obohacovat,‘“ řekl Trump.

Prezident také na své sociální síti Truth Social napsal, že Íránci si neuvědomují, že v rukou nemají žádné karty, kromě vydírání světa s pomocí vodních cest. „Jediný důvod, proč jsou naživu, je vyjednávání,“ napsal Trump.

Neshody ohledně Libanonu

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února vzdušné útoky proti Íránu a rozpoutaly tak regionální válku. V noci na středu oznámil americký prezident Donald Trump začátek dvoutýdenního příměří, po němž útoky na Írán ustaly. Klid zbraní zprostředkoval pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, který následně oznámil, že v Islámábádu se v pátek uskuteční mírové rozhovory, které by měly vést k urovnání sporů.

„Íránská islámská republika a Spojené státy americké se spolu se svými spojenci dohodly na okamžitém příměří úplně všude, včetně Libanonu a dalších míst, s okamžitou platností,“ napsal tehdy Šaríf na síti X.

To ale následně popřel izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který navzdory tomu, že s příměřím souhlasil, uvedl, že dohoda se nevztahuje na boje Izraele s Hizballáhem. Izraelská armáda v den uzavření příměří provedla v Libanonu sérii úderů, které si podle posledních informací vyžádaly přes tři sta obětí.

Íránský prezident Masúd Pezeškján poté uvedl, že kvůli izraelskému porušování nemají mírová jednání význam. Podle Trumpa jsou však pokračující izraelské útoky na Libanon samostatnou potyčkou, která není v příměří s Teheránem zahrnuta.

Nahrávám video

USA mezitím požadují, aby Írán plně otevřel Hormuzský průliv. Trump v noci na pátek uvedl, že Írán odvádí „velmi špatnou práci“ při umožňování plavby ropným tankerům. „Takto jsme se nedohodli,“ napsal Trump na sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem od středečního začátku křehkého příměří ve válce USA a Izraele s Íránem proplulo patnáct lodí, napsal web stanice BBC s odvoláním na portál Marine Traffic. Před začátkem války klíčovou úžinou proplouvalo téměř 140 lodí denně.

Znepokojení v zahraničí

Obavy ohledně vážného porušení příměří ze strany Tel Avivu ve společném telefonickém rozhovoru dali najevo také pákistánský ministr zahraničí Išak Dar a jeho francouzský protějšek Jean-Noël Barrot. „Oba státníci vyjádřili znepokojení nad závažným porušováním příměří, k němuž došlo v Libanonu, a zdůraznili důležitost jeho dodržování,“ uvedlo podle BBC pákistánské ministerstvo zahraničí.

Pokud se jednání v Islámábádu uskuteční, bude za americkou stranu o mírové dohodě vyjednávat kromě Vance také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner. Součástí íránské delegace je řada vysoce postavených představitelů, kromě Ghálíbáfa též íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí, tajemník íránské rady obrany a guvernér centrální banky.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...