Nepokoje v Libyi si vyžádaly přes sto obětí. Maršál Haftar dál útočí na Tripolis

Nejméně 121 obětí na životech si vyžádaly boje, které 4. dubna propukly v Libyi. Dalších 561 lidí bylo zraněno. Oznámila to podle agentury AFP Světová zdravotnická organizace (WHO). Nejnovější vlnu násilí v zemi rozpoutal polní maršál Chalífa Haftar, když dal minulý týden své samozvané Libyjské národní armádě příkaz pochodovat na hlavní město Tripolis.

Podle OSN své domovy kvůli probíhajícím bojům opustilo už přes třináct tisíc lidí. Organizace v pátek uvedla, že nejtěžší boje jsou v místech Ajn Zára a Svání na jižním okraji Tripolisu. Obavy o osud civilistů rostou. OSN minulý týden vyjádřila obavu, že ozbrojenci použijí místní jako lidské štíty, anebo je přinutí bojovat. Podle WHO navíc hrozí celkové vyčerpání libyjského zdravotnictví, které se už delší dobu potýká s nedostatkem zdrojů.  

Patrick Wintour z deníku The Guardian upozornil, že propuknutí občanské války, na jejímž okraji se nyní Libye nachází, by zastavilo veškeré diplomatické snahy posledních let o demokracii a smíření dvou libyjských vlád. O vedení země totiž kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety. Pětasedmdesátiletý Haftar a jeho ozbrojené jednotky podporují vládu na východě v Tobruku a neuznávají kabinet v Tripolisu, za nímž naopak stojí OSN. Obě vlády mají vlastní parlament, centrální banku a ropnou společnost.

Důsledky občanské války mohou být podle Wintoura velmi vážné a ovlivní geopolitický charakter celého regionu. „Konflikt udá tón nejen politice v Libyi, ale ovlivní také bezpečnost celého Středozemí a demokracii na Blízkém východě a v severní Africe,“ komentoval Wintour.

Haftar chce zabránit konferenci OSN

Haftar, který patřil k věrným pobočníkům bývalého vůdce Muammara Kaddáfího, již v minulých měsících podnikl sérií útoků ze své základny na východě země. Mezi nimi bylo i zabrání ropných rafinerií na jihu.

OSN dříve oznámila svolání konference v termínu 14. a 15. dubna, která měla rozhodnout o vyhlášení voleb a budoucím směřováním Libye. Je tedy pravděpodobné, že si Haftar nevybral datum svého tažení na Tripolis náhodou a konferenci, jíž se mělo zúčastnit na 150 delegátů, se snažil vědomě zabránit. Reprezentant Spojených národů v Libyi Ghassan Salamé uvedl, že selhání summitu by znamenalo další rozdělení a násilí v zemi.

Za současným rozštěpením Libye stojí volby v červnu 2014, kdy bývalá vláda přesídlila do Tobruku a založila svůj vlastní kabinet skládající se z rebelů proti novému vedení. Skutečná moc v Libyi je ale rozložena mezi početnou řadu regionů a ozbrojených složek. Jen v hlavním městě podle Wintoura existují alespoň čtyři militantní skupiny.

Demokracie nemá v Libyii tradici

Maršál Haftar není pro Libyi novou tváří. Stál mimo jiné u převratu, který na konci šedesátých let pomohl Kaddáfímu k moci. Kvůli rozporu s bývalým vůdcem ale později strávil dvacet let v exilu v USA a vrátil se až v roce 2011, kdy spolu s NATO dopomáhal ke svržení Kaddáfího diktatury. Podle The Guardian Haftar dříve uvedl, že usiluje o bezpečnost spíše než o demokracii. Ta ostatně nemá v zemi příliš dlouhou tradici.

Libye byla až do roku 1947 v koloniálním držení Itálie, kterou vystřídala slabá monarchie krále Idrise. Po jeho svržení byl stát 42 let pod autokratickou vládou plukovníka Kaddáfího, který zemi podrobil kultu své vlastní osobnosti. Libye se pak od svržení svého dlouholetého vůdce nevzpamatovala z chaosu.

Podle Saida Jaffara Hussaina, který v Tripolisu reprezentuje OSN, současná krize eskaluje, a to nejhorší teprve přijde. „Naše největší obava se týká vzrůstajícího počtu náletů z obou stran a využití těžké válečné techniky,“ sdělil v pátek Hussain reportérům z listu The New York Times (NYT).

Chalífa Haftar v Moskvě
Zdroj: Reuters/Sergei Karpukhin

Hlavní manažer libyjské národní společnosti pro produkci ropy zase uvedl, že by současné boje mohly zničit veškerou těžbu této suroviny v zemi. Světové ceny ropy podle NYT už teď pociťují dopad konfliktu.

Šéf libyjsko-italské obchodní komory Gianfranco Damiano potvrdil, že část italských podniků zapojených v libyjském ropném sektoru se z Tripolisu stahuje kvůli bojům. Vojenská mise, kterou v zemi Itálie nasadila v lednu loňského roku, ale v Libyi zůstane a i nadále se pokusí pomoci ke stabilizaci situace.

Tripolis tak spoléhá nejen na Spojené národy, ale také Evropskou unii, která usiluje o dialog mezi znepřátelenými stranami. Haftar ve svém tažení naopak sází na podporu Spojených arabských emirátů, Ruska, Egypta a Saúdské Arábie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 33 mminutami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 2 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 2 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 9 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.