Izraelský premiér Benjamin Netanjahu chce po konci války s Hamásem udržet izraelskou vojenskou kontrolu nad Pásmem Gazy, kde by měla teroristy nahradit civilní samospráva. Vyplývá to z návrhu, který Netanjahu předložil svému válečnému kabinetu, píše agentura Reuters a server The Times of Israel. Samospráva by měla fungovat prostřednictvím nezávislých palestinských zástupců. „Jednostranné uznání“ palestinského státu Netanjahu odmítl. Představitelé palestinské autonomie návrh odmítli jako de facto novou okupaci Gazy. Podle člena Hamásu plán nemá šanci na úspěch.
Podle jednostránkového dokumentu, který premiér ve čtvrtek večer představil členům bezpečnostního kabinetu, si má Izrael udržet bezpečnostní kontrolu nad veškerým územím západně od řeky Jordán, tedy včetně okupovaného Západního břehu a Pásma Gazy, kde chtějí mít Palestinci svůj nezávislý stát.
Server The Times of Israel poznamenal, že dokument převážně shrnuje principy, o nichž Netanjahu mluví od začátku války, ale je to poprvé, co je předložil k projednání a formálnímu schválení členům vlády.
Netanjahu v rámci dlouhodobých plánů odmítá „jednostranné uznání“ palestinského státu. Urovnání vztahů s Palestinci může být podle něj dosaženo pouze přímými rozhovory mezi oběma stranami. Kdo by měl jednat za palestinskou stranu, nicméně premiér neuvedl.
Ve střednědobých cílech pak premiér zdůraznil, že je třeba dosáhnout demilitarizace a deradikalizace Pásma Gazy. Neupřesnil přitom, kdy má tato střednědobá fáze začít ani jak dlouho bude trvat. Obnovu Pásma Gazy, jejíž velkou část srovnala izraelská ofenziva se zemí, ovšem podmiňuje úplným odzbrojením tohoto území.
Apel na pomoc arabských států
Zapojit by se podle Netanjahua měly arabské státy, které mají zkušenosti s deradikalizací. Podle serveru Times of Israel premiér apeluje hlavně na Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, které ovšem daly opakovaně najevo, že nechtějí hrát při obnově Gazy žádnou roli, dokud se nezačne jednat o dohodě o vytvoření dvou států.
Netanjahu také navrhuje, aby se Izrael podílel na ochraně hranice mezi Pásmem Gazy a Egyptem a aby v této oblasti včetně přechodu v Rafáhu spolupracoval s Egyptem a Spojenými státy v boji proti pašeráctví.
Pokud jde o nahrazení vlády Hamásu v Pásmu Gazy a zachování veřejného pořádku, navrhuje Netanjahu spolupracovat s místními zástupci, „kteří nejsou napojeni na teroristické země nebo skupiny ani jimi nejsou finančně podporováni“. Ohledně možné role palestinské samosprávy v poválečné Gaze se dokument nezmiňuje.
„Premiérův souhrn principů odráží širokou veřejnou shodu ohledně cílů války a nahrazení vlády Hamásu v Gaze civilní alternativou,“ uvedl v prohlášení úřad předsedy vlády. Analytici nicméně vyjádřili silnou skepsi k tomuto Netanjahuovu cíli a poznamenali, že je pravděpodobné, že všichni lídři palestinské komunity, kteří budou otevřeně a jednostranně spolupracovat s Izraelem, budou rychle delegitimizováni a jejich životy mohou být ohroženy.
Premiér dále v dokumentu vyzývá ke zrušení agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) a její nahrazení jinými mezinárodními humanitárními organizacemi. Někteří pracovníci UNRWA jsou podezřelí ze spolupráce s Hamásem během krvavého útoku ze 7. října 2023.
Obavy z rozkolu v koalici
Netanjahu více než čtyři měsíce odkládal jednání bezpečnostního kabinetu týkající se takzvaného „dne po válce“, protože se obával, že by to mohlo vést ke sporům v jeho převážně pravicové koalici. Někteří z jeho krajně pravicových ministrů chtějí využít těchto setkání k prosazení obnovy izraelských osad v Gaze a zajištění trvalé izraelské kontroly nad Pásmem.
To však Netanjahu odmítá, protože má obavy z reakce Západu na podobné plány a z omezení podpory židovského státu. Ta je přitom zejména ze strany USA pro Netanjahua klíčová.
Palestinci návrh označují za reokupaci Gazy
Mluvčí předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse v reakci uvedl, že Netanjahuův návrh je odsouzen k neúspěchu stejně jako všechny ostatní pokusy Izraele změnit geografickou a demografickou realitu Pásma Gazy.
Představitel Hamásu Usáma Hamdán na tiskové konferenci v Bejrútu podle agentury AFP prohlásil, že Netanjahuův plán nikdy nebude naplněn. „Pokud jde o den poté v Pásmu Gazy, Netanjahu předkládá nápady, o kterých dobře ví, že nikdy neuspějí,“ prohlásil.
Návrh odsoudilo také palestinské ministerstvo zahraničí na Západním břehu, které jej označilo za „oficiální reokupaci Pásma Gazy a vnucení izraelské kontroly nad ním“ a za „plán, který má prodloužit genocidu našeho lidu, a pokus o získání více času na realizaci plánů na jeho vysídlení“. Současně vyzvalo Spojené státy a další západní země, aby uznaly Palestinu jako nezávislý stát a umožnily jí stát se členským státem OSN.
Válka v Gaze oživila výzvy mezinárodního společenství, a to i ze strany Spojených států, k takzvanému dvoustátnímu řešení, které by po desítkách let ukončilo izraelsko-palestinský konflikt. Řada izraelských politiků však s tímto řešením nesouhlasí. Šéf diplomacie EU Josep Borrell po jednání ministrů zahraničí skupiny G20 ve čtvrtek řekl, že členské země se obecně shodují na dvoustátním řešení konfliktu a žádný stát G20 se nestaví vysloveně proti tomuto diplomatickému postupu.
Třebaže dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu je dlouhodobě základem politiky Západu v blízkovýchodním regionu, od podpisu dohod z Osla v první polovině devadesátých let nebylo ve věci palestinské státnosti učiněno významného pokroku, poznamenal Reuters.
