Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).

Spor mezi firmou vyvíjející chatbot Claude a Pentagonem se týkal zejména dvou otázek. Společnost nesouhlasila, aby její technologie byly využívány pro masové sledování domácností a plně autonomní zbraňové systémy. Podle šéfa firmy Daria Amodeie využití AI v těchto oblastech může podkopávat demokratické hodnoty. Ministr obrany Pete Hegseth dal firmě tento týden ultimátum, aby do pátku armádě umožnila používat své produkty bez omezení, která mají běžní uživatelé.

„Nepotřebujeme to, nechceme to a už s nimi nebudeme spolupracovat,“ napsal Trump. Většina úřadů podle něho má ukončit spolupráci s firmou ihned, Pentagon však má šestiměsíční přechodné období, aby se postupně zbavil jejích technologií.

Krok podle AP nahrává miliardáři Elonu Muskovi, jehož chatbot Grok plánuje ministerstvo obrany využít a udělit mu přístup k utajovaným informacím.

Hegseth v pátek večer SEČ označil firmu za bezpečnostní riziko pro dodavatelský řetězec, což ji diskvalifikuje ze spolupráce s dodavateli armády. „S okamžitou platností nesmí žádný kontraktor, dodavatel či smluvní partner spolupracující s armádou Spojených států vstupovat do jakékoli komerční aktivity s firmou Anthropic,“ uvedl šéf Pentagonu. Podle Amodeie bylo označení za bezpečnostní riziko dosud vyhrazené pro protivníky USA a nikdy předtím nebylo použito na americkou společnost.

Šéf firmy nesouhlasí s „hromadným sledováním obyvatelstva“

„Průkopnické systémy umělé inteligence prostě nejsou dostatečně spolehlivé,“ zdůraznil ve čtvrtečním prohlášení generální ředitel Anthropiku Amodei. Dodal, že společnost nesouhlasí s tím, aby Pentagon používal její modely umělé inteligence k hromadnému sledování obyvatelstva nebo k ovládání plně autonomních zbraní.

Člověk blízký společnosti upřesnil, že firma neobviňuje ministerstvo z toho, že chce využívat umělou inteligenci některým z těchto způsobů, ale pouze poskytuje bezpečnostní hodnocení svého produktu.

„Nemáme zájem využívat umělou inteligenci k hromadnému sledování Američanů (což je nelegální) ani nechceme umělou inteligenci využívat k vývoji autonomních zbraní, které fungují bez lidského zásahu. Tato informace je nepravdivá a šíří ji levicoví novináři v médiích,“ napsal mluvčí Pentagonu Sean Parnell na sociální síti X.

Loni v létě Anthropic získal smlouvu s ministerstvem obrany v hodnotě 200 milionů dolarů (asi 4,1 miliardy korun). Spor s Trumpovou administrativou trvá nejméně od podzimu. Klauzule, podle níž se technologie Anthropiku nesmí využívat ke sledování lidí, se mimo jiné dotýká Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), Tajné služby USA či imigračních úřadů, uvedl server Semafor.

Využití AI může vést ke „střelbě do vlastních řad“

Některé vládní agentury se dostaly do potíží, protože modely Claude od Anthropiku jsou v systému Amazon Web Services GovCloud využívaném americkými úřady jediné špičkové modely schválené pro použití v režimu přísně tajné. Americké ministerstvo obrany například chatbota Claude mimo jiné použilo při únosu venezuelského diktátora Nicoláse Madura.

Zdroj agentury Reuters nicméně zdůraznil, že umělá inteligence Anthropicu není dostatečně spolehlivá pro zaměřování lidí v otázkách života a smrti. Důvodem je, že se v takových scénářích chová nepředvídatelně, což by v případě zbraňových systémů mohlo vést k „střelbě do vlastních řad, selhání mise nebo neúmyslné eskalaci“.

Anthropic má přitom zvláštní službu zaměřenou na zákazníky z národní bezpečnosti. S americkou vládou uzavřel kontrakt, podle něhož poskytuje služby federálním úřadům za symbolický poplatek jeden dolar.

Použití umělé inteligence pro hromadné sledování je podle zdroje Reuters problematické. Současné americké zákony sice neomezují, jaké závěry umělá inteligence může vyvodit na základě agregace velkého množství dat, ale znamená to, že by AI například mohla vytvářet profily skupin obyvatelstva, které „žádný zákon výslovně nezakazuje, ale které jasně porušují ducha ústavních ochran“, dodal.

Více než 200 zaměstnanců společností Google a OpenAI podpořilo postoj společnosti Anthropic v otevřeném dopise. Pentagon v uplynulém roce podepsal smlouvy i se společnostmi Google a Open AI a rovněž na ně tlačí, aby odstranily své zásady pro používání jejich modelů umělé inteligence.

Generální ředitel Anthropicu Dario Amodei v roce 2020 odešel z OpenAI kvůli obavám o správu technologie AI, rovněž varoval, že vývoj AI je rychlejší než zavádění příslušné regulatorní legislativy.

Lakmusový papírek pro využití AI

Spor mezi Pentagonem a Anthropicem americká společnost vnímá i z pohledu toho, do jaké míry může být umělá inteligence využívaná armádou a jak jsou regulovaná rizika spojená s jejím používáním, napsala agentura Reuters.

„Je to varovný signál ohledně budoucnosti umělé inteligence a jejího použití na bojišti,“ řekl bývalý ministr obrany Chris Miller, který v úřadu působil během prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Miller dodal, že současný spor poslouží jako „lakmusový papírek pro ty společnosti, které tvrdí, že chtějí AI využívat humánním způsobem“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...