Neuznaný útvar karabašské republiky zanikne, z oblasti uprchla více než polovina populace

Nahrávám video

Samozvaný „prezident karabašské republiky“ Samvel Šahramanian podepsal dekret o zrušení všech „státních institucí“ s platností do 1. ledna 2024. Mezinárodně neuznaný státní útvar Republika Arcach tak přestane existovat. S odvoláním na místní úřady o tom ve čtvrtek informují zahraniční tiskové agentury. Z oblasti uprchla více než polovina populace.

Minulý týden v úterý zahájilo Baku v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Nedlouho poté ázerbájdžánské jednotky prolomily obranné pozice arménských separatistů a karabašské úřady kapitulovaly. Baku požadovalo, aby karabašští vojáci složili zbraně a separatistická vláda ukončila svou činnost.

Dekret v tomto smyslu nyní podepsal prezident karabašské republiky, přičemž dokument cituje dohodu o příměří z minulého týdne, napsala agentura AP. Podle dohody Baku umožní „svobodný, dobrovolný a nerušený pohyb“ obyvatel Náhorního Karabachu. 

Prezidentský dekret podle AP zároveň vyzývá obyvatele Karabachu, aby se „seznámili s podmínkami reintegrace, kterou nabízí“ Ázerbájdžán, a mohli se rozhodnout, zda zůstanou. Z regionu v posledních dnech odcházejí desetitisíce lidí, kteří mají strach z pronásledování a etnických čistek navzdory prohlášením z Baku, které slibuje respektovat jejich práva. 

Pro Ázerbájdžán a jeho prezidenta Ilhama Alijeva je to triumfální obnovení svrchovanosti nad regionem, pro Armény porážka a národní tragédie, poznamenala v souvislosti s oznámením o rozpuštění karabašské republiky agentura Reuters.

Postupný odchod všech Arménů

Do Arménie již uprchlo přes 70 tisíc lidí. To je více než polovina odhadované populace separatistického regionu, informovaly světové agentury. Ranní informace hovořily o více než 65 tisících uprchlících.

„Exodus Arménů z Náhorního Karabachu pokračuje. Naše analýza ukazuje, že v nadcházejících dnech už v Náhorním Karabachu žádní Arméni nebudou. Je to akt etnické čistky, před kterým jsme varovali mezinárodní společenství,“ uvedl arménský premiér Nikol Pašinjan podle agentury AFP. Svět vyzval, aby jednal a Ázerbájdžán potrestal. Baku na to zatím nereagovalo.

Pašinjan také obvinil Ázerbájdžánce ze „svévolného zadržování“ Arménů na kontrolních stanovištích. „Jejich práva by měla být chráněna na mezinárodní scéně,“ prohlásil arménský premiér.

Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí podle ruské agentury TASS Pašinjanovo obvinění z etnických čistek odsoudilo a odmítlo. Arménský premiér se podle resortu snaží „zmařit úsilí Ázerbájdžánu poskytovat humanitární pomoc a reintegrační proces“. Baku už dříve uvedlo, že obyvatele Karabachu nenutí k odchodu a region integruje do Ázerbájdžánu.

„Stát poskytuje vhodné bydlení všem, kteří nemají předem určené místo pobytu,“ cituje z prohlášení arménské vlády agentura AFP. Ta zároveň připomíná, že Ázerbájdžán v neděli otevřel takzvaný Lačinský koridor, což je jediná pozemní spojnice mezi Karabachem a Arménií, kterou Baku mnoho měsíců blokovalo.

V oblasti před začátkem konfliktu z minulého týdne žilo podle dostupných informací asi 120 tisíc etnických Arménů. Někteří obyvatelé regionu už dříve popsali, že mají jen velmi omezený přístup k jídlu, elektřině či palivu a fakticky žili v obležení.

Prezident Ázerbájdžánu se zřejmě vydal do Karabachu

Alijev podle svého úřadu navštívil město Džebrail, které se nachází na jihu Náhorního Karabachu. V devadesátých letech bylo ve válce zdevastováno a během bojů v roce 2020 ho dostal pod svou kontrolu Ázerbájdžán. Nyní se ho podle Reuters snaží obnovit. Kdy Alijev cestu podnikl, kancelář neupřesnila, nicméně je to zřejmě jeho první cesta do Náhorního Karabachu od ázerbájdžánské ofenzivy z minulého týdne.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS ve čtvrtek prohlásil, že Moskva pozorně sleduje vývoj situace v Náhorním Karabachu a informaci o oznámeném konci karabašské republiky „bere na vědomí“.

Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale za podpory Jerevanu ho i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s regionem i část Karabachu. Konflikt ukončilo příměří zprostředkované Ruskem. Zejména válku v devadesátých letech poznamenaly četné masakry civilistů.

Představitelé neuznaného státu

Ve středu ázerbájdžánské bezpečnostní složky zadržely v Lačinském koridoru jednoho z vůdců regionu –⁠ bývalého šéfa kabinetu neuznané karabašské republiky Rubena Vardanjana. Baku minulý týden naznačilo, že bude usilovat o trestní stíhání některých separatistů. Jerevan uvedl, že se bude snažit zajistit Vardanjanovi ochranu a docílit jeho vydání do Arménie. 

Ázerbájdžánská pohraniční služba dříve podle agentury Reuters uvedla, že Vardanjan byl převezen do Baku, kde byl předán příslušným úřadům. Je ve vazbě. Tajná služba nyní informovala o jeho obvinění z financování terorismu, vytváření a účasti v nepovolených ozbrojených uskupeních či pokusu o ilegální překročení hranice. Vardanjan se podle dostupných informací pokusil odejít spolu s dalšími prchajícími obyvateli Karabachu do Arménie. 

Miliardář a investiční bankéř Vardanjan, který podle agentury AP zbohatl v Rusku, stál v čele karabašské separatistické vlády od listopadu 2022 do února 2023.

Ázerbájdžán minulý týden naznačil, že bude usilovat o trestní stíhání některých separatistů. Prezident Ilham Alijev vedení Karabachu označil za „zločineckou juntu“ a „doupě jedu“. Vardanjanovo zatčení zřejmě signalizuje záměr Baku rychle prosadit svou kontrolu nad Náhorním Karabachem, domnívá se agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 44 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...