Čtyři sta nezletilých migrantů z řeckého uprchlického tábora Moria, který tento týden zničil požár, si mezi sebe rozdělí devět zemí Evropské unie a Švýcarsko. V pátek to uvedl německý ministr vnitra Horst Seehofer. Německo podle něj ještě jedná s dalšími unijními státy, které by se mohly k přesidlovacímu projektu připojit, informovala agentura DPA.
Kromě Francie a Německa, které se na projektu původně dohodly, se zatím rozhodlo zapojit sedm členských zemí Evropské unie: Finsko, Lucembursko, Belgie, Chorvatsko, Slovinsko, Nizozemsko a Portugalsko. Nezletilé migranty z Morie chce přijmout také Švýcarsko, které členem EU není. „Vedeme jednaní i s dalšími,“ dodal ministr Seehofer.
Většinu ze 400 nezletilých migrantů, které chtějí země z Morie převézt, přijmou Německo a Francie. Každá z těchto zemí by měla poskytnout útočiště 100 až 150 migrantům. Zbylých osm zemí si jich tak rozdělí asi 100 až 200.
Český premiér Andrej Babiš před odletem na summit předsedů vlád zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) do Polska uvedl, že takovou aktuální informaci nemá. „Určitě to probereme i dneska na V4, budeme to řešit na Evropské radě,“ poznamenal v pátek. „Ale zeptám se, jestli kolegové z vlády dostali nějaký požadavek nebo jak se k tomu staví,“ dodal Babiš.
Čtyři stovky nezletilých migrantů, kterých se projekt přesídlení týká, jsou podle agentury AFP již v pevninské části Řecka.
Zatím není jasné, o kterých osmi dalších zemích Seehofer mluvil. Agentura AFP se zmiňuje o Nizozemsku, podle agentury ANSA podporu projektu vyjádřil také italský premiér Giuseppe Conte.
Dva požáry
Tábor Moria na ostrově Lesbos zachvátily plameny nejprve v noci na středu. Podle ministra pro migraci Notise Mitarakise požár založili sami obyvatelé kvůli karanténním požadavkům. Ve středu večer vypukl další požár, který se podařilo hasičům uhasit, ale zničil i to, co z tábora zůstalo po předchozím ohni. I druhý z požárů byl podle řeckých úřadů založen úmyslně.
Tábor byl domovem více než 12 tisíc lidí z Blízkého východu, Afriky a Asie, kteří uprchli kvůli chudobě a konfliktům ve svých domovských zemích. Kapacitu měl jen pro něco přes 2750 osob a humanitární organizace dlouhodobě upozorňovaly na mizerné podmínky, v jakých tam migranti žijí.
Řecká vláda posílá na Lesbos stany
Po požáru tak tráví tisíce obyvatel tábora noci pod širým nebem, a to včetně rodin s nemluvňaty a malými dětmi. Lidé přespávají volně venku, na silnicích nebo dokonce na hřbitově. Střeží je při tom policie, protože osazenstvo tábora je kvůli výskytu nákazy v povinné karanténě. „Jsme dva dny na silnici, žádná voda, žádné jídlo, v noci velká zima,“ řekla agentuře Reuters pětadvacetiletá Afghánka Zohra.
Na mnoha místech podle AP migranti zatím poklidně demonstrují a žádají, aby je řecké bezpečnostní složky nechaly projít alespoň směrem k přístavu Mitilini a posléze opustit ostrov.
Agentura DPA uvedla, že řecká vláda chce na Lesbu zřídit dočasný tábor v prostoru cvičné střelnice armády. Kvůli možné nepřátelské reakci obyvatel a samotných migrantů prý z Atén na ostrov zamířily policejní posily, k dispozici je i vodní dělo. Vláda také začala s distribucí stanů, aby měli migranti alespoň dočasně kam složit hlavu. Pomoc má poskytnout i trajekt, který kotví v přístavu Mytilene.
Snahy vládních úředníků ale naráží na odpor místních. Podle nich se z dočasného tábořiště časem stane trvalé a problém s přetlakem migrantů se bude opakovat.
„Je to tragická příležitost, aby migranti odjeli… Moria je nestvůrnost,“ řekl Reuters zástupce místní správy Dimitris Kursubas. O definitivní uzavření tábora Moria usiluje podle serveru The Greek Reporter i Stratis Kytelis, starosta správního střediska ostrova, města Mytilene. Podle něj by na ostrově už nemělo dál fungovat žádné přijímací středisko pro uprchlíky.
Místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas v pátek prohlásil, že „Moria již neexistuje“. S pomocí EU by nyní Řecko mělo vybudovat nové, moderní zařízení, v němž bude azylové řízení mnohem rychlejší.
Schinas rovněž zdůraznil, že Evropská komise hodlá 30. září představit nový pakt pro migraci. Jeho cílem bude ukončit léta sporů ohledně toho, které země mají být zodpovědné za zvládnutí přílivu migrantů a zda jejich partneři mají povinnost jim pomoci.
