Mamdani se hlásí k americkým socialistům, v kampani si od nich držel odstup

Zohran Mamdani po vítězství ve volbách bude prvním muslimem a prvním Američanem s indickými kořeny na postu newyorského starosty. Je členem Demokratické strany a organizace Demokratičtí socialisté Ameriky (DSA), která sdružuje politiky či aktivisty na americké levici. Jeho úspěch může naznačit, jaký postup demokraté zvolí před volbami do Kongresu v roce 2026. Americký prezident Donald Trump a další kritici Mamdaniho označují za komunistu, což politik odmítá.

Voliče v New Yorku podle agentury AP oslovila Mamdaniho energická kampaň zaměřená na životní náklady – prosazuje autobusy zdarma, bezplatnou péči o děti, nové byty i vyšší minimální mzdu. Velký důraz klade na zlepšení dostupnosti bydlení.

Podle kritiků příštího starosty je řada jeho slibů nerealistická. AP poznamenává, že zatím není jasné, jak by Mamdani tyto kroky finančně pokryl, zvlášť když demokratická guvernérka New Yorku Kathy Hochulová jasně odmítá jeho výzvy ke zvýšení daní nejbohatším.

„Zohran Mamdani se stane symbolem nové krve v Demokratické straně a nového směru více levicově-populistické politiky, který se spousta kandidátů bude snažit emulovat. Ať už v příštích kongresových volbách v roce 2026, nebo až se začnou formovat kandidáti pro příští prezidentské volby v roce 2028,“ domnívá se politolog Jakub Dopieralla.

Další směřování Demokratické strany

Politické poselství lze replikovat napříč USA, ale Mamdani je unikátní svým charakterem a komunikací na sociálních sítích, upozornil server The Wall Street Journal.

WSJ dále upozornil, že volby z listopadu 2025 by mohly být známkou obratu ve prospěch demokratů, ale ideologická rozmanitost úspěšných kandidátů vyvolává otázky ohledně dalšího směřování strany v příštích volbách do Kongresu v roce 2026. Zatímco nově zvolené guvernérky v New Jersey a ve Virginii Mikie Sherrillová a Abigail Spanbergerová jsou centristky, tak Mamdani se profiluje jako demokratický socialista, což dává každé frakci strany důvod k oslavám.

Podle serveru The New York Times významní demokratičtí lídři prohlásili, že chtějí spojit oba přístupy. V den před volbami uvedli, že je čas na novou éru „velkého stanu“, který pojme jak Mamdaniho progresivisty, tak demokraty hlavního proudu. Tito lídři se domnívají, že klíčem k úspěchu a poučením z volebních výsledků je kombinace autentického stylu kampaně s vítěznými tématy, jako je například boj s vysokými životními náklady.

Nárůst Mamdaniho popularity

Mamdani, šíitský muslim s indickými kořeny, byl ještě donedávna téměř neznámý. Ve vysoké politice se pohybuje od roku 2020, kdy byl za 36. okrsek – mimo jiné do něj spadá čtvrť Astoria v Queensu – zvolen poslancem Státního shromáždění státu New York.

Popularitu si podle amerických médií získal i díky podpoře členky Sněmovny reprezentantů Alexandrie Ocasiové-Cortezové a senátora a bývalého kandidáta na prezidenta Bernieho Sanderse. Kritici Mamdanimu vyčítají protiizraelské postoje.

Mamdani bývá v některých amerických médiích označován za progresivistu. Jeho velkým kritikem je současný prezident Donald Trump, který před volbami v New Yorku prohlásil, že jeho zvolení by pro město znamenalo zkázu. Trump a další republikáni Mamdaniho opakovaně označují za komunistu, což Mamdani odmítá.

Nahrávám video

Mamdani je členem organizace Demokratičtí socialisté Ameriky (DSA), která sdružuje americkou levici. Za demokratické socialisty se považuje několik členů Kongresu v čele se Sandersem a Ocasiovou-Cortezovou.

Definice demokratického socialismu je předmětem debaty. Obecně vychází z odporu ke kapitalismu a jeho cílem je snížit nerovnost prostřednictvím vládních opatření při zachování individuálních svobod a demokratických procesů. DSA je podle svých internetových stránek největší socialistickou organizací ve Spojených státech.

Na stránkách DSA se mimo jiné píše, že „členové DSA budují progresivní hnutí za sociální změnu a zároveň prosazují otevřeně demokratickou socialistickou přítomnost v amerických komunitách a politice“, či že DSA bojuje za reformy, které oslabí moc korporací a posílí moc pracujících.

Levicové zázemí, od kterého si Mamdani držel odstup

Mamdani se však během voleb snažil udržet si od DSA odstup a organizace mu poskytla větší než obvyklý prostor k odchýlení se od jejích zásad. Vzhledem k vyčerpávajícímu boji proti Andrew Cuomovi již Mamdani naznačil, že jeho styl vládnutí se posune do středu politického spektra. Když na něj novináři opakovaně tlačili, zdůraznil, že jeho program není synonymem programu DSA, napsal server Politico.

Mamdani dal například najevo, že chce ponechat ve funkci komisařku newyorské policie Jessicu Tischovou, která je oblíbená u podnikatelské třídy, ale z politického hlediska je vyloženým protikladem členů DSA. Zavázal se, že bude pokračovat v plánu města postavit čtyři nové věznice, které nahradí zařízení Rikers Island, což je politika, proti které se on i DSA dříve vymezovali.

Mamdani rovněž otevřel dveře k financování svých hlavních politických návrhů i jinými způsoby, než je zdanění bohatých, které by jako starosta neměl zcela ve svých rukou, i když se jedná o hnací sílu demokratických socialistů.

Po volbách se stane jedna ze dvou věcí, míní docentka politologie na Fordham University Christina Greerová. „Buď mu poskytnou dobu hájení, aby se mohl rozkoukat a uvědomil si, že kompromis je způsob, jak něčeho dosáhnout, nebo se stanou jednou z jeho největších překážek. A pokud k tomu dojde, bude bojovat s kritiky zprava i zleva,“ dodala.

Vzestup demokratických socialistů

DSA má přísný proces prověřování kandidátů, které podpoří, a pokud jsou úspěšní, tak od nich očekává, že budou úzce spolupracovat na prosazování jejích cílů. Je to politická kultura, která pomáhá skupině získat volební sílu. Je to také část toho, co činí Mamdaniho kandidaturu tak jedinečnou.

Teorie vedení DSA ohledně Mamdaniho spočívá v dlouhodobé strategii: i když členové nemusí souhlasit se všemi jeho rozhodnutími jako starosty, organizace bude podporovat politika s potenciálem prosadit program demokratických socialistů, jako je například univerzální péče o děti. 

Mamdaniho zvolení do prominentní funkce za velké pozornosti americké veřejnosti navíc může rozšířit povědomí o DSA a zvýšit její dosah. Což by mohlo připravit volební půdu pro další kandidáty DSA, kteří se mohou pokusit rozvinout svou kampaň na městské, státní nebo federální úrovni.

Průlomový moment pro DSA nastal v roce 2018, kdy vítězství Ocasio-Cortezové v kongresových volbách udělalo z okrajové skupiny organizaci s opravdovou politickou silou. V následujících letech se DSA vyvinula v jedno z nejdisciplinovanějších mocenských center levice – částečně aktivistickou síť, částečně politický aparát.

Dětství a studium

Mamdani bude prvním muslimem a prvním Američanem s indickými kořeny na postu newyorského starosty. Narodil se 18. října 1991 rodičům indického původu v hlavním městě africké Ugandy Kampale, již v raném dětství se s ním ale rodiče přestěhovali do Jihoafrické republiky a později do New Yorku.

Studoval na newyorských veřejných školách, navštěvoval Bronx High School of Science a získal bakalářský titul v oboru afrických studií na Bowdoin College. Občanství USA získal v roce 2018.

Jako vysokoškolský student spoluzaložil pobočku Students for Justice in Palestine (Studenti za spravedlnost v Palestině) a později organizoval po celé zemi různá progresivní hnutí, která se snažila ovlivnit národní volby a rozšířit zdravotní pojištění.

Před vstupem do vysoké politiky Mamdani pracoval jako poradce pro prevenci exekucí a pomáhal nízkopříjmovým majitelům nemovitostí v Queensu bojovat proti vystěhování.

Mamdani je ženatý se syrskou umělkyní Ramou Duwajiovou. Je fanouškem hip-hopu a skládá a produkuje rapovou hudbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...