Nové případy opičích neštovic hlásí Švýcarsko, Izrael i Německo

Švýcarští zdravotníci potvrdili první případ opičích neštovic. Německo pak hlásí nejméně dva nové případy v Berlíně, uvedla v sobotu agentura Reuters. Svůj první případ ohlásil také Izrael, kde kvůli tomu svolalo ministerstvo zdravotnictví mimořádné jednání. Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že k sobotě obdržela hlášení o 92 potvrzených případech a 28 podezřelých případech z 12 členských států. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění podobné lidským neštovicím, obvykle však s mírnějšími projevy.

Norský zdravotnický úřad FHI večer oznámil, že pátrá po možných případech opičích neštovic v hlavním městě. U jednoho cizince, který navštívil Oslo 6. až 10. května, byla po návratu domů potvrzena nákaza. Úřad však neuvedl, z jaké země návštěvník pocházel.

První případ ve Švýcarsku je z kantonu Bern, kde se podle sdělení místních úřadů nakazil člověk blízkým fyzickým kontaktem v zahraničí. Nakažená osoba vyhledala lékaře, protože měla horečku, vyrážku a necítila se dobře. Nemocný je doma v izolaci.

Německo v pátek informovalo o prvním výskytu, a to v Mnichově. V sobotu má další dva případy. Podle zdravotnického úřadu města Berlín je pravděpodobné, že v příštích dnech se objeví další. Pacienti jsou podle něj zatím ve stabilizovaném stavu.

V Izraeli je nemocný třicetiletý muž, který se nedávno vrátil ze západní Evropy. Má mírné příznaky, ale je v nemocnici a v izolaci. Ministerstvo zdravotnictví vyzvalo všechny, u koho se po návratu ze zahraničí objeví horečka nebo vyrážka, aby vyhledali lékaře.

V Česku se zatím žádný případ nepotvrdil

Aktuálně se první případ opičích neštovic objevil začátkem května ve Velké Británii. Od té doby se už rozšířil do řady evropských zemí, včetně Portugalska, Španělska, Švédska, Itálie, Belgie, Nizozemska a Francie. Nakažené hlásí také Austrálie, Kanada a Spojené státy.

V České republice se zatím žádný případ opičích neštovic nepotvrdil, Státní zdravotnický ústav (SZÚ) ale před šířením nákazy varoval. Dodal nicméně, že pravděpodobnost přenosu viru je bez sexuálního styku nízká.

Opičí neštovice byly poprvé zaznamenány v Demokratické republice Kongo v 70. letech minulého století. Počet případů v západní Africe se v posledním desetiletí zvyšoval. Mezi symptomy onemocnění patří horečka, bolesti hlavy a kožní vyrážka, která se obvykle objeví nejprve na obličeji a pak se šíří po zbytku těla.

Virus se podle WHO přenáší blízkým kontaktem s tkání a tělesnými tekutinami nakaženého a také kapénkami. Přenos může nastat rovněž přes kontaminované materiály, například přes ložní prádlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 17 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...