Nový režim v Sýrii zahájil hon na asadovce

Nahrávám video

Vládnoucí islamisté v Sýrii v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) začali zatýkat vysoké důstojníky armády a obávaných tajných služeb svrženého režimu. Zatímco diktátor Bašár Asad s rodinou a uloupeným bohatstvím uprchl do Moskvy, tisíce mučitelů odpůrců jeho režimu se v zemi dál skrývají.

Ve městě Homs uplynulo ultimátum ke složení zbraní, které diktatura před svým pádem rozdala mezi loajální obyvatele. „Cílem operace je udržet bezpečnost v této čtvrti. A také zabavit zbraně a zlikvidovat zbytky Asadových gangů. Pátráme po všech jejich členech, kteří je odmítli odevzdat,“ konstatoval mediální zástupce HTS Karam Sibájí.

Syřané v Homsu z islamistů strach nemají. „Hledají Asadovy ozbrojence. My se nemusíme bát. Jsme jen obyčejné rodiny a pro nás je vše v pořádku,“ je přesvědčena obyvatelka města Ríma. Právě v Homsu je ale zřejmé, jak křehká je kontrola nových vládců v Sýrii.

Role se totiž jen obrátily – bývalí povstalci jsou nově vládní armádou a z někdejších vojáků jsou pronásledovaní psanci. „Právě probíhá střet mezi hrdiny vojenských operací a Asadovými gangy. Jsou to gangy zločinců. Odmítli bojovat spravedlivě, protože to jsou zločinci,“ zdůraznil jeden ze stoupenců nového režimu.

Mezi poražené se zařadily také desetitisíce rodin stoupenců asadovské dynastie, která zemi vládla železnou rukou 54 let. V obavě ze msty nových islamistických pánů a uprostřed šířících se divokých zvěstí se příbuzní vojáků narychlo stěhují z „privilegovaných“ příbytků.

Někteří vnímají budoucnost poměrně optimisticky. „Uvidíme, co bude dál. Přehlásíme děti do jiných škol, začneme své životy nanovo,“ říká manželka důstojníka Budúr Makdídová. Jiní naopak neočekávají od nové vlády nic dobrého. „Jsme chudáci. Tohle si Sýrie nezaslouží. Díky Bohu za všechno. Ale co máme dělat teď?“, poznamenala matka důstojníka Ejdíja Zajtúnová.

Bezpečnostní riziko

Asadovy ozbrojené síly čítaly 170 tisíc vojáků, padesát tisíc členů milic a stejný počet záložníků. Čtvrt milionu lidí s armádním výcvikem, přístupem ke zbraním a oprávněnými obavami potenciálně znamená ohromné riziko.

Jasně to ukázal odstrašující příklad sousedního Iráku, kde před 21 lety Američané z morálně-ideologických důvodů rozpustili armádu tamního vládce Saddáma Husajna. Mnoho příslušníků jeho sil se pak přidalo k teroristickým organizacím včetně Islámského státu.

Na druhou stranu se Asadova armáda masivně podílela na zabíjení během občanské války, která stála život bezmála 600 tisíc lidí z dvacetimilionové populace.

Resuscitace diplomatických vazeb

Nový režim v Damašku sice čelí obtížným výzvám, na diplomatickém poli ale zatím slaví až nečekaný úspěch, kdy s ním postupně navazují kontakt evropské země i Spojené státy. České ministerstvo zahraničí například v pátek oznámilo, že ambasádu v Damašku povede bývalý velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka, a to ve funkci chargé d'affaires.

Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková ale po jednání s představiteli nové vlády v syrské metropoli zdůraznila, že zrušení sankcí bude záviset na politickém vývoji, jelikož Evropa nehodlá financovat „vznik islamistických institucí“.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot zase při návštěvě Damašku vyzval k zapojení Kurdů do probíhajícího politického procesu.

Návštěva dvojice unijních ministrů posiluje postavení nové syrské vlády v „poměrně velké míře“, uvedl v pátečním Horizontu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland. To, že západní představitelé jednají s faktickým vládcem Sýrie, kterého Evropská unie i USA považují za teroristu, vnímá novinář jako „kapitulaci před realitou“.

„Každý, kdo chce být v Sýrii brán vážně, tak s ním jednat musí. Specificky evropské státy mají velký zájem na tom, aby měly nějaký kontakt s těmi, kdo momentálně v zemi vládnou. Mají na tom vícenásobný zájem, v první řadě je to otázka uprchlická,“ poznamenal Fingerland.

EU jako politický celek je však podle něj mnohem slabší než jiné celky, které se snaží hrát v Sýrii nějakou úlohu – například Turecko. „(Státy EU) nemají (společnou) armádu, kterou by byly ochotny tam poslat. Mají v rukou málo nástrojů, jedním z nich je odbourávání sankcí,“ připomněl komentátor s odkazem na unijní tlaky na práva žen či kurdské menšiny. 

Po svržení Asadova režimu se totiž na severovýchodě země rozhořely boje mezi protureckou Syrskou národní armádou a koalicí nazvanou Syrské demokratické síly, v jejichž čele stojí kurdské milice YPG. Turecko považuje YPG za teroristy a odnož separatistické Kurdské strany pracujících. V posledních týdnech dala Ankara najevo, že by se mohla uchýlit k další invazi do sousední země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 1 hhodinou

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 1 hhodinou

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 8 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.