Novým předsedou CDU se stane Friedrich Merz. Výsledky referenda musí ještě potvrdit sjezd

Křesťanskodemokratická unie (CDU) bude mít nového lídra. Největší opoziční síla v Německu si vybrala za předsedu ve vnitrostranickém referendu hned v prvním kole někdejšího šéfa frakce konzervativců ve Spolkovém sněmu Friedricha Merze, který nahradí stávajícího předsedu a neúspěšného kancléřského kandidáta Armina Lascheta. Merze musí v lednu ještě potvrdit volební sjezd, což je ale považováno za formalitu.

O vedení CDU, která po odchodu kancléřky Angely Merkelové hledá novou identitu i přízeň voličů, se vedle Merze ucházeli zahraničněpolitický expert CDU Norbert Röttgen a někdejší šéf úřadu kancléřky Merkelové Helge Braun.

CDU poprvé v hledání předsedy využila vnitrostranické hlasování, kterého se poštou zúčastnilo 115 743 a elektronicky 132 617 straníků, což odpovídalo 66,02 procenta členské základny. Merz v hlasování jasně zvítězil s 62,13 procenta hlasů, druhé kolo volby tak strana pořádat nebude. To by se konalo jen tehdy, pokud by nikdo nezískal přes padesát procent hlasů.

„Nepřestanu opakovat, že tady nejsme pro sebe. Máme svůj úkol i v opozici,“ řekl Merz v krátkém projevu, ve kterém poděkoval za zvolení a také soupeřům. Podporu, které se mu dostalo, označil za působivou a dodal, že vysoká účast straníků v hlasování je úspěchem CDU. To ocenil i generální tajemník CDU Paul Ziemiak. „Vítězem této volby jsou členové CDU,“ řekl Ziemiak. Merzovi již pogratulovali jeho soupeři Röttgen a Braun.

Nastane posun CDU doprava?

Za favorita považovaly Merze průzkumy. Komentátoři uváděli, že k Merzovi se obrací především ti, kteří po éře Merkelové a jejího politického středu žádají návrat ke konzervativnějším kořenům. Merz je rovněž populární u mládežnické organizace CDU a také na východě Německa.

Merzovi v cestě k předsednické funkci stojí ještě stranický sjezd, od kterého se ale očekává, že zvolí šéfa strany podle výsledků referenda. Volební sjezd se bude konat 22. ledna.
Merz s Röttgenem se o vedení CDU ucházeli již dříve, letos v lednu na volebním sjezdu ale prohráli s Laschetem. Laschet tehdy předsednictví převzal po Annegret Krampové-Karrenbauerové, která o funkci neusilovala.

Před Krampovou-Karrenbauerovou byla dlouholetou předsedkyní CDU Merkelová, která tento měsíc odešla z politiky. V zářijových parlamentních volbách, ve kterých CDU skončila s nejhorším výsledkem v dějinách spolkové republiky, již Merkelová nekandidovala. Volební neúspěch je také důvodem, proč Laschet dal svou funkci k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba se ocitla bez elektřiny, rozvodná síť opět zkolabovala

Kubánská energetická síť v neděli opět zkolabovala. V pondělí o tom informovala agentura AFP s tím, že obyvatelé ostrovní země včetně Havany se ocitli ve tmě a bez dodávek elektřiny.
před 1 hhodinou

USA a Írán začnou podle Trumpa znovu jednat

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež.
před 6 hhodinami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
1. 8. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.