Novým premiérem Francie se stal centrista Bayrou

Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval premiérem exministra spravedlnosti a předsedu centristické strany MoDem Francoise Bayroua. Třiasedmdesátiletý politik ve funkci nahradil konzervativce Michela Barniera, který podal demisi minulý týden poté, co parlament kabinetu hlasy krajní pravice a levice vyslovil nedůvěru. Politologové se shodují, že Bayrou by mohl vyhovovat šéfce krajní pravice Marine Le Penové, čímž by si mohl zajistit dost hlasů pro svůj kabinet. Nový premiér má před sebou velkou výzvu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vyvést Francii z vleklé politické krize.

„Je mi jasné, že můj úkol bude těžký. Potřebujeme sjednotit lid. Každý ví, že ta cesta bude dlouhá,“ řekl po svém jmenování podle agentury Reuters Bayrou. AFP poznamenala, že takovou nestabilitu vlády jako letos země nezažila desítky let.

Očekává se, že Bayrou, který se v minulosti třikrát neúspěšně pokoušel stát prezidentem, bude v nadcházejících dnech jednat s lídry různých politických stran s cílem vybrat nové ministry a zajistit své vládě podporu.

Jeho první test nastane podle Reuters počátkem nového roku, kdy zákonodárci mají odhlasovat rozpočet na rok 2025. Ekonomická situace země přitom není dobrá.

Francie totiž patří k nejzadluženějším zemím Evropské unie, její dluh přesahuje 110 procent hrubého domácího produktu. Letos by rozpočet druhé největší ekonomiky sedmadvacítky mohl skončit ve schodku kolem 6,2 procenta HDP. Hůře je na tom v tomto ohledu jen Rumunsko.

Bayrou v pátek vyjádřil přesvědčení, že nikdo nezná obtížnost politické a rozpočtové situace tak jako on. Výzvu, která před ním je, přirovnal k Himálaji. Otázka deficitu podle něj navíc není jen ekonomickým problémem, ale také morálním.

Prezident Macron chtěl původně jmenovat nového premiéra už ve čtvrtek večer, nakonec ale rozhodnutí odložil na páteční ráno, kdy téměř dvě hodiny jednal s Bayrouem. Mezi kandidáty na předsedu vlády média často zmiňovala také Bernarda Cazeneuva, který už vedl vládu půl roku v letech 2016 a 2017.

Funkci nabídl Elysejský palác i bývalému ministrovi zahraničí Jean-Yvesovi Le Drianovi. Ten ale pro týdeník Le Penthièvre ve čtvrtek uvedl, že post odmítl. „Za dva a půl roku mi bude osmdesát let,“ poznamenal politik.

Nahrávám video

Tři nesmiřitelné tábory

Macron nemá od červencových předčasných voleb v Národním shromáždění většinu hlasů. Dolní komora je rozdělena na tři podobně velké bloky, a to vládní středopravý, levici a krajní pravici.

Část opozice, zejména krajní levice, požaduje Macronovu rezignaci, Le Penová naproti tomu tvrdí, že chce dát šanci další prezidentově vládě, pokud předloží upravený návrh rozpočtu.

Právě zvyšováním daní a seškrtáním některých výdajů zdůvodňuje opozice vyslovení nedůvěry Barnierově vládě v parlamentu, na něž došlo poprvé od roku 1962. Barnier se po čtvrt roce ve funkci pokusil rozpočet prosadit bez podpory parlamentu s odůvodněním, že země potřebuje stabilizovat veřejné finance a snižovat jejich deficit.

„Pokud by chtěl jít Bayrou stejnou cestou, tak narazí zase, to znamená, že bude muset udělat nějaké kompromisy,“ poznamenal politický komentátor a bývalý velvyslanec ve Francii Petr Janyška.

Macron se potýká s velkou nespokojeností veřejnosti. Minulý týden kvůli plánovaným úsporným opatřením stávkovala část zaměstnanců veřejného sektoru, včetně některých učitelů a leteckých dispečerů.

Francouzští komunisté nabídli Bayrouovi spolupráci, pokud nebude obcházet parlament. Krajně pravicové Národní sdružení (RN) ho vyzvalo k debatě s opozičními stranami a krajně levicová Nepodrobená Francie (LFI) naznačila, že nový šéf vlády její podporu nezíská. Podle agentury Reuters vlažná reakce stran ukazuje na to, že Bayrou bude nejspíš politicky přežívat ze dne na den, vydán napospas Macronovým odpůrcům.

„Je to centrista, to znamená, že se mu snad podaří to, co se nepovedlo předtím Barnierovi, tedy přitáhnout k sobě část pravice i část levice, protože jinak nikdy nedá nějakou větší většinu dohromady,“ říká k Bayrouovi Janyška.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Kyjev zabil nejméně devět lidi a 27 dalších zranil, uvádí úřady

Ruský útok balistickými střelami na Kyjev v noci na sobotu zabil nejméně devět lidí a dalších 27 zranil, oznámily ukrajinské záchranné složky. V ukrajinské metropoli byly slyšet silné exploze. Rusko v posledních týdnech zesílilo útoky balistickými raketami, proti nimž jsou účinné pouze některé systémy protivzdušné obrany, včetně amerických systémů Patriot.
02:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

FIFA ustoupila od prodeje podílu z MS soukromým investorům, oznámil Infantino

Prezident mezinárodní fotbalové federace FIFA Gianni Infantino v noci na sobotu uvedl, že světová fotbalová federace upustila od plánů na prodej podílu na mistrovství světa soukromým investorům poté, co se setkala s rozsáhlou vlnou kritiky. Informovala o tom agentura Reuters.
před 5 hhodinami

USA a Izrael chystají tvrdý úder na Írán, uvádí americké zdroje

Spojené státy a Izrael plánují jednu z dosud nejtvrdších bombardovacích kampaní proti Íránu. Cílem má být íránská energetická infrastruktura, jak podle zpravodajského webu CBS News uvedlo několik amerických zdrojů. Informaci také v noci na sobotu potvrdil server CNN s odvoláním na dva americké představitele obeznámené s těmito plány. Údery by se mohly odehrát v průběhu celého víkendu.
před 6 hhodinami

Do Maroka se vrátili téměř všichni migranti z Ceuty, tvrdí španělská vláda

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo španělské ministerstvo vnitra. Podle deníku El País je potvrzeno, že v pátek k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země. Itálie na letištích a v přístavech dočasně zavedla kontroly pro mimoevropské obyvatele přicházející ze Španělska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Kyjevě znovu protestovali proti odvolání Fedorova

Ukrajinskou metropolí Kyjevem v pátek večer prošel protestní pochod, jehož účastníci především žádali návrat Mychajla Fedorova na post ministra obrany nebo lepší komunikaci od vedení země. Informují o tom ukrajinská média, například stanice Suspilne. Podle serveru Ukrajinska pravda se pochodu zúčastnily tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Střelu, která dopadla na polské území, vyrobili v Rusku, uvedla prokuratura

Objekt, který v noci na čtvrtek dopadl na polské území během ruského vzdušného útoku na Ukrajinu, byla střela s plochou dráhou letu Ch-101 vyrobená letos v Rusku. Podle polských médií to v pátek uvedl mluvčí lublinské prokuratury Marcin Kozak.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.