Občané EU budou moci od půlnoci z Británie domů. Unie do konce roku získá 12,5 milionu vakcín

Hranice mezi Francií a Británií se od půlnoci otevřou pro Francouze i občany všech členských zemí EU, pokud předloží negativní test na koronavirus. Zavřené byly kvůli novému kmeni koronaviru, který se na Ostrovech objevil. Ředitel společnosti Pfizer věří, že vakcína z dílny této firmy a partnera BioNTech bude účinná i proti němu. V úterý firmy slíbily, že do konce letošního roku dodají Evropské unii 12,5 milionu dávek.

Podle rozhodnutí francouzské vlády se přes hranice do Francie dostanou už v noci na středu i řidiči mezinárodní přepravy. Negativní test na koronavirus nesmí být starší než tři dny a celníci budou započítávat výsledky PCR i antigenních testů. Od středečního rána začne mezi Británií a Francií opět fungovat letecké, lodní i železniční spojení a otevře se tunel pod Lamanšským průlivem.

Tisíce řidičů kamionů na obou stranách Lamanšského průlivu strávily už druhou noc v kabinách svých aut. „Jsme naštvaní a nevíme, proč musíme být v této situaci,“ řekl agentuře Reuters na jihu Anglie rumunský řidič kamionu Dan Jinca. Ať už se Británie a Francie rozhodnou jakkoli, nestihne Jinca podle svých slov dojet domů včas, aby oslavil s rodinou Vánoce. „Nedávají nám jídlo, nedávají nám pití, nemáme přístup k sociálnímu zařízení,“ postěžoval si také španělský řidič Sergio Robles. Situaci, ve které se řidiči ocitli, označil za „nelidskou“. 

Více než 40 zemí světa, včetně Česka, kvůli nové mutaci koronaviru omezilo dopravní spojení s Británií. Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí uvedla, že zatím neexistují žádné důkazy o tom, že by způsobovala vážnější průběh covidu-19. Podle britských odborníků se ale výrazně rychleji šíří. Variantu viru odhalili už i v Dánsku, Itálii či Belgii.

Evropská komise vyzvala členské státy Unie, aby na novou mutaci reagovaly koordinovaně. Podle ní je důležité přijmout opatření proti šíření viru, od uzavření hranic by se ale mělo ustoupit. Komise doporučila, aby se co nejvíce omezily zbytné cesty, nákladní doprava by se ale měla opět obnovit.

Vakcína

Společnosti stojící za jednou z vakcín proti koronaviru –⁠⁠ americký Pfizer a německý BioNTech –⁠ doufají, že jejich látka bude účinná i proti nové mutaci. Slíbily, že do konce letošního roku dodají Evropské unii 12,5 milionu dávek. Objem přislíbených vakcín je více než poloviční v porovnání s 20 miliony očekávaných dodávek do Spojených států, řekl v úterý obchodní ředitel firmy BioNTech Sean Marett.

Očkování vyžaduje dvě dávky podané v rozmezí tří týdnů, počáteční dodávka pro Unii tak vystačí pro 6,25 milionu lidí. Do 26. prosince by měla být vakcína dodána do všech zemí EU, které o to požádají, aby mohlo o den později začít očkování, uvedl BioNTech. Vakcíny jsou v současnosti uskladněny v továrně Pfizeru v belgickém Puursu, kde se také na evropské půdě vyrábějí.

Úterní oznámení firmy následuje po pondělním podmínečném schválení vakcíny Pfizer/BioNTech na trhu EU ze strany Evropské komise. Americký regulátor souhlas vydal s desetidenním předstihem oproti EU.

Závod v Marburgu bude vyrábět 750 milionů vakcín ročně

Podle finančního ředitele Sierka Poettinga německá firma nyní zkoumá možnosti, jak co nejvíce rozšířit výrobu a uspokojit tak globální poptávku po svém preparátu. V únoru by se produkce měla rozšířit do závodu v německém Marburgu, který bude schopen vyrábět 750 milionů dávek vakcíny ročně. Celkově hodlají Pfizer a BioNTech vyrobit v příštím roce 1,3 miliardy kusů své vakcíny.

Podle šéfa společnosti BioNTech Ugura Şahina je „velice pravděpodobné“, že vakcína bude účinná i proti nové a nakažlivější mutaci koronaviru, která se objevila v Británii. V opačném případě je BioNTech schopen do šesti týdnů vyvinout nový preparát, který by působil i proti této nové variantě, dodal Şahin s dovětkem, že další čas by patrně zabral schvalovací proces ze strany regulátorů. 

Şahin rovněž odhaduje, že do podzimu příštího roku by mohlo být naočkováno 60 až 80 procent světové populace. Průběžně schvalovány jsou vakcíny i od dalších výrobců, jako je americká Moderna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...