Oběťmi sexuálního násilí ze strany Hamásu byly i děti, tvrdí izraelská komise

Nahrávám video

Teroristické hnutí Hamás a další palestinské skupiny se dopustily systematického a rozsáhlého sexuálního násilí při útoku na Izrael 7. října 2023 i později, kdy ho páchaly na rukojmích unesených do Pásma Gazy. Uvádí to dle agentury AFP a stanice CNN zpráva izraelské vyšetřovací komise. Autoři třísetstránkového dokumentu uvádějí, že obětmi těchto činů byli muži, ženy i děti. Izraelský parlament schválil zákon o ustavení zvláštního tribunálu, jenž má útočníky soudit.

„Po dvouletém nezávislém vyšetřování dospěla občanská komise k závěru, že sexuální a genderově podmíněné násilí bylo systematické a rozsáhlé při útoku 7. října i poté,“ sdělila komise zřízená speciálně pro vyšetřování sexuálních zločinů Hamásu. Útočníci z Hamásu a dalších teroristických skupin znásilňovali a sexuálně mučili své oběti, aby „maximalizovali jejich bolest a utrpení“, píše se dále ve zprávě podle CNN.

Autoři třísetstránkové zprávy orgánu založeného v listopadu 2023 uvádějí, že zkoumali více než deset tisíc fotografií a videozáznamů z útoku a provedli více než 430 rozhovorů s přeživšími, svědky, bývalými rukojmími, experty a rodinnými příslušníky obětí. Videozáznamy si při útoku pořizovali i sami agresoři, mimo jiné kamerami upevněnými na těle.

Zprávy o sexuálním násilí páchaném Hamásem na Izraelcích při útoku ze 7. října a po něm se objevily už dříve. Například předloni v březnu zveřejnila zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro sexuální násilí v konfliktech Pramila Pattenová zprávu, v níž uvedla, že „o tom existují jasné důkazy“.

Při překvapivém vpádu Hamás a jeho spojenci zabili 7. října 2023 podle údajů agentury AFP 1221 lidí, převážně civilistů, a jako rukojmí unesli 251 osob, včetně 44 již zabitých. Z 207 živých rukojmí jich 41 zemřelo v zajetí, poslední dvě desítky odvlečených pak byly propuštěny loni v říjnu, kdy začalo platit zatím poslední příměří mezi Izraelem a Hamásem.

Vojenská operace v Gaze

Po útoku ze 7. října 2023 izraelská armáda zahájila rozsáhlou vojenskou operaci v Pásmu Gazy, při níž za dva roky podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, zabila nejméně 72 560 Palestinců a dalších 172 340 zranila. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté.

Od počátku příměří loni v říjnu bylo při izraelských útocích podle úřadů v Gaze zabito dalších osm stovek Palestinců. Od 27. října 2023, kdy izraelská armáda zahájila v Gaze pozemní operaci, tam zahynulo 472 vojáků, uvádí web ministerstva zahraničí židovského státu.

Některé organizace a pozorovatelé včetně nezávislé vyšetřovací komise OSN viní Izrael, že v Gaze spáchal genocidu, což Jeruzalém odmítá. V listopadu 2024 vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze. Týž den vydal ICC zatykač kvůli zločinům proti lidskosti i na bývalého šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dejfa, který ale podle izraelské armády už nežije.

Zákon o tribunálu pro útočníky ze 7. října

Izraelský parlament zároveň aktuálně schválil zákon o ustavení zvláštního tribunálu, jenž má soudit útočníky ze 7. října 2023, informoval portál The Times of Israel (ToI). Podle něj ale není zatím jasné, kdy bude tribunál zřízen, jelikož ministerstva obrany a financí se přou ohledně nákladů na jeho ustavení. Zvláštní izraelský tribunál má být zřízen v rámci vojenského soudního systému a stanout by před ním mělo na 300 zadržených Palestinců.

Nový tribunál bude moci odsoudit zadržené mimo jiné za genocidu podle izraelského zákona z roku 1950 o prevenci genocidy, za narušení suverenity židovského státu, vyvolání války, pomoc nepříteli ve válce či za terorismus. Zákon schválený v noci na úterý také stanoví, že kdokoli, kdo je podezřelý, obviněný nebo odsouzený v souvislosti se zločiny ze 7. října 2023, nesmí být součástí výměn vězňů.

A zatímco zákon o zřízení tribunálu byl schválen jednomyslně a poslanci ho vítali potleskem, zasedání se podle serveru ToI účastnilo jen málo příbuzných obětí a organizace, které je zastupují, se k němu příliš nevyjadřovaly. Tyto organizace dle ToI požadují po vládě, aby hlavně zřídila nezávislý vyšetřovací orgán, který by se zabýval možným selháním bezpečnostních složek státu i vládních politiků před událostmi 7. října 2023 a během nich.

Netanjahu dlouhodobě odmítá přijmout odpovědnost za to, že stát nedokázal ochránit své občany a zabránit bezprecedentnímu útoku. Už v listopadu 2024 vyšetřovací komise, kterou vytvořily občanské skupiny a pozůstalí po obětech války v Gaze, ve své zprávě uvedla, že Netanjahu jako premiér podcenil opakovaná varování vysoce postavených činitelů armády a tajných služeb, která přicházela několik měsíců před útokem Hamásu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...