Ochrana řek proti vodním elektrárnám spojila Bosňáky a Srby

Nahrávám video

Ochránci přírody v Bosně a Hercegovině slaví důležité vítězství. Parlament schválil zákon, který zakazuje stavbu malých vodních elektráren na tamních řekách. Ekologové i obyvatelé dotčených toků už dvacet let upozorňují na to, že odčerpávání vody z koryt zásadně ohrožuje křehký ekosystém.

Průzračné vody bosenské řeky Neretvy pravidelně lákají raftaře z celé Evropy. Lidé z horního toku ale v posledním desetiletí žili v neustálých obavách, že tento kout panenské přírody o svou blankytnou tepnu přijde. Paradoxně kvůli stavbám, které měly životnímu prostředí ulevit – malým vodním elektrárnám nahrazujícím špinavé zdroje energie.

„Jak se ukázalo, jejich dopad byl velmi škodlivý. Úbytek vody pro zemědělce, zvířata i pití, stejně jako lesní eroze, byly brzy patrné na první pohled,“ popisuje jedna z aktivistek Lejla Kusturicová.

Aby balkánský stát snížil svou závislost na uhlí, nabídl investorům do čistých zdrojů na skoro dvou stech padesáti řekách dotace, dlouhodobě stálé ceny výkupu elektřiny a daňové úlevy. Po celé Bosně vyrostlo za 15 let 110 malých vodních děl z plánovaných tří set padesáti. Jenže z nich pořád pochází pouze 2,5 procenta v Bosně a Hercegovině vyrobené elektřiny, navíc na úkor vyschlých koryt.

Občanský protest

„Balkánci se postavili proti investorům na svých řekách. Nebyli to žádní vzdělaní lidé, žádní ekologičtí odborníci nebo vědci. Byli to lidé, kteří u řeky žili,“ vysvětluje koordinátor kampaně Zachraňte modré srdce Evropy, Ulrich Eichelmann.

Snaha zastavit stavbu malých přehrad spojila i Srby a bosenské Muslimy, což je v administrativně i národnostně ostře rozdělené Bosně a Hercegovině téměř nevídaný jev. Obyvatelé povodí začali pečlivě dokumentovat škody, které spuštěním elektráren v jejich okolí vznikly, napadali povolení ke stavbě u soudů a celé měsíce blokovali přístupy k řekám, aby se k nim nedostala těžká technika. Pravidelně také protestovali před parlamentem. 

Jejich úsilí se nakonec vyplatilo. Na Neretvě a jejích přítocích mělo vzniknout 67 děl. Díky soudům se zatím podařilo zabránit nebo aspoň oddálit vznik 56 z nich – včetně dvou zařízení v blízkosti jedinečného soutoku hlavní bosenské řeky s Bunou. Teď navíc vstupuje v platnost poslanci schválený zákon, který budování malých vodních elektráren úplně zakazuje. 

„Je to velké vítězství, ale pořád máme co dělat. Zákon se týká budoucích projektů. Proti těm zahájeným nebo dokončeným budeme muset dál bojovat,“ dodává Kusturicová.

Majitelé již schválených koncesí mají tři roky na to, aby získali potřebná povolení od místních úřadů a pokračovali ve stavbě nebo provozu svých děl. Ochránci přírody se proto obávají, že investoři najdou cestu, jak přísnější pravidla obejít, a vyschlých řek na Balkáně bude pořád přibývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...