Odchod firem drtivě dopadá na ruskou ekonomiku. Moskva to popírá a chlubí se nízkou nezaměstnaností

Nahrávám video

Pro lidi okolo Vladimira Putina byly západní sankce dlouho terčem posměchu. Teď jejich slova popírá výzkum prestižní Yaleovy univerzity. Zničující dopad má na ruskou ekonomiku zejména odchod velkých firem. Ruské HDP kvůli tomu podle mezinárodního týmu vědců pokleslo o čtyřicet procent a téměř se tím vymazalo třicet let zahraničních investic. Samotná Moskva ale dál odmítá přiznat zásadnější problémy a chlubí se rekordně nízkou nezaměstnaností.

Sankce proti Rusku fungují, zjistili mezinárodní experti soustředění kolem projektu Yaleovy univerzity. Od invaze nařízené Vladimirem Putinem aktualizují denně seznam odchodů velkých firem. Sdílejí ho uživatelé sociálních sítí, čímž přispívají k odchodu dalších.

„Dvanáct firem se rychle stáhlo hned po 24. únoru. Říkali jsme si však, že budeme chtít oddělit opravdové firmy od těch, co podvádějí a jen předstírají nějakou aktivitu,“ zasvěcuje do projektu profesor Yaleovy univerzity Jeffrey Sonnenfeld. „Tyto firmy na veřejnost vypouštěly kouřové clony jako: Sympatizujeme s ubohými trpícími Ukrajinci, dáme jim dolar a padesát centů na charitu a zároveň budeme dál operovat v Rusku.“

„Jakmile jsme s tím vyšli na veřejnost, seznam narůstal – od dvanácti firem k padesáti, pak pětasedmdesáti, pěti stům a dnes je to třináct set firem, které sledujeme a které odešly z Ruska,“ informoval Sonnenfeld v rozhovoru zpravodajem ČT ve Spojených státech Bohumilem Vostalem.

Nahrávám video

Vladimir Putin – možná nejnebezpečnější muž v historii

„Mnoho diplomatických a vojenských expertů z celého světa vám v soukromí řekne, že Vladimir Putin může být potenciálně nejnebezpečnějším člověkem, který kdy chodil po této planetě – a to kvůli hrozbám použití jaderných zbraní. Mnohem bezpečnější je zvolit mírovou možnost, a sice dostat ho ekonomicky na slepou kolej. Nebude tak vypadat natolik všemocný v očích svého lidu. Jakmile selže jeho ekonomika, ztroskotá i on,“ soudí profesor Sonnenfeld.

Podle něj nebylo nikdy v historii k vidění tolik nadnárodních firem, které by se odněkud stáhly najednou. „Čím agresivněji to udělaly, tím lépe je trhy finančně ohodnotily,“ říká. „Těm firmám, které opustily Rusko, se daří mnohem líp. Je mnohem riskantnější tam zůstat, tyto firmy mají problémy s hledáním zaměstnanců, dodávkami součástek a zboží. A ani nebyly tak výdělečné. Je pro nás udivující, že zůstavají z jiného důvodu než nějaké ideologické umanutosti,“ dodává Sonnenfeld.

Putin: Budou toho litovat

Odchod západních firem z Ruska ohrozí až osm milionů pracovních míst. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina ale odliv západních značek není pro Rusko problém: „Oni toho budou litovat. To není výhrůžka. Budou toho prostě litovat, i když my nikomu nevyhrožujeme. Budou toho litovat, protože Rusko je zemí neomezených možností.“

Přesto v Rusku některé západní společnosti dál zůstávají. Další firmy svůj obchod v zemi prodaly, včetně společnosti McDonald’s. Ta se teď nově jmenuje „Vkusno i točka“, tedy v překladu „Chutně a tečka“. Zájem Rusů je velký, i když nová značka měla ze začátku problémy kvůli nedostatku hranolků.

Svoji první pobočku otevřela nová ruská značka na Puškinově náměstí v centru Moskvy začátkem června, nedala se tam ale koupit nejznámější burger Big Mac nebo točená Coca-Cola, informoval zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

Šéf výzkumu Sonnenfeld také varuje, že Putinovy výroky o síle rublu – se kterým se neobchoduje za dolary – považuje za klamavé. „Patří k dlouhému seznamu ruských vůdců, kteří vám řeknou, jak vynalezli telefon, mikročip a rádio, automobil a kráječ chleba. Je to statistika, která si vybírá jen to, co se mu hodí – namísto opravdových statistik,“ říká profesor na adresu ruského diktátora.

„Občas máme hodně právních problémů, abychom doložili, že naše data jsou přesná, ale všechny spory vyhráváme. Budeme s tím pokračovat, dokud neuvidíme mírové vyústění této hrozné situace,“ ujišťuje. Podle něj ruskou ekonomiku čekají pochmurné vyhlídky. I proto, že Evropa se dokáže zbavit závislosti na ruském plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...