Odveta. Rusko vyhostilo dva české diplomaty

Nahrávám video

Rusko v pondělí informovalo českého velvyslance v Moskvě Vítězslava Pivoňku o vyhoštění dvou českých diplomatů. Sdělila to mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová, podle níž je to očekávaná a symetrická reakce na stejný český krok z počátku června. Česko tak nyní považuje problém, který nevznikl na jeho straně, za vyřešený, dodala Štíchová.

Velvyslance České republiky v Moskvě Vítězslava Pivoňku o odvetném kroku informovalo ruské ministerstvo zahraničí, kam byl z tohoto důvodu předvolán. Diplomat podle agentur řekl, že se kromě uvedeného důvodu hovořilo i o konzultacích o vztazích obou zemí, které se mohou uskutečnit za několik týdnů. „Jednání bylo věcné, ale samozřejmě tvrdé. Dostali jsme termín do 17. června do 24 hodin,“ uvedl Pivoňka. 

Agentura TASS napsala, že tématem má být i spor kolem sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze. Ruské ministerstvo zahraničí k předvolání Pivoňky vydalo důrazně formulované prohlášení.

V něm oznámilo, že „na základě reciprocity a článku 9 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích“ označilo dva pracovníky českého velvyslanectví v Moskvě za nežádoucí osoby. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v pondělí při příchodu na jednání vlády řekl, že vyhoštěni byli jeden diplomat a jeden technik. 

V diplomacii je obvyklé, že po prohlášení diplomata za persona non grata je lhůta pro opuštění země 48 hodin. Petříček řekl, že problém považuje nyní za vyřešený. „Jedná se o symetrickou reakci, jsou to lidé, kteří jsou na úrovni diplomata a technického personálu. Mohu potvrdit, že se v jednom případě jednalo o zástupce českého centra,“ uvedl ministr zahraničí.

„Věřím, že tímto recipročním krokem z ruské strany tato záležitost je vyřešena a my se nyní chceme soustředit na zahájení konzultací podle naší smlouvy o přátelství z roku 1993,“ dodal Petříček.

Stejně se vyjádřil i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Problém vznikl na ruské straně, nicméně ve chvíli, kdy ruská strana nechtěla souhlasit s tichou procedurou a museli jsme jít cestou vyhoštění, standardním způsobem je, že druhá strana reaguje takto,“ řekl. Naznačil, že oba Rusové vyhoštění z Česka mohli pracovat pro ruské tajné služby: „Problém vznikl na ruské ambasádě, vznikl sporem dvou pravděpodobně zpravodajských důstojníků.“ 

Česko předminulý týden vyhostilo dva ruské diplomaty v souvislosti s kauzou údajné ruské hrozby českým komunálním politikům jedem ricin přivezeným ruským diplomatem do Prahy. Moskva dala hned najevo, že hodlá reagovat stejným odvetným opatřením.

„Českému velvyslanci bylo řečeno, že opatření je zrcadlovou reakcí na provokativní akci oficiální Prahy, která byla podniknuta bez jakéhokoli důvodu, což přiznávají samy české úřady,“ citovala z prohlášení agentura Interfax.

„Bylo to klasické diplomatické řešení v principu reciprocity. Ruské straně nezbylo nic jiného, než vyhostit naše dva,“ řekl místopředseda sněmovny a šéf komunistů Vojtěch Filip. 

Oznámení o rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra Tomáše Petříčka o vyhoštění dvou diplomatů „jen potvrzuje, že linie zaměřená na zhoršení vztahů s Ruskem byla povýšena na úroveň státní politiky. Takový vývoj událostí budeme brát v úvahu v celkovém kontextu našich vztahů s Českou republikou“, uvádí se rovněž v prohlášení.

„Rusové jsou na jedné straně velcí pragmatici. Když uvidí, že tato politika k ničemu nevede, tak po nějakém čase s tím přestanou,“ míní exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09).  

Nemůžeme zůstat tolerantní vůči nepřívětivým projevům, uvedl Putinův mluvčí

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov k uvedenému diplomatickému incidentu v pondělí podle agentur řekl, že Rusko má nadále „zájem o udržování dobrých, partnerských a vzájemně výhodných vztahů s ČR“. „Samozřejmě nemůžeme zůstat lhostejní a tolerantní vůči nepřívětivým projevům ze strany Prahy,“ uvedl mluvčí.

Česká republika v pátek 7. června oznámila vyhoštění dvou pracovníků ruského kulturního střediska v Praze - Andreje Končakova, který středisko vedl a současně plnil roli vedoucího představitele vládní organizace Rossotrudničestvo v Česku, a Igora Rybakova.

Cíli měli být pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) a starosta Řeporyj Pavel Novotný (ODS). 

Babiš: Dopis o útoku ricinem je smyšlený

Podle premiéra Babiše byli oba ruští pracovníci, které Česko vyhostilo, zároveň autory smyšleného dopisu, kde se psalo o plánovaném útoku ricinem proti českým politikům. „Z důkazů Bezpečnostní informační služby (BIS) jednoznačně vyplývá, že celá kauza vznikla v důsledku vnitřního boje mezi pracovníky zastupitelského úřadu ruské federace v Praze,“ prohlásil na začátku června Andrej Babiš.

Jeden z pracovníků ruského velvyslanectví prý smyšlenou informaci o plánovaném útoku zaslal cíleně BIS. Petříček k situaci dříve uvedl, že se česká strana snažila celou věc řešit diplomatickou cestou, nicméně bezúspěšně.

Koncem dubna unikla informace českých tajných služeb do týdeníku Respekt, který napsal, že do Česka přijel ruský diplomat s ricinem. Ve stejné době dostali policejní ochranu pražský primátor Zdeněk Hřib, starosta Prahy 6 Ondřej Kolář a starosta Řeporyj Pavel Novotný. Všichni čelili z ruské strany kritice kvůli svým krokům, které Moskva vnímá jako protiruské.

Hřibovi Rusové vytýkají nedávné přejmenování části ulice před ruskou ambasádou na náměstí Borise Němcova, který byl kritikem Kremlu, Kolář vyvolal jejich námitky odstraněním sochy sovětského maršála Ivana Koněva z náměstí v Praze 6 –⁠ Bubenči a Novotného kritizují za odhalení pomníku padlým vojákům Ruské osvobozenecké armády, takzvaným vlasovcům, které Moskva považuje za vlastizrádce.

  • Leden 2000 - Českou republiku musel opustit asistent ruského vojenského přidělence. Údajně získával citlivé informace o technologiích NATO i od úředníků státní správy, kteří mají přístup k citlivým údajům. Rusko poté vypovědělo ze země jednoho z českých diplomatů, jenž působil jako zaměstnanec vojenské sekce ambasády v Moskvě.
  • Duben 2001 - ČR musel opustit konzul a druhý tajemník iráckého velvyslanectví. Jeho činnost byla podle vyjádření MZV „neslučitelná se statusem diplomata“. Irák recipročně vyhostil jednoho pracovníka české ambasády.
  • 21. ledna 2005 - Česko vypovědělo běloruskou diplomatku v reakci na podobný krok Běloruska, které musel opustit český diplomat Pavel Křivohlavý. Minsk jej vinil z porušení zákonů; podle tamních úřadů konzumoval alkohol s mladistvými chlapci a měl s nimi i sexuální styky. Navíc byl tehdy ke konzultacím do ČR povolán šéf české ambasády.
  • 19. dubna 2006 - ČR vyhostila kubánského atašé. Vízum mu nebylo prodlouženo kvůli tomu, že Havana týden předtím vypověděla českého diplomata Stanislava Kázeckého, kterého obvinila z podvratné činnosti a práce pro USA.
  • Květen 2006 - České úřady odmítly prodloužit akreditaci zpravodaji ruské vládní tiskové agentury RIA-Novosti Leonidu Sviridovi, který byl podle informací tisku odhalen jako agent. Podle spekulací médií byl tento krok důvodem, proč ruské úřady neprodloužily koncem léta akreditaci moskevskému zpravodaji České televize Janu Moláčkovi.
  • 17. května 2011 - ČR vyhostila dva diplomaty ukrajinského velvyslanectví v Praze. Roznětkou česko-ukrajinské roztržky byla kauza dvou pracovníků vojenské sekce českého zastupitelského úřadu v Kyjevě, které ukrajinská kontrarozvědka obvinila ze shromažďování utajovaných informací o ukrajinské zbrojní výrobě a vyhostila ze země.
  • Březen 2018 - Česká republika vyhostila tři členy ruského diplomatického personálu v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v Británii, a to jako výraz solidarity s Británií po útoku. Moskva v reakci na kroky Británie a jejích spojenců včetně ČR oznámila, že vyhostí stejný počet diplomatů, kolik jich muselo opustit dané státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...