Opozicí vedená turecká města organizují pomoc chudým kvůli koronaviru, vládě se to nelíbí

Nahrávám video

Největší turecká města Istanbul a Ankara organizují sbírky, které v době pandemie koronaviru pomáhají nejchudším obyvatelům. Dárci mohou přispět materiálně nebo zaplatit potřebným třeba účty za energie. Iniciativa opozicí ovládaných měst se nelíbí vládě, která tvrdí, že je potřeba krizi řešit centrálně. Zmrazila proto bankovní účty, které města zřídila pro finanční dary, a někde zakazuje i distribuci potravin.

Radnice Ankary a Istanbulu otevřely na počátku pandemie bankovní účty, na které chodily finanční dary pro pomoc nejchudším. Vláda v Ankaře ale tuto iniciativu zakázala a opoziční primátory osočila ze snahy podkopávat stát. Města proto hledala alternativní cesty.

V Istanbulu nahradila finanční dary materiální pomoc. Lidé mohou darovat základní potraviny, hygienické prostředky či oblečení. „Město to ve svých skladech roztřídí do balíčků a ty pak putují k potřebným rodinám. Tímto způsobem už se dostala pomoc zhruba 600 tisícům domácností v Istanbulu,“ přiblížil zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.

Tamní magistrát podle něj evidoval celkem 900 tisíc žádostí, některé ale kritéria úřadů nesplnily.

Jak Istanbul, tak Ankara uplatňuje ještě jeden způsob pomoci, pro nějž se stala inspirací dlouholetá tradice z tureckých pekáren. „Jdete do pekárny, koupíte si chleba sám pro sebe, ale máte peníze navíc, tak koupíte dva nebo tři další, které necháte na háčku v pekárně. Vzít si je pak může zdarma někdo, kdo peníze na chleba nemá,“ popsal zpravodaj ČT.

Na podobném základě Ankara a Istanbul spustily internetovou stránku, kde se mohou lidé anonymně přihlásit a zaplatit za někoho účty za vodu či plyn. „Tímto způsobem už lidé v Istanbulu zaplatili faktury za vodu a plyn v přepočtu za 70 milionů korun. Tuto pomoc poskytli zhruba 150 tisícům domácností,“ doplnil Černohorský.

Nahrávám video

Erdogan:  Boj s dopady pandemie je věc centrální vlády

Opozice tvrdí, že právě obce mají nástroje na to, aby v koronavirové krizi co nejlépe a nejefektivněji pomohly. Vláda to ale odmítá a tvrdí, že krize vyžaduje odpověď z centra.

„Opozicí ovládaná města ignorují pravidla v boji s pandemií. Jejich záměrem není pomáhat veřejnosti, ale jen se předvádět,“ tvrdí prezident Recep Tayyip Erdogan (AKP).

Vláda se v co největším počtu oblastí snaží kontrolu nad distribucí pomoci získat sama. „Netýká se to jen (zmrazení) finančních darů, například v některých městech ovládaných opoziční CHP, jako je Mula nebo Mersin, ministerstvo vnitra zapovědělo distribuci chleba nebo polévek,“ upozornil zpravodaj ČT.

Opozicí vedená města uplatňují taktiku, na které kdysi postavila svůj úspěch AKP: pomoc chudým ve městech, rozšiřování sociálních služeb či distribuce základních potravin zdarma. Chudé čtvrti, kam většina pomoci míří, jsou tradiční bašty AKP. Sám Erdogan do velké politiky prorazil jako starosta Istanbulu a jeho strana až do loňských voleb město ovládala.

„Opoziční CHP se skrze městské samosprávy dostala k zásobárnám hlasů AKP. Ta se teď bojí, že o tyto hlasy přijde, a její aktivity proto zakazuje,“ podotkl sociolog Kemal Özkiraz ze společnosti pro výzkum veřejného mínění AKAM.

Průzkumy: Podpora vládní koalice slábne

Centrální vládu tvoří koalice strany AKP prezidenta Erdogana a krajně pravicové MHP. Podle aktuálního průzkumu klesla podpora koalice pod 50 procent, což znamená, že by tyto dvě strany nyní nedosáhly na parlamentní většinu.

V dalším průzkumu, který se ptal na to, jak lidé hodnotí přístup ze strany vlády, jež zakázala některé iniciativy opozicí ovládaných radnic, odpovědělo 75 procent oslovených, že je to špatně. Za špatný označila postup vlády i více než polovina voličů vládních stran. Někteří kritici proto varují, že se tvrdý postup může AKP vymstít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...