Videokonference prezidentů a premiérů zemí Evropské unie ve čtvrtek večer nepřinesla průlom v patové situaci kolem sedmiletého rozpočtu. Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho polský kolega Mateusz Morawiecki seznámili ostatní lídry s argumenty, kvůli kterým blokují schválení historicky největšího společného balíku unijních peněz. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) slíbila německá kancléřka Angela Merkelová, že bude jako šéfka předsednické země v příštích dnech vyjednávat o kompromisu.
Budapešť a Varšava odmítají rozpočet spojený s fondem krizové pomoci ekonomikám podpořit, pokud bude čerpání peněz podmíněno dodržováním principů právního státu. Obě země, s nimiž unijní instituce už několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, označují takovou podmíněnost za porušení unijních smluv. Další státy i Evropský parlament však odmítají ustoupit, a proto hrozí, že rozpočet a fond obnovy v celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun) nebudou schváleny včas.
Během videosummitu se vedle Merkelové, Orbána a Morawieckého k tématu vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel, jenž stejně jako lídři většiny unijních zemí naléhá na co nejrychlejší schválení rozpočtu a fondu. „Tenhle balík je zásadní pro oživení našich ekonomik… Budeme pokračovat v jednáních, abychom našli řešení přijatelné pro všechny,“ řekl po jednání Michel.
Kromě něj během videokonference promluvil již jen slovinský premiér Janez Janša, který jako jediný veřejně podporuje postoj obou zemí.
Babiš po jednání o rozpočtu na Twitteru napsal, že Merkelová „ujistila, že bude i nadále pracovat na kompromisu pro rozpočet EU, který by byl přijatelný pro všechny státy“.
„Máme shodu na rozpočtu, ale nikoli na mechanismu vlády práva,“ prohlásila po jednání kancléřka s odkazem na to, že všechny ostatní sporné body se již podařilo vyřešit. Nechtěla však spekulovat, jaké jsou šance na brzké dosažení dohody.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová doplnila, že pro unijní exekutivu je podmínka právního státu zásadní. Komise podle ní bude podporovat německé předsednictví při vyjednávání.
Diplomaté se většinou shodují na tom, že Merkelová by v příštích dnech mohla pomocí zatím nespecifikovaných ústupků přesvědčit premiéry Maďarska a Polska ke změně názoru. Není však příliš pravděpodobné, že by se případný vstřícný krok týkal přímo základního principu podmíněnosti kritizované oběma zeměmi.
Polsko i Maďarsko si stojí pevně na svém
Budapešť i Varšava daly již před videosummitem najevo, že své pozice nemíní jen tak opustit. Polský parlament přijal usnesení, kterým podpořil vládu v jejím odporu vůči podmíněnému čerpání peněz. Mluvčí úřadu maďarské vlády zase prohlásil, že je nulová šance, aby rozpočet a fond začaly fungovat v současné podobě.
Další země v čele s Francií či Nizozemskem však odmítají jakékoli ústupky a hrozí Maďarsku a Polsku, že najdou cestu ke schválení krizového fondu bez nich. Tím by Budapešť a Varšava, které jsou čistými příjemci peněz z unijní pokladny, přišly celkem o desítky miliard eur.
Pokud se rozpočet na období 2021 až 2027 nepodaří schválit do konce letošního roku, začne od ledna platit provizorium vycházející z rozpočtu letošního. V jeho rámci se však budou vyplácet pouze omezené fondy včetně zemědělských dotací či humanitární pomoci. Naproti tomu financování nových projektů z fondů soudržnosti, jejichž největším příjemcem je právě Polsko, bude pozastaveno.
