USA a další země v Gaze podle Trumpa založí potravinová centra

„Zřídíme potravinová centra bez plotů či zábran, aby měli lidé k pomoci snazší přístup,“ řekl Trump podle Reuters po setkání se Starmerem ve svém golfovém klubu ve skotském Turnberry. Obyvatelé Pásma Gazy nyní podle něj potřebují jídlo a bezpečí. Oba státníci se shodli, že je nutné ve válce uzavřít příměří.

Trump dříve před schůzkou řekl, že EU bude posílat víc pomoci obyvatelům Pásma Gazy a že požádá britského premiéra, aby se také podílel. Po rozhovoru s ním oznámil, že se na poskytnutí většího množství humanitární pomoci budou podílet USA i další země. Má jít o potraviny a hygienická zařízení.

Diskuze se také týkala plánu na postup doručení pomoci

Diskuse dvou státníků se podle Starmera týkala i plánu na další postup po doručení pomoci. Humanitární situaci v Gaze označil za „naprosto neúnosnou“. Do enklávy je podle něj třeba urychleně dopravit potravinovou pomoc. „Musíme povzbudit ostatní země, aby podpořily přísun této pomoci, a ano, to zahrnuje i nátlak na Izrael, protože toto rozhodně je humanitární katastrofa,“ komentoval britský ministerský předseda.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer podle agentury AP označil situaci v Pásmu Gazy za těžkou. „Izrael bude nadále spolupracovat s mezinárodními organizacemi, Spojenými státy a evropskými zeměmi, aby byl zajištěn přísun velkého množství humanitární pomoci do Pásma Gazy,“ cituje AP z jeho prohlášení. Netanjahu přitom v neděli uvedl, že „v Gaze žádné hladovění není.“

Trump: S Hamásem je obtížné jednat

Starmer chtěl podle britských médií Trumpa přesvědčit, aby přiměl izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vrátit se k jednáním o příměří. Jednání s palestinským teroristickým hnutím Hamás byla v Kataru minulý týden pozastavena poté, co Jeruzalém a Washington své vyjednavače z nepřímých rozhovorů stáhly.

Trump po schůzce se Starmerem řekl, že s Hamásem je v posledních dnech obtížné jednat, ale že s Netanjahuem mluví o „různých plánech“ na osvobození izraelských rukojmí, která teroristické hnutí na svém území dosud zadržuje.

Šéf Bílého domu také sdělil, že Netanjahuovi řekl, že boj proti Hasmásu v Pásmu Gazy se bude muset změnit.

OSN podle Izraele v Gaze rozdává jídlo z kamionů

Izraelská armáda už v neděli informovala o tom, že vzniknou humanitární koridory pro bezpečný pohyb konvojů OSN dodávajících pomoc obyvatelům Pásma Gazy a že v hustě osídlených oblastech armáda vyhlásí takzvané humanitární přestávky v boji. Rovněž oznámila, že do palestinské enklávy začala ze vzduchu shazovat humanitární pomoc.

Dalších 180 kamionů s pomocí podle COGAT přijelo do Gazy a čekají, až jejich obsah vyzvedne a distribuuje OSN. Kromě nich stále čekají na vyzvednutí ze strany OSN stovky dalších kamionů, uvedl úřad s tím, že „konzistentnější a koordinovanější vyzvedávání ze strany agentur OSN a mezinárodních organizací zajistí, aby se pomoc dostala k těm, kteří ji v Gaze nejvíce potřebují“.

Přestávky v boji

Pauzy v bojích se uskuteční v oblastech, kde momentálně neoperují izraelské pozemní jednotky, a to v uprchlickém táboře Dajr Balah ve středu Gazy, v oblasti Mavásí na jihu a ve městě Gaze, které je správním střediskem pásma. Během pondělí mají tyto přestávky platit deset hodin, a to od 09:00 SELČ do 19:00 SELČ. Půjde přitom o druhou takovou přestávku.

Izraelská armáda uvedla, že bude „pokračovat v podpoře humanitárních snah souběžně s probíhajícími manévry a útočnými operacemi proti teroristickým organizacím v Pásmu Gazy, aby chránila izraelské civilisty“.

Nedělní humanitární přestávka však nezaručila bezpečnost na místě, upozornil zpravodajský server BBC s tím, že lokalizoval letecký útok v západní části Gazy, kde Izrael přibližně hodinu předtím vyhlásil přestávku. Izraelská armáda na dotaz BBC tvrdila, že o úderu nevěděla.

EK chce pozastavit účast Izraele v Horizon Europe

V souvislosti s humanitární krizí v Pásmu Gazy a výzvou vlád zemí EU ke zvýšení tlaku na Tel Aviv z minulého týdne Evropská komise v pondělí navrhla částečné pozastavení přístupu Izraele k programu financování výzkumu Horizon Europe.

„Pozastavení je reakcí na přezkum druhého článku asociační dohody mezi EU a Izraelem. Dodržování těchto závazků představuje zásadní součást spolupráce mezi EU a Izraelem v rámci dohody, včetně dvoustranné vědeckotechnické spolupráce mezi oběma stranami,“ uvedla unijní exekutiva. „Ačkoli Izrael oznámil denní humanitární pauzu v bojích v Gaze a splnil některé ze svých závazků v rámci společné dohody o humanitární pomoci, situace zůstává vážná,“ dodala.

Rozhodnutí ovlivní účast izraelských subjektů v programu s názvem EIC Accelerator, který se zaměřuje na start-upy a malé a střední podniky s průlomovými inovacemi a vznikajícími technologiemi s potenciálem dvojího užití, například v oblasti kybernetické bezpečnosti, dronů a umělé inteligence. Opatření nicméně neovlivní účast izraelských univerzit a výzkumníků na společných projektech a výzkumných aktivitách v rámci programu Horizon Europe, dodala Komise.

Nyní je na Radě EU, tedy členských státech, aby rozhodnutí schválily. Je potřeba kvalifikovaná většina, nikoli jednomyslnost. Podle izraelského ministerstva zahraničí je však rozhodnutí „chybné, politováníhodné a neopodstatněné“ a povede pouze k posílení Hamásu. „Izrael bude usilovat o to, aby členské státy toto doporučení nepřijaly, a doufáme, že tomu tak opravdu bude,“ komentoval resort na síti X.

Zemřeli další hladovějící

Zdravotníci v Gaze ovládané teroristickým Hamásem tvrdí, že izraelské nálety za posledních 24 hodin zabily 78 lidí a dalších čtrnáct lidí zemřelo kvůli podvýživě. Nejméně 25 lidí bylo podle místního ministerstva zdravotnictví napojeného na Hamás zabito, když se snažili získat humanitární pomoc z konvoje projíždějícího jihem pásma, napsala AP.

Podle agentury v pondělí dvě vojenská letadla z Jordánska a Spojených arabských emirátů shodila do oblasti pomocí padáků sedmnáct tun humanitární pomoci. Šéf Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) Philippe Lazzarini shazování pomoci ze vzduchu označil za drahý a neúčinný způsob, kterým nelze zvrátit hladovění v pásmu. Podle propočtů Světové zdravotnické organizace (WHO) lze jeden kamion naplnit devatenácti tunami humanitární pomoci. OSN přitom dlouhodobě uvádí, že pro pásmo je potřeba 500 až 600 kamionů humanitární pomoci denně.

Do doručování pomoci leteckým mostem se však chce ve spolupráci s Jordánskem zapojit Německo. Kancléř Friedrich Merz ke zlepšení situace také opět vyzval Izrael.

Izrael páchá genocidu, upozorňují organizace

Izraelská lidskoprávní organizace Betselem a také tamní organizace Lékaři za lidská práva uvedly, že Izrael podle jejich šetření v Pásmu Gazy páchá genocidu. „Nic vás nepřipraví na uvědomění si, že patříte do společnosti, která páchá genocidu. Toto je hluboce bolestná chvíle pro nás všechny,“ řekla výkonná ředitelka Betselem Juli Novaková v prohlášení vydaném souběžně s tiskovou konferencí k představení zprávy v Jeruzalémě.

Izrael se k této zprávě bezprostředně nevyjádřil, v minulosti ale obvinění z genocidy odmítl a obvinil teroristické hnutí Hamás, že si z civilistů dělá lidské štíty.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí vyzval Trumpa, aby udělal, co je v jeho silách pro ukončení války. „Je schopen válku ukončit,“ prohlásil Sísí podle Reuters v televizním projevu.

Izraelská armáda k ohlášeným humanitárním krokům přistoupila v situaci, kdy z Pásma Gazy přichází stále více informací o případech úmrtí v důsledku hladu a Izrael čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku. Netanjahu v neděli obvinil OSN, že lže, když tvrdí, že Jeruzalém nevpouští do Pásma Gazy humanitární pomoc. Také prohlásil, že Izrael musí do pásma pouštět zásoby bez ohledu na to, jak se odteď bude vyvíjet válka proti Hamásu.

Izrael v Pásmu Gazy zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele 7. října 2023 zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Většinu z nich propustili při dvou příměřích výměnou za stovky palestinských vězňů. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů místního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem zabito bezmála 60 tisíc Palestinců.