Pandemie ve světě: Norsko končí s AstraZenecou, Slovensko jí dál věří. Británie prošetří postup vlády

Německo od negativně testovaných na koronavirus nebude vyžadovat karanténu, pokud přijedou z epidemicky rizikových oblastí, jakou je nyní z pohledu Berlína i Česká republika, oznámil ministr zdravotnictví Jens Spahn. „Negativní test bude nutné aktivně předložit, což zdůrazňuji,“ řekl s tím, že test bude nutné nahrát k elektronickému vstupnímu formuláři.

V novém nařízení nadále platí, že při příjezdu z vysoce rizikové oblasti musí lidé do desetidenní karantény, kterou je ale po pěti dnech možné zkrátit testem. Očkovaní a uzdravení mohou i v tomto případě cestovat bez karantény. Povinná čtrnáctidenní karanténa je pro všechny vyžadována při cestě z oblastí s variantami viru.

Bez karantény již nyní do Německa mohou z rizikových a také z vysoce rizikových oblastí lidé, kteří mají plné očkování, případně nemoc covid-19 prodělali v posledním půlroce.

Pro obyvatele Česka bude jednodušší cestování do Polska. Polská pohraniční stráž už nevyžaduje doklad o důvodu cesty. V namátkových kontrolách ale pokračuje. Při vstupu na tamní území je stále nutné se prokazovat negativním testem na koronavirus nebo certifikátem o očkování. Jinak je v zemi nutné nastoupit desetidenní karanténu.

Slovensko nadále počítá s AstraZenecou a nově možná i se Sputnikem V

Hlavním důvodem pozastavení očkování první dávkou vakcíny od firmy AstraZeneca proti nemoci covid-19 na Slovensku byl její nedostatek, země s touto očkovací látkou do budoucna počítá. Novinářům to ve středu řekl ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský. Nedávné úmrtí sedmačtyřicetileté ženy po očkování zmíněnou vakcínou v zemi bylo podle něj jen jedním z méně závažných důvodů přerušení očkování touto látkou, o kterém ministerstvo informovalo v úterý. Už v červnu by Slovensko podle Lengvarského mohlo začít používat ruskou vakcínu Sputnik V proti covidu-19.

„S AstraZenekou nadále počítáme v očkovacím schématu. Po zjištění přesných počtů dodávaných vakcín budeme pracovat na tom, aby občan měl volný výběr vakcín, včetně neregistrovaných,“ řekl Lengvarský. Stát by se tak podle něj mohlo od začátku června. Úřady také chtějí zapojit do očkování více praktických lékařů.

Sputnik V zatím neschválila Evropská agentura pro léčivé přípravky, Slovensko proto zahájilo vlastní testy ruské vakcíny. Kvůli tomu se Bratislava dostala do sporu s Moskvou, která kritizovala, že analýzu Sputniku V vykonala necertifikovaná laboratoř. Následně Slovensko nechalo ruskou vakcínu testovat v Maďarsku, které Sputnik V začalo dříve používat jako první členská země EU. Slovenský SÚKL dříve nevydal ke Sputniku V své stanovisko s odůvodněním, že od ruského výrobce vakcíny nezískal potřebné informace.

Norsko neobnoví očkování AstraZenecou

Norsko podle tamního listu Verdens Gang definitivně končí s očkováním vakcínou společnosti AstraZeneca kvůli riziku ojedinělých, ale vážných vedlejších příznaků. Premiérka Erna Solberg dle Reuters oficiálně oznámí rozhodnutí ve středu večer. Kromě přípravku AstraZeneca by se mělo stanovisko týkat také látky Johnson & Johnson.

Na druhý pokus ve středu schválili takzvaný covidový pas francouzští poslanci. Doklad lidem umožní účastnit se sportovních podniků, festivalů či navštívit zábavní parky a další hromadné akce. Platit začne od 9. června a prokázat má očkování, čerstvý negativní PCR test nebo prodělání nemoci.

Návrh původně sněmovna v úterý večer odmítla kvůli obavám z dopadů na občanské svobody. Vzácnou porážku vládnoucí strany prezidenta Emmanuela Macrona způsobila vzpoura koaličních spojenců z centristické strany MoDem. Její zákonodárci obvinili vládu, že přehlíží mantinely svého spojence.

Macron uvedl, že zdravotní průkaz, ať digitální nebo papírový, zabrání šíření viru na akcích s účastí více než tisíc lidí. Nebude se používat pro běžné záležitosti, jako je návštěva restaurace či kina, ani při použití veřejné dopravy. Předloha nyní přechází do Senátu.

Británie prošetří reakci vlády na pandemii

Britský premiér Boris Johnson ve středu oznámil, že příští rok začne veřejné vyšetřování ohledně reakce vlády na covidovou pandemii. Mělo by odpovědět na otázku, proč Británie zaznamenala nejvyšší počet úmrtí spojených s covidem-19 v Evropě a proč Johnsonovu kabinetu zpočátku trvalo tak dlouho, než zavedl lockdown.

„V tomto procesu se konání státu ocitne pod drobnohledem,“ řekl Johnson v parlamentu s tím, že vyšetřovatelé budou disponovat rozsáhlými pravomocemi danými zákonem. Veřejné vyšetřování a jeho závěrečná zpráva může určit Johnsonův politický odkaz a v závislosti na tom, kdy bude zveřejněna, také ovlivnit voliče před parlamentními volbami chystanými na rok 2024, připomíná agentura Reuters.

Johnson čelí kritice, že jeho kabinet zvláště na začátku krize reagoval příliš pomalu a nebyl schopen zajistit dostatek ochranných pomůcek ani funkční systém testování. Premiér a jeho ministři přiznávají, že z nejhorší zdravotnické krize za poslední desetiletí je třeba si vzít ponaučení. S poukazem na rychlý průběh očkování proti covidu-19 zároveň tvrdí, že vláda dosáhla také úspěchů.

Indie se možná blíží vrcholu pandemie

Nový rekordní denní počet úmrtí – 4205 – oznámila ve středu Indie, kde za úterý přibylo 348 tisíc nakažených. Celkově počet obětí covidu v zemi překročil čtvrt milionu. Podle odborníků ale mohou být skutečné počty zemřelých i nakažených několikanásobně vyšší.

Druhá nejlidnatější země světa se nadále potýká se zahlcenými nemocnicemi, přetíženým zdravotnickým personálem i omezenou kapacitou márnic a krematorií. Pacientům se nedostává medicínského kyslíku a potřebných léků.

Podle posledních denních přírůstků infekcí by se možná dalo předběžně usuzovat, že křivka monitorující vývoj šíření covidu-19 v zemi se zplošťuje, pokles hlášených přírůstků však pravděpodobně bude pomalý, domnívá se přední indický virolog Šahíd Džamíl.

„Je zatím brzo na to říci, že jsme dosáhli vrcholu,“ citoval ho list Indian Express. „Jsou určité náznaky, že případy se blíží vrcholu, ale nesmíme zapomínat, že ten vrchol je velmi vysoko, zdá se, že okolo čtyř set tisíc případů denně,“ upřesnil Džamíl.