Pandemie ve světě: Trasování a testování se Británii podle výboru nevyplatilo. Černá Hora žádá o pomoc

Trasovací a testovací systém před rokem prosazoval britský premiér Boris Johnson. Podle něj se měl stát cestou k normalitě a možností, jak se vyhnout uzávěře. Řešením se však ve Velké Británii nakonec stalo zejména očkování. Nejméně jednu dávku vakcíny už dostalo přes 22,5 milionu Britů.

„Navzdory nepředstavitelným vynaloženým zdrojům tento projekt testování a trasování nevykazuje měřitelný rozdíl v šíření pandemie,“ uvedla předsedkyně výboru, opoziční labouristická zákonodárkyně Meg Hillierová.

Zpráva parlamentního výboru programu rovněž vytýká, že příliš spoléhá na drahé dodavatele. Konzultanti pracující na systému stojí 1000 liber (30 500 korun) denně.

Program sloužil k testování lidí se symptomy, ve školách, na pracovištích a v domovech pro seniory. Podle Dido Hardingové, která systém vede, bylo provedeno 83 milionů testů, což je víc než v kterákoliv srovnatelně velké zemi. Testování je podle ní i nadále „životně důležitým nástrojem“ na cestě k ukončení omezení.

V Itálii mají speciální vlak pro pacienty s covidem

Na nádraží v severoitalském Miláně představili speciální vlak pro převoz pacientů z jednotek intenzivní péče, který ale může fungovat i jako mobilní nemocnice. Přesouvat by se mohl po celé Itálii tam, kde bude zrovna potřeba. Vlak disponuje 21 speciálními lůžky, která jsou vybavena též plicními ventilátory a všemi potřebnými přístroji.

„Byli bychom rádi, kdyby tento vlak nebyl potřeba, ale obávám se, že ho budeme muset brzy využít,“ citovala televize SkyTg24 předsedu regionální vlády severské Lombardie Attilia Fontanu. Právě Lombardie, jejíž metropolí je Milán, se v této pandemii stala v Itálii nejpostiženějším regionem.

Itálie se v posledních třech týdnech potýká se zhoršenou epidemickou situací. V úterý tamní ministerstvo zdravotnictví oznámilo 19 749 nových nákaz a 376 dalších úmrtí spojených s nákazou koronavirem, o den dříve to bylo 13 902 nákaz a 318 úmrtí.

Ukrajinci vakcínám nevěří

Z nedávného průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie vyplývá, že 60 procent Ukrajinců se nechce nechat očkovat proti covidu-19. O měsíc dříve vakcinaci odmítalo 40 procent Ukrajinců. Překvapivě se do očkování nehrnou ani zdravotníci. Podle ministra zdravotnictví souhlasilo s vakcinací jen kolem 40 procent zdravotníků, kteří pečují o covidové pacienty.

Zdravotníci, kteří přijeli nedávno očkovat do města Selydove, dokonce kvůli nedostatku zájmu aplikovali vakcíny sobě, aby nepřišly vniveč.

Odpor vůči očkování na Ukrajině zřejmě pramení z dlouhotrvající nedůvěry ve vakcíny, která se datuje ještě do sovětských dob, píše AP. Odpor vůči vakcíně proti covidu-19 umocnila prohlášení politiků o nízké kvalitě vakcín, korupční skandály a dezinformace.

Někdejší prezident Petro Porošenko tento měsíc v parlamentu uvedl, že lékaři z jednoho regionu mu odpověděli na dotaz, proč panuje mezi lidmi takový odpor k očkování, takto: „Protože přivezli sračky. A přivezli je kvůli korupci a nekompetenci.“ Bývalá premiérka Julija Tymošenková podle AP k nedůvěře přispěla žádostí, aby parlament schválil zákon, jenž vyplatí kompenzaci těm, kteří budou mít po očkování vedlejší účinky.

Černá Hora žádá EU a NATO o pomoc

Černá Hora požádala Evropskou unii a Severoatlantickou alianci o urychlenou pomoc. Informoval o tom deník Pobjeda, podle kterého se žádost netýká dodávek vakcín, nýbrž vyslání lékařského personálu. O pomoc požádal ministr zahraničí Djordje Radulović minulý týden dopisem, o kterém podle deníku nebyla informována veřejnost.

Dopis byl odeslán 4. března, tedy den poté, co ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že neplánuje vyhlásit plošnou uzávěru a počká, jak se osvědčí současná opatření. Ministerstvo zahraničí podle veřejnoprávní televize RTCG po zveřejnění článku v Pobjedě žádost přiznalo, uvedlo ale, že byla motivována potřebou připravit se na „všechny možné scénáře vývoje epidemické situace“.

Vláda ve středu také zpřísnila opatření: uvalila karanténu na nejpostiženější okresy, kde uzavřela nákupní centra či hotely a školám nařídila přejít na on-line výuku. K celoplošnému lockdownu nicméně nepřistoupila a odmítla uzavřít hranice se sousedními zeměmi, kde se epidemiologická situace rovněž zhoršuje.

Černá Hora, která je kandidátskou zemí EU a od roku 2017 členským státem NATO, patří v poměru na obyvatele k nejpostiženějším zemím v Evropě. Země s přibližně 620 tisíci obyvateli dosud zaregistrovala přes 81 tisíc případů nákazy koronavirem a 1100 úmrtí. Za posledních 24 hodin přibylo 654 nově infikovaných.

Černá Hora se také potýká s nedostatkem vakcín. Očkování začalo až v druhé polovině února poté, co země obdržela od Srbska několik tisíc dodávek ruské vakcíny Sputnik V.

Němci nejsou spokojení s rychlostí očkování

V Německu v posledních týdnech klesá dosud vysoká důvěra obyvatel v epidemická opatření i podpora vládní CDU/CSU. Unii by sice stále volila třetina Němců, je to ale nejméně od začátku pandemie. Jedním z důvodů je to, že dva vládní poslanci čelí podezření, že za úplatek zprostředkovali soukromým firmám zakázky na prodej roušek. Oba už se vzdali mandátu.

Kromě toho vyčítají voliči kabinetu poměrně pomalý postup očkování. Centrální vláda i spolkové země chtějí tento a příští měsíc očkování výrazně urychlit, na začátku dubna by se do něj měli zapojit i praktičtí lékaři. Podle Sdružení lékařů německých zdravotních pojišťoven (KBV) je připraveno očkovat 75 tisíc obvodních a odborných lékařů.

V 83milionovém Německu bylo podle německého ministerstva zdravotnictví do konce minulého týdne kompletně naočkováno 2,5 milionu lidí. Alespoň jednu vakcinační dávku dostalo 5,2 milionu lidí.

Španělsko zpřísní přes Velikonoce

Španělská ministryně zdravotnictví Carolina Dariasová se dohodla s prakticky všemi tamními regiony na přísných pravidlech, která budou platit kolem Velikonoc. Lidé nebudou moci cestovat mezi autonomními oblastmi, vycházet mezi 23. a šestou hodinou a shromáždit se venku bude moci maximálně šest lidí. Uvnitř to budou jen čtyři osoby.

„Cíl, který všichni sdílíme, je zachraňovat životy, nikoliv týdny,“ řekla k plánům ministryně. Španělsko, podobně jako jiné evropské země, zaznamenalo po vánočních svátcích nárůst počtu nakažených, a chce proto ve svátečních dnech omezit setkávání mezi lidmi.

Opatření odmítl podpořit pouze madridský region, který si stěžuje na uzavření hranic. „Kompetenci má v tomto případě předsedkyně autonomní oblasti, zavedeme opatření, jež považujeme za přínosná pro naši oblast,“ předeslal radní pro zdravotnictví Enrique Ruiz Escudero.