„Paříž jako z pohlednice.“ Policie před olympiádou vyklízí stanová města migrantů

Paříž se snaží najít způsob, jak před letní olympiádou zlepšit krizi v oblasti bydlení a zároveň snížit počet stanových vesnic. Jen za první čtyři měsíce letošního roku vyklidila tamní policie dvacet pouličních táborů, více než za celý rok 2022. Kritici tvrdí, že jde o způsob, jak zlepšit obraz města ve světě na úkor nejzranitelnějších skupin lidí. Místní úřady uvádějí, že nový relokační program „není způsoben olympijskými hrami“, ale „nárůstem poptávky“ po nouzovém ubytování.

Server The Washington Post přináší příběh jihosúdánského uprchlíka Ba Daka. Ten byl jako jeden z mnoha dalších nucen opustit svůj stan pod mostem Charlese de Gaulla na severním břehu Seiny. Dostat se sem mu trvalo téměř dva roky.

Při své cestě se dostal přes konfliktní zónu na sever Súdánu, pak do Libye, následovala plavba lodí přes Středozemní moře a cesta vlakem přes Itálii a Švýcarsko. Touží se stát boxerem, Francii si za svou cílovou destinaci vybral, protože z ní pochází jeho oblíbený sportovec, fotbalista Kylian Mbappé.

Francouzská vláda se podle něj teď snaží odstranit lidi bez domova z ulic předtím, než se v létě v Paříži uskuteční olympijské hry. „Až přijedou turisté, nebudou se muset koukat na špatné lidi,“ zavtipkoval Dak.

„Sociální čistka“

Současné vyklízení stanových vesnic je součástí programu, který Francie zahájila v květnu 2023. Úředníci jej označili za inovativní snahu zmírnit pařížskou bytovou krizi tím, že místo do hotelů budou lidé v systému nouzových přístřešků přemístěni do nově vybudovaných zařízení po celé zemi.

Obhájci uprchlíků však tvrdí, že vláda měla konkrétnější motivy – vyčistit Paříž od stanových vesniček, uvolnit tisíce hotelových pokojů před olympijskými hrami a identifikovat lidi, kteří nemají nárok na legální pobyt v zemi.

„Stěhování lidí z Paříže je politika, o které se rozhodlo kvůli olympijským hrám,“ je přesvědčen Samy Djemaoun, advokát zabývající se občanskými právy, který zastupuje přistěhovalce hledající bydlení nebo legální status. A potvrzuje, že před loňským květnem byla Francie k imigrantům vstřícnější. Odmítnutý žadatel o azyl mohl najít nový domov ve stanovém městečku, kde přemýšlel nad svými dalšími kroky.

„Je to nekonečný koloběh,“ řekl Antoine de Clerck, mluvčí skupiny Revers de la Médaille, což v překladu znamená „druhá strana medaile“. „Říkáme tomu ‚nettoyage social‘ neboli sociální čistka, lidem nebylo navrženo žádné vhodné řešení,“ dodal. Tvrdil, že lidé jsou uklizeni stranou, aby udělali místo pro „Paříž jako z pohlednice“.

Zakrývají, ale neřeší, říká sociální pracovník

Obyvatelé takových kempů mají nyní dvě možnosti: využít autobusu, který je odveze do ubytování v jiné části země, nebo najít jiné místo na spaní. Pokud se migrant rozhodne pro první možnost, úřady mu poskytnou bydlení na několik týdnů, zatímco sociální pracovníci pomohou se zvýšením šancí na úspěšnou žádost o azyl či trvalý pobyt.

Takovou možnost však volí menšina. Agentura AP uvádí, že většina se obává, že po vypršení třítýdenního dočasného ubytování zůstanou izolovaní a opuštění daleko od lidí ve stejné situaci.

Nahrávám video

Žadatele o azyl úřady přemístí do dlouhodobějšího ubytování a přiznají jim skromné stipendium, zatímco je jejich případ přezkoumáván. Jde totiž o proces, který může trvat déle než šest měsíců. Ti, kteří nemají nárok na azyl nebo žádost odmítnou, jsou odkázáni s telefonním číslem na systém nouzových přístřeší nebo jim je poskytnuta jednosměrná jízdenka ze země.

Z 2175 lidí, kteří prošli programem za prvních šest měsíců, jich 38 procent přešlo do dlouhodobějšího bydlení. Šestačtyřicet procent uprchlíků se vrátilo zpět do krátkodobých nouzových přístřešků. V těch však není dostatek míst, tito lidé tak často končí na ulicích, někdy opět v Paříži, kde jsou znovu vyháněni policií.

„Kvůli olympiádě všechno zakryjí, ale problém neřeší,“ říká sociální pracovník neziskové organizace Médicines du Monde Paul Alauzy. „Olympiáda zasáhne každého, kdo žije na ulici.“

Před olympiádou se nemění jen Francie

Snaha zlepšit obraz města před olympijskými hrami se netýká pouze Francie a jejího hlavního města. V roce 2008 čínské úřady vystěhovaly 1,5 milionu lidí z jejich domovů kvůli nové výstavbě v Pekingu. Brazilské úřady se před Hrami v roce 2016 rozhodly známé favely v Riu de Janeiru srovnat se zemí buldozery.

V rámci příprav na Olympijské hry v roce 2012 nechala vláda ve Velké Británii zbourat nízkonákladové bytové komplexy v Londýně, aby uvolnily místo pro zařízení sloužící olympijským sportovcům a návštěvníkům. S ohledem na blížící se olympiádu v roce 2028 zavedlo Los Angeles novou politiku, jejímž cílem je vyklidit tábořiště v některých částech města. Začátkem března navštívila starostka Los Angeles Karen Bassová Paříž, aby se seznámila s přístupem města ke snižování počtu lidí žijících na ulicích.

Je to problém, který je obzvláště napjatý kvůli dvěma soupeřícím faktorům, které jsou pro Paříž jedinečné. Střetávají se migrační krize, která podnítila vznik stanových táborů podél ikonické Seiny, a snaha organizátorů učinit z řeky ústřední téma Her. Navzdory vyklízení se počet lidí žijících na ulicích města zvýšil podle vládních záznamů z přibližně tří tisíc v lednu 2023 na 3,5 tisíce v lednu 2024. Zatímco policie likviduje další tábořiště a stěhuje z Paříže desítky lidí, další desítky přicházejí.

Není uprchlík jako uprchlík

Ne všem nově příchozím se dostalo stejného zacházení. Pro lidi prchající z Ukrajiny Francie zřídila exkluzivní centra sociálních služeb, změnila zákony, aby jim umožnila legálně pracovat, a vyhradila po celé zemi asi 87 tisíc lůžek. „Ukazuje to, kolik toho Francie může pro lidi udělat,“ zdůraznil Djemaoun. „Nejde o prostředky. Jde o to být ochotný,“ dodal.

Většina žadatelů o azyl, kteří vstupují do relokačního programu, pochází podle sociálních pracovníků ze zemí Asie a Afriky. Někteří představitelé samospráv mimo Paříž protestovali proti návrhům na vybudování nových ubikací ve svých městech a tvrdili, že jejich malá města nemají dostatek prostředků na podporu žadatelů o azyl.

Špatnou zkušenost má Yannick Morez, starosta západofrancouzského města Saint Brevin-les-Pins. Poté, co podpořil zařízení pro uprchlíky, někdo na jeho pozemek hodil molotovovy koktejly, zapálil dvě auta a zničil jeho dům.

V prosinci francouzský parlament schválil zákon, který migrantům ze zemí mimo Evropskou unii ztížil přístup k veřejnému bydlení a dalším sociálním službám, ačkoli soud část legislativy mezitím zrušil.

To všechno v úvodu zmíněný Dak a jeho přátelé nevěděli, když si sbírali své věci. Věděli jen, že mají na výběr: buď nastoupit do autobusu, nebo se dál odvážně plahočit ulicemi. Dak měl ten den schůzku na imigračním úřadě, a tak se rozhodl, že nepojede. „Všechno půjde správným směrem,“ věří Dak. „Budu trpělivý, ať se stane cokoli. Ještě se nevzdám své naděje.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...