Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu pro whistleblowery

Slovenský prezident Peter Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů, který vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) v úterý prosadila v parlamentu navzdory odporu menšinové opozice. Ta se ve středu obrátila na ústavní soud s žádostí, aby zákon přezkoumal a pozastavil účinnost normy, která by měla vstoupit do praxe na začátku roku 2026. Výhrady vůči návrhu zákona již dříve vyjádřila Evropská komise (EK) a také slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka.

Absence důvodů pro zkrácené legislativní řízení, vážné věcné připomínky k nedostatečné ochraně obětí a nevyřešené výhrady ze strany EK s možnými následky pro Slovensko vedly prezidenta k rozhodnutí vrátit zákon jako celek parlamentu, uvedla kancelář hlavy státu v komuniké.

„Jsem přesvědčen, že své legitimní cíle může vláda a vládní kolice plnit i bez porušování legislativních pravidel, bez možných porušení principů právního státu a bez ohrožování slovenských zájmů v Evropské unii,“ uvedl Pellegrini.

Upozornil, že úřad na ochranu oznamovatelů má důležitou roli při plnění podmínek pro čerpání miliard z EU, které následně zlepšují život ve slovenských regionech.

„Považuji za chybu, že Národní rada (slovenský parlament) při přijímání zákona neodstranila pochybnosti, zda výsledná norma je v souladu se směrnicemi EU. Trvají tak obavy z rizika pozastavení části evropských prostředků pro Slovensko,“ zdůraznil prezident. Pokládá za mimořádně důležité, aby země všechny pochyby dostatečně vysvětlila bez možných sankcí.

Pellegrini také kritizoval průběh přijímání legislativy – včetně sobotního zasedání Ficovy vlády, zkráceného legislativního řízení a vleklé diskuze. „Lidé těžko pochopí, proč v situaci, kdy je jejich život čím dál náročnější, je nezbytné dva týdny v parlamentu řešit zánik a následný vznik jednoho úřadu,“ vzkázala hlava státu.

Pellegrini odmítl argumenty vlády, že jejím cílem je vytvořit nový úřad s rozšířenou působností a zajistit účinnější ochranu obětí trestných činů. „Zákon však právě tuto oblast neřeší. Dokonce se může stát, že přinejmenším v počátcích působení nového úřadu bude ochrana obětí některých trestných činů oslabená,“ míní prezident. „Může se stát, že právě přijetím schváleného zákona může dojít k ohrožení základních lidských práv a svobod, čemuž se vláda podle vlastního vyjádření snaží zabránit,“ dodal.

Nespokojenost s Pellegriniho rozhodnutím vyjádřil premiér a šéf nejsilnější vládní strany Smer-sociální demokracie Robert Fico. Na sociální síti napsal, že jeho strana bude zvažovat svou podporu Pellegrinimu v příštích prezidentských volbách. Bývalý šéf menší vládní strany Hlas-sociální demokracie Pellegrini se pětiletého prezidentského mandátu ujal loni.

Slovenská sněmovna pak ve čtvrtek 11. prosince večer hlasováním rozhodla, že vrácený zákon ještě projedná. Definitivně by o něm poslanci mohli rozhodnout v pátek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44AktualizovánoPrávě teď

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 17 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...