Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.

Dokument nezávislí filmaři a reportéři uvedli ve čtvrtek v budapešťském kině a na platformě YouTube. Jejich investigace trvala půl roku.

Film podle BBC tvrdí, že kupování hlasů se týká 53 ze 106 maďarských jednomandátových volebních obvodů, přičemž jde o až šest set tisíc voličů. Potenciálně toto číslo představuje desetinu očekávané volební účasti, píše server. Právě přinejmenším o tento rozdíl Fidesz dle průzkumů zaostává za opoziční stranou Tisza, údaje se však napříč agenturami velmi liší.

Všechna manipulacemi dotčená místa jsou venkov nebo maloměsta, jejichž součástí je i početná a často velmi chudá romská komunita. Právě tyto lokality od roku 2010 podle BBC totiž stále více ovládá Fidesz, respektive jeho starostové.

O tom, že letošní volby „musí vyhrát starostové“, v Budapešti před shromážděním zastupitelstev Orbán hřímal v lednu, připomíná BBC. „Rozhodne to, zda se zapojíte. Pokud ano, vyhrajeme. Pokud ne, nevyhrajeme,“ pronesl.

Jeho slova podle serveru v snímku doplňují rozhovory s asi dvaceti osobnostmi ze čtrnácti maďarských žup z devatenácti napříč zemí. Z výpovědí vyplývá, že za volebními manipulacemi stojí vedoucí představitelé Fideszu.

Peníze, odvoz do volební místnosti, léky a vyhrožování

„Nejprve jsme si mysleli, že klíčovým prvkem procesu je kupování hlasů. Pak nám ale došlo, že peníze jsou jen třešničkou na dortu. Klíčovým slovem je zde závislost a zranitelnost,“ řekl BBC tvůrce dokumentu Aron Timar.

Film mapuje mimo jiné příběh vesnice, jejíž starosta za Fidesz zároveň pracuje jako okresní lékař pro spádovou oblast 32 municipalit. Pacienti se z toho důvodu obávají, že když nebudou volit jeho stranu, nedostanou předepsané léky.

Předmětem směny je podle dotazovaných i dřevo na topení, které se ale rozdává jen voličům Fideszu.

Další popsanou manipulační praktikou je pak podle BBC poskytování aut a minibusů pro odvoz do volební místnosti. Někteří voliči také předstírají negramotnost, aby za plentu mohli s doprovodem. Běžným postupem je však fotografování „toho správného“ hlasovacího lístku jako důkazu.

Ve snímku anonymně vystupuje sloužící policista, který tvrdí, že výměnou za hlas se hojně nabízejí peníze. Podle BBC jde obvykle o 50 až 60 tisíc forintů, což dá v přepočtu kolem 3,5 tisíce korun. V obcích s přídavkem na dítě ve výši ani ne tisíc korun je to tak značná suma.

Kromě již zmíněného přichází rovněž obvinění, že vládnoucí strana si voličskou přízeň kupuje výměnou za levnou a vysoce návykovou drogu crack. Po této dostupnější variantě kokainu sahají hlavně nejchudší vrstvy, Maďarsko má však jednu z nejpřísnějších antidrogových politik v Evropě a užívání postihuje.

Dokumentem zmapovaným případem je dle britské stanice také kandidát v jedné z obcí, kterému úřad na ochranu dětí vyhrožoval, že pokud kandidaturu nestáhne, dítě mu z péče vezme.

Jen další z pokusů o ovlivnění výsledku

Obvinění z kupčení s hlasy se v Maďarsku vyskytla už dříve, ale šlo spíš o lokální případy, kde nebyl patrný tak markantní možný vliv na výsledek, píše BBC. Stanice žádala o reakci maďarské ministry i tisková oddělení vlády, ministerstva vnitra a policie. Vyjádření ale přišlo jen od šéfa resortu pro veřejnou správu a regionální rozvoj Tibora Navracsicse, jenž uvedl, že pokud došlo k pochybení, má to řešit vnitro. Konkrétní věci z filmu komentovat nechtěl.

BBC také připomíná, že celou kampaň Fideszu provází takřka každodenní tvrzení o tom, že spravedlivé hlasování naruší domácí i zahraniční spiknutí. Pátému vítězství Orbána v řadě se podle něj snaží zabránit Ukrajina i Evropská unie.

Naopak nezávislá média a Tisza tvrdí, že o vítězství Fideszu usiluje Rusko. Americký deník Washington Post například informoval o údajném návrhu ruské zahraniční rozvědky na zinscenování pokusu o atentát na Orbána.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...