Peruánský Kongres odvolal nepopulární prezidentku

Nahrávám video

Peruánský Kongres rozhodl o odvolání prezidentky Diny Boluarteové, jedné z nejméně oblíbených světových političek. Na její místo následně nastoupil dosavadní předseda Kongresu José Jerí. Podle zákonodárců nezvládla vláda bývalé prezidentky boj s kriminalitou, informovala agentura AP. Na odvolání prezidentky se shodly téměř všechny strany politického spektra.

Kongres schválil čtyři žádosti o hlasování o odvolání Boluarteové z funkce. Tím zahájil proces jejího odvolání. Zákonodárci poté požádali prezidentku, aby se před Kongresem obhájila, politička se ale nedostavila. Krátce po půlnoci místního času (ráno SELČ) tak Kongres téměř jednohlasně schválil její odvolání.

Peruánská prokuratura později v pátek požádala soud, aby Boluarteové zakázal po dobu až tří let opustit zemi. Prokuratura ji vyšetřuje ve dvou případech, a to praní špinavých peněz a korupce. Soud podle agentury Reuters prozatím nerozhodl. První případ se týká převodu peněz uprchlému šéfovi politické strany, a to ještě před nástupem Boluarteové do prezidentské funkce. Druhý souvisí s údajným zneužitím jejího vlivu v prezidentské funkci ve prospěch jejích přátel včetně plastického chirurga, který jí v roce 2023 tajně provedl operaci nosu.

Do funkce prozatímního prezidenta byl po odvolání Boluarteové uveden dosavadní předseda Kongresu, osmatřicetiletý Jerí, který složil přísahu. Po nástupu do úřadu uvedl, že bude bránit suverenitu Peru a předá moc vítězi prezidentských voleb, které zemi čekají v dubnu 2026.

Agentura Reuters uvádí, že třiašedesátiletá Boluarteová se řadila mezi nejméně oblíbené světové lídry, její popularita se v průzkumech pohybovala mezi dvěma a čtyřmi procenty. Vedle nedostatků v boji se zločinem ji občané viní také ze smrtících zásahů proti protestům na podporu jejího předchůdce. Politička jakékoliv pochybení popírá.

Boluarteová byla už šestým člověkem zastávajícím v Peru prezidentský úřad od roku 2018. Tři z jejích předchůdců jsou momentálně ve vězení. Odvolaná prezidentka se k moci dostala na konci roku 2022 poté, co působení jejího předchůdce Pedra Castilla ve funkci také ukončil Kongres. Nového prezidenta i parlament by Peruánci měli volit v řádném termínu v dubnu příštího roku.

Peru zažívá nárůst násilné kriminality. Od ledna do poloviny srpna bylo v zemi zabito na 6000 lidí, což je nejvyšší údaj od roku 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...