Plyn z Nord Streamu bude podle Dánska unikat ještě nejméně týden

Nahrávám video

Plyn z poškozeného plynovodu Nord Stream bude podle dánského ministra energetiky a životního prostředí Dana Jörgensena unikat nejméně týden, než se plynovody mezi Ruskem a Německem zcela vyprázdní. Teprve pak bude možné poškozená místa detailněji prozkoumat. Německé rozvědky varují, že Nord Stream možná po havárii už nebude nikdy fungovat. Část evropských politiků nyní hovoří o tom, že masivní podmořské výbuchy v Baltském moři byly cílenou sabotáží. Rusko odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné, a naopak zmiňuje Spojené státy. Moskva havárii vyšetřuje jako mezinárodní terorismus a chce svolat jednání Rady bezpečnosti OSN.

Poté, co švédská premiérka v úterý hovořila o tom, že masivní podmořské výbuchy, které plynovod poškodily, jsou úmyslným činem, se vyjádřil i lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs. Podle něj jde o incident, kvůli kterému vstoupil evropský kontinent do nové fáze hybridní války. 

„NATO a EU by měly úmyslné útoky na Nord Stream brát vážně a patřičně na ně reagovat,“ uvedl Rinkévičs, který o věci telefonicky hovořil s šéfem dánské diplomacie Jeppem Kofodem.

Dánský ministr obrany Morten Bodskov situaci ve středu probíral s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem. Podle něj se shodli na tom, že Severoatlantická aliance by měla lépe chránit kritickou infrastrukturu v členských zemích. Dánsko už v úterý okolí uzavřelo pro letadla i lodě, protože se tam mohou propadnout do hlubin.

„Rusko je v Baltském moři silně vojensky přítomno a my očekáváme, že bude dál chřestit zbraněmi,“ uvedl Bodskov. Podle něj potrvá jeden až dva týdny, než bude bezpečné prozkoumat místa, kde jsou plynovody poškozené, a zjistit, co se tam stalo.

Moskva nařčení evropských státníků ze sabotáže odmítá. Ruská tajná služba FSB ve středu uvedla, že začala poškození plynovodů vyšetřovat jako „mezinárodní terorismus“. Ruská generální prokuratura takové vyšetřování zdůvodnila tím, že poškození plynovodů „způsobilo Rusku značné hospodářské škody“. 

Plyn stále uniká

Ze třech z celkových čtyř větví podmořských plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 po pondělním náhlém poklesu tlaku uniká plyn. Skandinávští seismologové také potvrdili, že v pondělí zaznamenali na dně Baltského moře výbuchy. 

Plyn uniká ze třech míst poblíž dánského ostrova Bornholm, a to v dánských i švédských vodách. Švédská pobřežní stráž ve středu agentuře DPA sdělila, že množství plynu, které se dostává ze dna na hladinu, se zatím nijak nezměnilo. 

Systém ležící zhruba sedmdesát metrů pod hladinou moře zasáhly ve třech místech otřesy o síle srovnatelné s výbuchem sto kilogramů dynamitu. Kyjev z incidentu obvinil Rusko. Právě Moskva na konci srpna zastavila dodávky Nord Streamem 1. Nord Stream 2 nebyl kvůli ruské invazi na Ukrajinu vůbec uveden do provozu. Přesto byla obě zařízení stále naplněná plynem.

Podle provozovatele možná půjde potrubí opravit, německá rozvědka tvrdí opak

Provozovatel plynovodního potrubí, konsorcium Nord Stream AG, během středy sdělil, že zatím nevylučuje, že se vedení podaří po havárii obnovit a zprovoznit.

„Nikdo teď nedokáže seriózně říci, jak to tam dole vypadá,“ řekl mluvčí Ulrich Lissek. Dá se prý odhadovat, že poškození je rozsáhlé, o způsobu opravy nebo nákladech na ni nechtěl spekulovat.

Německé rozvědky ale varují, že Nord Stream možná po havárii už nebude nikdy fungovat. Informoval o tom deník Tagesspiegel. Pokud se nepodaří potrubí opravit velmi rychle, dostane se do něj obrovské množství slané vody, což způsobí korozi, uvádí zpráva. 

Podle analytiků nehrozí v Česku po útocích na plynovody nedostatek plynu. Výbuchy zvýšily ceny plynu na burze, českých domácností se ale podle expertů, které oslovila ČTK, zdražení nyní bezprostředně nedotkne.

Poškození bylo úmyslné, shodují se evropští politici

O úmyslném poškození v úterý hovořila dánská i švédská vláda a také předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. „Tyto incidenty nejsou náhoda a mají dopad na nás všechny“, sdělil ve středu šéf diplomacie EU Josep Borrell. Zatím není jasné, kdo nebo proč na plynovody zaútočil.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová oznámila, že na vyšetřování incidentu se bude podílet i německé námořnictvo. „Okolnosti tohoto znepokojivého incidentu se musí rychle vyjasnit a je třeba zjistit, kdo je za něj zodpovědný,“ řekla Lambrechtová.

Norský ministr energetiky Terje Aasland informoval, že Oslo kvůli incidentu zvýšilo úroveň bezpečnosti v okolí svých ropných plošin i pevninských terminálů. Podle premiéra Jonase Gahra Störeho však Norsku žádné konkrétní nebezpečí nehrozí. Ruské velvyslanectví v Kodani podle agentury RIA Novosti požádalo Kodaň, aby mu sdělila veškeré podrobnosti o poškozeních plynovodu, jakmile je bude mít k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...