Po volebním triumfu přicházejí náročná jednání o koalici. Bude to těžší než minule, tuší Kurz

Nahrávám video

Bývalý a s největší pravděpodobností i budoucí rakouský kancléř Sebastian Kurz, jehož lidová strana (ÖVP) s výrazným náskokem vyhrála nedělní předčasné volby, očekává obtížná jednání o budoucí vládní koalici. Jedním z ústředních bodů programu jakékoli vlády pod jeho vedením musí být koncept úspěšné hospodářské politiky, řekl Kurz rakouskému rozhlasu.

Vzhledem k negativnímu hospodářskému vývoji v Německu, hrozícímu brexitu a globálním obchodním konfliktům je třeba zajistit solidní hospodářský růst, a tím zabránit nárůstu nezaměstnanosti, zdůraznil třiatřicetiletý Kurz.

Lídr ÖVP prohlásil, že při hledání vládního partnera bude vést „řádné rozhovory se všemi stranami“.

Zatímco po volbách v roce 2017 byla koaliční vláda lidovců s protiimigračními svobodnými (FPÖ) dojednána během dvou měsíců, tentokrát by to podle Kurze mohlo trvat déle. „Obávám se, že tentokrát by to mohlo být o něco náročnější,“ poznamenal.

Vydají se lidovci zeleným směrem?

V Rakousku se mezitím stále častěji spekuluje o vzniku koalice lidovců a zelených, tedy dvou jasných vítězů voleb. Lidovci si polepšili o 5,6 procentních bodů a získali podle zatím neúplných výsledků 37,1 procenta hlasů. Zelení slavili návrat do Národní rady, a to rovnou při rekordním zisku kolem 14 procent. 

Uzavření tyrkysově-zelené koalice, označené podle barev obou stran, bude ovšem podle komentátorů nesnadné. Sám šéf zelených Werner Kogler už v nedělní povolební diskusi s ostatními lídry parlamentních stran uvedl, že by lidovci museli kvůli spolupráci s jeho stranou udělat „ohromný kus práce“.

Werner Kogler a Sebastian Kurz
Zdroj: Leonhard Foeger/Reuters

Ve prospěch spolupráce lidovců se zelenými hraje to, že by si po předešlé koalici s krajně pravicovými svobodnými mohla Kurzova strana – hlavně z evropského pohledu – výrazně vylepšit renomé. Důraz zelených na ekologii a zejména omezování emisí CO2 by mohl otevřít rakouské vládě dveře v Bruselu, kde se vznikající Evropská komise hodlá zaměřit právě na ekologii a boj proti klimatickým změnám. 

Důraz zelených na záchranu uprchlíků na moři a jejich lepší integraci do společnosti by zase mohl pomoct lidovcům navrátit se k jejich křesťansko-sociálním hodnotám.

Také dělení vládních postů by v této koaliční konstelaci mohlo probíhat bez větších obtíží. Menší partner by už ze své podstaty sáhl po ministerstvu životního prostředí, vliv by chtěl mít i na resort dopravy, školství a infrastruktury. Vlivná ministerstva financí či vnitra by tak zůstala silnějším lidovcům.

Se jmenováním tyrkysově-zelené koalice by neměl problém ani prezident Alexander van der Bellen, který byl dřív sám členem zelených.

Střet o zdanění CO2 a zákazu zahalování

Šéf zelezných Werner Kogler má ovšem na paměti dvě události, které by jej mohly od jednání s Kurzem odradit. První se datuje na přelom let 2002 a 2003, kdy se zelenými vyjednával o koalici tehdejší šéf lidovců Wolfgang Schüssel. Kvůli střetu o stíhačky Eurofighter, kde nechtěli lidovci zeleným ustoupit, ale dohoda padla a Schüssel raději obnovil spolupráci s FPÖ. Další traumatickou událostí je pro zelené jejich vypadnutí z parlamentu v roce 2017.

Hrozba obnovení vlády lidovců a svobodných, kterou na jaře ukončila kauza Ibiza, ale podle listu Der Standard Koglera donutí minimálně otevřít s Kurzem sondážní rozhovory.

Na programu nepochybně budou zásadní rozdíly v pohledu na ekologii – zatímco zelení trvají na zdanění producentů CO2, lidovci se obávají odchodu velkých firem. Rozdílné názory mezi oběma stranami panují i ohledně školství a integrace imigrantů. Zatímco zelení nehodlají o zákazu zahalování ani diskutovat, ÖVP tento krok považuje za základ pro integraci běženců do rakouské společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...