Počet vnitřně vysídlených kvůli přírodním katastrofám loni prudce vzrostl, ukazuje studie

V loňském roce prudce vzrostl počet lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy, ale zůstali ve vlastní zemi, kvůli přírodním katastrofám a extrémním projevům počasí. Vyplývá to ze studie, kterou pro ekologickou organizaci Greenpeace vypracovala Hamburská univerzita.

Studie uvádí, že v roce 2025 bylo vysídleno 13,6 milionu lidí, zatímco v předchozím roce to bylo 9,9 milionu. Údaje vycházejí z dat Střediska pro monitorování vnitřního vysídlení (IDMC).

Podle zprávy, která byla zveřejněna v pátek 19. června, změna klimatu zhoršuje četnost i intenzitu extrémních projevů počasí. Nepřiměřeně zasaženi jsou přitom obyvatelé takzvaného globálního Jihu.

Studie také upozorňuje, že ozbrojené konflikty a násilné incidenty – další významná příčina nuceného vnitřního vysídlení – jsou na nejvyšší úrovni od druhé světové války.

Globální rozpočet na humanitární pomoc a rozvojovou spolupráci se přitom v roce 2025 oproti roku 2024 snížil zhruba o čtvrtinu, tedy o 175 miliard dolarů (přibližně 3,69 bilionu korun).

V tomto kontextu žilo loni mimo své domovy po celém světě přibližně 82,2 milionu lidí, což je méně než 83,5 milionu v roce 2024.

Příklad Afghánistánu

Studie jako příklad země, kde se překrývá hned několik faktorů vedoucích k vysídlení, uvádí Afghánistán. Tání himálajských ledovců ohrožuje zásoby pitné vody i vláhy potřebné k zavlažování. Zemi navíc opakovaně zasáhla období extrémního sucha, po nichž následovaly náhlé záplavy, které přiměly část obyvatel opustit domovy.

Kábul by se podle studie mohl v blízké budoucnosti stát prvním velkým městem na světě, kterému dojde pitná voda. Na toto riziko už dříve upozorňovaly i další nevládní organizace.

Afghánistán podle zprávy „patří mezi země nejvíce zasažené dopady změny klimatu“ a zároveň jej často postihují zemětřesení. Situaci zhoršuje také dědictví desetiletí války, politická nestabilita a křehká ekonomika, zejména po návratu Talibanu k moci.

„V době, kdy rodiny na globálním Jihu přicházejí o domovy kvůli klimatickým katastrofám, bohaté země snižují rozpočty na pomoc,“ zdůraznil Fawad Durani, expert německé pobočky Greenpeace.

Ekologická organizace vyzvala průmyslové státy světa, aby rychleji snižovaly emise skleníkových plynů, které způsobují skleníkový efekt a globální oteplování, a aby investovaly do pomoci nejzranitelnějším zemím při adaptaci na dopady změny klimatu a jejich zvládání.

Článek od ERTNews, poprvé byl publikován 19 června 2026, 08:51 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 22 mminutami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 52 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 2 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 4 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.