Policie vstoupila do zrušeného australského střediska, které odmítají opustit uprchlíci

Do detenčního centra na ostrově Manus v Papui-Nové Guineji, kam Austrálie posílala běžence, ráno vstoupila policie, aby objekt vyklidila. Soud už loni rozhodl, že zařízení je nelegální a nařídil ho uzavřít. Centrum oficiálně skončilo s koncem října, přes odpojení vody a elektřiny se v něm ale zabarikádovalo několik stovek lidí a z obav o svou bezpečnost odmítli odejít.

Policejní velitel Papui-Nové Guineje Dominic Kakas sdělil, že policie vstoupila do imigračního střediska a přesvědčila 35 z celkových 378 lidí v něm, aby se přesunui do náhradního ubytování v nedalekém městě Lorengau.

Fotografie australské organizace na ochranu uprchlíků Refugee Action Coalition. Uprchlíci tvrdí, že jim policie ničila přístřešky i vybavení
Zdroj: ČTK/AP

Podle ochránců lidských práv ale policie více než tři desítky mužů k opuštění tábora donutila. „Ničí všechno. Přístřešky, nádrže, postele a všechny osobní věci,“ uvedl na Twitteru kurdský novinář Behrúz Búčání z Íránu, který je v táboře držen čtyři roky a stal se jakýmsi mluvčím zadržovaných migrantů.

Podle Kakase policisté neužili a nebudou užívat při vyklízení tábora násilí. „Říkáme jim jen, aby odešli, protože na tom druhém místě je voda, jídlo a řádné ubytování,“ řekl. 

I podle australského ministra pro imigraci Petera Duttona je cílem akce přemístit migranty do lepšího zařízení. „Australští daňoví poplatníci zaplatili asi deset milionů (australských) dolarů (164 milionů korun) za nové ubytování, a nyní chceme, aby se tam lidé přestěhovali,“ zdůvodnil nutnost vyklizení střediska Dutton.

Obyvatelé centra se bojí o svou bezpečnost

Uprchlíci se bojí, že pokud se přesunou do nových internačních zařízení, hrozí jim represe místních lidí. Už krátce po uzavření centra, kdy objekt opustila soukromá bezpečnostní agentura, která tábor střežila, začali místní s mačetami u vstupů do zařízení rabovat, informovala dříve BBC. Pak se ale situace uklidnila.

Někteří žadatelé o azyl se v minulosti v centru na protest pořezali, spolykali chemikálie nebo si sešili ústa. Hlášeny byly také údajné sexuální a jiné útoky. Žadatelé o azyl prý trpí traumaty. Australská vláda ale tvrdí, že si imigranti často vymýšlejí, aby byli do země přijati.

obrázek
Zdroj: ČT24

Tábor na ostrově Manus byl klíčovým bodem australské kontroverzní imigrační politiky „svrchované hranice“. Země odmítá přijímat žadatele o azyl, kteří australských břehů dosáhnou na palubě lodi.

Mezi běženci na ostrově jsou převážně příslušníci muslimského etnika Rohingů, kteří čelí pronásledování v Myanmaru (Barmě), obyvatelé Afghánistánu sužovaného řadu let válečným konfliktem, Íránci a Srílančané.

Běženci mířící do Austrálie končili v táborech na Papui-Nové Guineji a v ostrovním státě Nauru v jižním Pacifiku, s nimiž Austrálie ohledně detence migrantů uzavřela dohodu. Za jejich provozování zemím platila.

  • Tábor byl poprvé otevřen v roce 2001, kdy byla u moci konzervativní vláda australského premiéra Johna Howarda z Liberální strany.

    V roce 2008 byl sice uzavřen, ale pouze na čtyři roky. Poté se stal prudký nárůst žadatelů o azyl hlavním tématem labouristické vlády v Canbeře a zařízení opět otevřelo své brány.

    V roce 2013 Austrálie souhlasila, že Papua-Nová Guinea dostane 400 milionů dolarů za ubytování a přesídlení skutečných běženců.

    Nepokoje vypukly v táboře v únoru 2014, když se do zařízení dostali místní obyvatelé. V lednu 2015 se některé osoby zabarikádovaly uvnitř a zahájily hladovku.

    Australská vláda tvrdí, že její tvrdá azylová politika vede k prudkému poklesu počtu připlouvajících lodí s běženci.

    OSN a lidskoprávní organizace kritizují podmínky v táborech. Austrálie se podle nich vyhýbá svým povinnostem vůči uprchlíkům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 10 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34Aktualizovánopřed 16 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 2 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami
Načítání...