Policie zadržela po protižidovských násilnostech v Rusku šedesát lidí

Nahrávám video

Po nedělních protiizraelských násilnostech, které dočasně zastavily provoz na letišti v Machačkale na jihu Ruska, zadržela policie šedesát lidí. Devět policistů utrpělo zranění, dva z nich skončili v nemocnici. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na ruskou agenturu RIA Novosti. Ruská federální agentura pro leteckou dopravu Rosaviacija prohlásila, že přesměrovává lety směřující z Tel Avivu do Machačkaly na jiná ruská letiště.

K incidentu došlo v neděli večer v hlavním městě převážně muslimské republiky Dagestán. Poté, co zde přistálo letadlo z Izraele, které pak mělo pokračovat do Moskvy, vtrhly na přistávací plochu stovky lidí, podle kanálu Baza jich bylo víc než patnáct set.

Na videozáznamech z letiště je vidět, jak agresivní lidé v davu mávají palestinskými vlajkami, rozbíjejí skleněné dveře, pobíhají po letišti a křičí „Alláhu akbar“ (arabsky Bůh je velký), popsala agentura Reuters.

Situaci, která se vyhrotila v době války mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, se úřadům podařilo dostat pod kontrolu a nikomu z pasažérů letadla se nic nestalo. Zranění utrpěli policisté a podle dosavadních zpráv také dvacet protestujících. Ruské úřady uvedly, že znají identitu sto padesáti nejaktivnějších útočníků.

Incident úřady vyšetřují jako hromadné nepokoje, za které hrozí v Rusku vězení od osmi do patnácti let, napsal server Meduza. Zda však úřady z tohoto trestného činu zadržené obviní, podle něj v současné době není jasné.

Místní vláda v Dagestánu vyzvala občany, aby zůstali v klidu a takovýchto násilností se neúčastnili. Letiště v Machačkale bylo dočasně uzavřené, podle Rosaviaciji v pondělí obnovilo provoz. Dřívější zprávy uváděly, že zůstane uzavřené do 6. listopadu. Rosaviacija také uvedla, že budou na jiných ruských letištích přistávat lety ruských aerolinií Azimut a Red Wings z Tel Avivu do Machačkaly a dalšího kavkazského města Miněralnyje Vody.

Protižidovské nálady v muslimských částech Ruska nabývají na síle. V sobotu obklíčil dav rozzlobených lidí hotel ve městě Chasavjurt v Dagestánu kvůli fámě, že se v něm ubytovali uprchlíci z Izraele. Podle místních zpráv vniklo do hotelu několik desítek mužů, kteří údajně kontrolovali pasy hotelových hostů. Policie hotel uzavřela.

Hledání viníků

Guvernér Dagestánu Sergej Melikov podle nezávislého ruského serveru Meduza obvinil z antisemitských incidentů vnější dezinformace „šířené nepřáteli Ruska“. Řekl, že protestující jsou „horké hlavy“, které „se nechaly zmanipulovat“. Vyzval Dagestánce, aby odolali snahám rozdělovat společnost a dodal, že v regionu není pro antisemitismus místo. Mluvil v této souvislosti dokonce o „zrádcích a banderovcích“ z Ukrajiny.

Ukrajina na Melikovovo tvrzení nereagovala. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve uvedl, že nedělní události v Machačkale jsou „součástí kultury nenávisti vůči jiným národům“, která nyní v Rusku převládá. Šíří ji podle něj státní televize nebo úřady.

„Ruský antisemitismus a nenávist vůči jiným národům jsou systémové a hluboce zakořeněné,“ uvedl Zelenskyj a připomněl loňské výroky ruského ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova. Ten pobouřil Izrael vyjádřením v souvislosti s židovským původem Zelenského. Prohlásil, že to nepopírá údajné nacistické prvky v jeho zemi a že i vůdce nacistického Německa Hitler „měl židovskou krev“ a „největší antisemité bývají Židé“. Podle Izraele se Putin později za Lavrovova slova v telefonátu s tehdejším premiérem Naftalim Bennettem omluvil.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že protest byl důsledkem působení vnějšího vlivu na Rusko. Ruský vůdce Vladimir Putin se kvůli těmto údajným pokusům Západu o rozdělení společnosti bude v pondělí odpoledne radit s vedením země, informuje státní agentura TASS.

Dagestánská vláda dříve uvedla, že posiluje bezpečnostní opatření v celé republice, kde žijí asi tři miliony obyvatel. Nepokoje v tomto regionu jsou nepříjemností pro Putina, který vede válku proti Ukrajině a chce udržet stabilitu doma před prezidentskými volbami v příštím roce, podotkla agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...