Policie zasáhla proti demonstrantům v Hongkongu vodními děly, zadrženým hrozí vězení

Hongkongská policie zasáhla slzným plynem, gumovými projektily a vodními děly proti demonstrantům, kteří se shromáždili u vládních budov na protest proti spornému návrhu zákona, jenž by umožnil osoby podezřelé ze spáchání trestného činu vydávat do pevninské Číny. Demonstranti se pokusili proniknout do vládního komplexu a házeli na policisty kameny. Normu měl ve středu parlament začít projednávat ve druhém čtení. Kvůli protestům, které zablokovaly vstup do budovy zákonodárného sboru, byla ale schůze poslanců odložena.

Převážně mladí lidé ráno místního času prorazili bariéry a zablokovali přístup k budově parlamentu, takzvané Legislativní rady. Podle zpravodajky ČT Barbory Šámalové se zprvu poměrně klidná situace v průběhu dne výrazně zostřila. Podle místních médií utrpělo přes 20 lidí zranění. „Viděli jsme několik zraněných, nejméně jeden člověk upadl do bezvědomí. Lidé se snaží chránit deštníky,“ popsala Šámalová z místa. 

Podotkla, že policie potyčky označila za výtržnosti, a všem zadrženým tak nyní v Hongkongu hrozí až deset let vězení. Mezi zatčenými je podle deníku South China Morning Post také jeden z organizátorů protestů, který svolával demonstranty po sociálních sítích.

Podle agentur Reuters a AP demonstranti házeli na policisty kameny, plastové lahve, dopravní kužely a další předměty, zatímco policisté použili proti účastníkům protestní akce slzný plyn, pepřový sprej a vodní děla. 

Nahrávám video

Úřady vyzvaly demonstranty, aby oblast okamžitě opustili. Demonstranti zdůrazňovali, že v ulicích zůstanou, dokud se hongkongská vláda nevzdá plánu na prosazení zákona. Později se je ale policii podařilo vytlačit mimo hlavní komplex parlamentních budov.

Mnoho z demonstrantů si během protestů navléklo chirurgické ústenky. Činili tak nejen z důvodu ochrany před slzným plynem, ale i v obavě z elektronických sledovacích systémů, jako je například technologie rozpoznání obličeje, které Peking i v Hongkongu čím dál častěji používá s cílem identifikovat a trestat politicky nespolehlivé občany.

Více než stovka hongkongských podniků na sociálních sítích oznámila, že se ve středu připojila ke stávce na protest proti kontroverznímu návrhu zákona o vydávání. Jsou mezi nimi knihkupectví, obchody s elektronikou či květinami, kavárny i restaurace. Bojkot vyhlásil i svaz učitelů, jehož členové chtějí na týden přerušit výuku.

V minulosti jsme se na podobných akcích mnohokrát přesvědčili, že na ně chodí provokatéři – organizované skupiny loajální Pekingu – kteří záměrně vyvolávají potyčky.
Barbora Šámalová
zpravodajka ČT
Nahrávám video

Na začátku všeho byl případ vraždy na Tchaj-wanu

Schůze, na které se mělo o kontroverzním návrhu zákona jednat ve druhém čtení, měla začít hodinu před polednem místního času (5:00 našeho času). Sekretariát zákonodárného sboru ale v tu dobu vydal prohlášení, že se schůze odkládá „na pozdější termín, který bude stanoven“. 

Závěrečné hlasování o návrhu zákona by se mělo podle původních informací konat 20. června. Předpokládá se, že návrh poslanci schválí, protože parlament je ovládán přívrženci Pekingu.

„Vidíme, že vláda ignoruje názor lidí, takže se těžko odhaduje, jak bude dál postupovat. Bohužel si myslím, že zákon nakonec přijmou, ale zaplatí za to,“ uvedl jeden z obyvatel Hongkongu Jonathan Leung.

Správkyně: Obavy demonstrantů jsme nerozptýlili

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová se v emotivním projevu zatím vyjádřila k budoucnosti zákona nejednoznačně. Rozhodnout o normě by podle ní měli zákonodárci, z druhé strany ale uznala, že dosavadní vysvětlování a dialog zřejmě „zcela nerozptýlily obavy“ demonstrantů.

Podle sinologa, právníka a tlumočníka z Institutu pro současnou Čínu Víta Vojty návrh původně reagoval na loňský případ vraždy, kdy mladík z Hongkongu zavraždil na Tchaj-wanu přítelkyni. Tchaj-wan po návratu muže domů požádal o jeho vydání, ale Hongkong to odmítl, protože neměli společnou dohodu o extradici. „Hongkong má tuto dohodu s dvaceti zeměmi světa včetně České republiky,“ uvedl Vojta.

Podle sinologa a člena projektu Sinopsis Filipa Jirouše ale propekingští politici pouze zmíněného případu využili jako záminky pro prosazení sporného zákona.

Británie vyzvala hongkongskou vládu, aby zákon o vydávání znovu zvážila, a zdůraznila, že Hongkong musí chránit práva a svobody občanů a autonomii. „Vyzývám hongkongskou vládu, aby naslouchala obavám lidí a svých přátel v mezinárodním společenství a aby se znovu zamyslela nad těmito kontroverzními opatřeními,“ uvedl britský ministr zahraničí Jeremy Hunt.

„Jsme znepokojeni potenciálními důsledky těchto opatření, zvlášť s ohledem na velký počet britských občanů žijících v Hongkongu,“ prohlásila britská premiérka Theresa Mayová. „Důležité je především to, aby zákon o vydávání respektoval práva a svobody stanovené čínsko-britskou deklarací z roku 1984,“ dodala.

Německá vláda oznámila, že společně s Evropskou unií zkoumá dopady možného přijetí extradičního zákona na dohodu, kterou Berlín s touto administrativní oblastí uzavřel ohledně vydávání trestně stíhaných osob.

Nahrávám video

Lidé se bojí nespravedlivých procesů

Už v neděli vyrazilo podle organizátorů demonstrací do ulic Hongkongu přes milion lidí. To by znamenalo, že to byla největší protestní akce od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Policejní odhady jsou nižší, udávají okolo 240 tisíc lidí.

Sporný návrh extradičního zákona předložený hongkongskou vládou podle prodemokratických kritiků narušuje právní nezávislost poloautonomního regionu. Lidé vydaní do Číny by tam mohli podle demonstrantů čelit vágním obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová naproti tomu zdůrazňuje, že zákony o vydávání jsou nezbytné, pokud se Hongkong nemá stát rájem zločinců na útěku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 10 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...