Polsko nezavře Důl Turów, prohlásil premiér Morawiecki. Podle soudu se má těžba zastavit

Polsko nezavře hnědouhelný Důl Turów, ležící nedaleko hranic s Českem, a udělá vše, aby fungoval do roku 2044, prohlásil podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. Ještě dříve Morawiecki podle serveru Gazeta.pl odmítl rozhodnutí varšavského správního soudu, podle kterého má důl těžbu zastavit. Polský rozhlas připomněl, že Polska Grupa Energetyczna (PGE), které důl a přilehlá elektrárna patří, již ohlásila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Česko má podle premiéra Petra Fialy (ODS) garance, že důl nepoškozuje zdejší prostředí.

„Nenecháme zavřít ten důl. Žádný soud v Bruselu nám nebude říkat, co je energetická bezpečnost,“ řekl premiér během návštěvy Turówa podle webu polského rozhlasu.

Morawiecki na sociální síti napsal, že vláda nesouhlasí s „bezprávím“, tedy s verdiktem varšavského soudu vydaným 31. května na základě stížnosti německého města Žitava, české a německé pobočky Greenpeace a nadace Franka Bolda. Místopředseda polské vlády a ministr pro státní majetek Jacek Sasin soud obvinil z toho, že „naplňuje cizí zájmy“.

„Nemůžeme to splnit a uděláme vše, abychom toto rozhodnutí zrušili,“ dodal nyní k rozhodnutí soudu Morawiecki.

Důl a přilehlá elektrárna podle vlády pokrývají osm procent polské spotřeby elektřiny. Pokud by varšavský verdikt vstoupil v platnost, těžba uhlí v dole by po roce 2026 ustala. Letos v únoru polské úřady vydaly povolení pokračovat v těžbě až do 27. dubna 2044.

Proti pokračování těžby jsou němečtí a čeští ochránci přírody, kteří tvrdí, že tato činnost ohrožuje životní prostředí. Polská vláda podobné výtky odmítá a tvrdí, že jsou nepravdivé.

Morawiecki viní opozici, že chce důl zavřít

Morawiecki přímo na místě podle rozhlasu prohlásil, že Turów je příliš významný důl a vláda jej nedovolí uzavřít. „Uděláme vše, aby do roku 2044 důl normálně fungoval. Zaměstnanci dolu zajišťují elektrický proud pro celý region,“ řekl.

Tvrdil také, že stačí ovládnout část politických elit, aby sloužily cizím zájmům. „V Polsku máme Důl Turów, ale podobné jsou v Česku a Německu. A kde jsou ti, co bojují za ekologii?“

Premiér zároveň obvinil „proněmeckou“ liberální opozici, že hodlá důl uzavřít na základě soudního rozhodnutí, zatímco nynější vláda si myslí, že nelze splnit rozhodnutí, které nebere zřetel na zájem země, ale na cizí zájmy. A to premiér pokládá za bezpráví.

Polsko čekají na podzim parlamentní volby, ve kterých vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) bude bojovat o třetí mandát za sebou.

„Máme pokračující klimatickou krizi, a proto by měl být Turów, stejně jako ostatní zastaralé uhelné elektrárny, odstaven nejpozději v roce 2030,“ uvedla podle agentury Reuters Anna Meresová z Greenpeace.

Česko žalobu po dohodě stáhlo

V únoru 2021 Česko kvůli rozšíření těžby v Turówě zažalovalo Polsko u Soudního dvora EU, jehož generální advokát dal žalobě loni v únoru za pravdu. Polsko podle něj porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv dolu na životní prostředí. Soudní dvůr EU rozhodl v květnu 2021, že Polsko musí těžbu okamžitě zastavit. Polsko to odmítlo a Soudní dvůr EU mu kvůli tomu v září 2021 vyměřil pokutu půl milionu eur (přes 12 milionů korun) denně.

Jednání Prahy a Varšavy nakonec loni v únoru vyústilo v podpis česko-polské dohody, podle které Polsko jako náhradu za škody způsobené těžbou vyplatilo Česku 45 milionů eur (zhruba 1,06 miliardy korun) a Česká republika žalobu stáhla. Podle ekologických organizací ale dohoda nechrání české občany před ztrátou vody.

Fiala: Česko má dostatečné garance

Česká republika má díky mezivládní dohodě z loňského roku dostatečné garance, že těžba v Dole Turów nepoškozuje zdejší životní prostředí, řekl ve středu premiér Petr Fiala (ODS). V souvislosti s děním kolem dolu zmínil domluvené finanční kompenzace i stavbu podzemní zdi proti ztrátě vody. 

„Je tu celá řada garancí, že důl nepoškozuje zájmy České republiky a zájmy našich občanů,“ uvedl předseda vlády s tím, že v příštích měsících se ukáže, zda přijatá opatření dobře fungují. Dosavadní informace ukazují, že očekávaný efekt s velkou pravděpodobností přinesou, dodal.

Česko podle dřívějšího vyjádření ministerstva životního prostředí dostane koncem června první shrnující data o fungování stěny, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby. Posuzovat je bude ministrem Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) ustavená skupina hydrogeologů. Podle ředitele České geologické služby Zdeňka Venery data, která Česko během prvního roku fungování stěny dostalo, ukazují, že bariéra zatím stanovená kritéria splňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...