Porošenko: Reformy jsou jedinou cestou Ukrajiny do Evropské unie

Kyjev - Ukrajinský prezident Petro Porošenko představil plán více jak šedesáti klíčových reforem, který Kyjevu umožní do šesti let zažádat o členství v Evropské unii. Balík reforem má vláda připravit k prvnímu zasedání nového parlamentu, který vzejde z voleb na konci října. Za nejnaléhavější úkol Porošenko označil boj s korupcí a soudní reformu. Porošenko také prohlásil, že příměří na východě Ukrajiny začalo naplno fungovat. Oznámil, že poprvé po dlouhé době nejsou za posledních čtyřiadvacet hodin hlášeni žádní mrtví ani zranění.

„Jen reformy mohou obnovit stát, který neodpovídá očekávání našich občanů. Reformy jsou jediná cesta vedoucí do Evropské unie. Alternativou je zůstat sami s Ruskem,“ prohlásil na tiskové konferebnci Porošenko, přesvědčený, že říjnové volby zrodí proreformní většinu v novém parlamentu.

V tuto chvíli je reforem připraveno více než šedesát. Jejch cílem je podle Porošenka dosažení evropských životních standardů. Proto je Porošenkův plán označen naprosto jasně – strategie 2020. Už za šest let má totiž Ukrajina dospět do stavu, kdy bude moci podat oficiální přihlášku o členství v EU.

Prioritní reformy Petra Porošenka

  • Protikorupční reforma
  • Obnovení vlády a státního aparátu
  • Soudní reforma
  • Reforma policie a státního zastupitelství
  • Daňová reforma
  • Deregulace a rozvoj podnikání
  • Reforma bezpečnostního systému a obrany

Snahou nepřítele je podle Porošenka smazat z mapy národ, který má bohatou historii a tradice. „Nepřítel se přepočítal, on nás ještě posílil,“ zdůraznil. I tak jsou podle něj ohroženy hodnoty celé evropské civilizace. „Nedovolíme, aby někdo vytvořil novou železnou oponu na našich západních hranicích (…) Naše definitivní vítězství bude vítězstvím celé Evropy,“ konstatoval.

Současně připustil, že existuje velké množství nepřátel změn, především zkorumpovaná byrokracie, a také je záhodno neustále komunikovat se společností, aby se udržela podpora reforem. „Musíme zničit model, kdy si oligarchové rozdělili moc ve státě, musíme přejít ke společnosti, v níž panuje řád a pořádek, s otevřenou ekonomikou,“ apeloval prezident, který sám býval označován za jednoho z předních oligarchů.

Martin Riegl, politický geograf:

„Myslím si, že není úplně reálné, že by ten proces začal za šest let. S krizí, která vypukla na konci loňského roku, se mluvilo o tom, že Ukrajina by do budoucnosti mohla být členským státem EU. Bavilo se ale o tom velmi opatrně a v diskuzi se vždy počítalo s nějakými dvaceti lety. Z tohoto podhledu je to velmi ambiciózní.“

Ruské ministerstvo zahraničí v reakci na Porošenkova slova vzkázalo, že Kyjev by si měl vyřešit své problémy s Ruskem ještě před vstupem Ukrajiny do EU.

Příměří je konečně dodržováno, vzkázal Porošenko

Středa se také zřejmě stala „prvním dnem skutečného příměří“, které bylo se separatisty z východu Ukrajiny formálně uzavřeno 5. září. „Dnešek je první den za mnoho měsíců, kdy Ukrajina nemá (za uplynulých 24 hodin) ani jednoho padlého či raněného (vojáka),“ prohlásil Porošenko. Předchozích pět měsíců bojů si podle odhadů vyžádalo více než 3 200 životů.

Radnice v povstalecké baště Doněcku ohlásila, že noc na dnešek byla poměrně klidná, ale od časného rána jsou zase slyšet jednotlivé výstřely z těžkých děl, a tak situace „zůstává stabilně napjatá“. Poprvé za mnoho dnů se však podařilo z města vypravit vlak, a to do Sevastopolu na anektovaný Krym.

Prezident také nařídil vládě připravit případné uzavření 2 300 kilometrů dlouhé hranice s Ruskem kvůli „pokračujícímu vměšování Ruské federace do vnitřních věcí Ukrajiny“. Kyjev obviňuje Moskvu, že posílá zbraně i vojáky na pomoc povstalcům, Rusko to naopak stále popírá. Podobně však popíralo podíl svých ozbrojených sil na dění na Krymu, které vyústilo v anexi poloostrova.

Ukrajinská rozhodnutí nemají žádnou platnost, vzkazují povstalci

Sami povstalci podle ruského internetového listu gazeta.ru označili Porošenkův dekret o uzavření hranic s Ruskem za nesplnitelný, protože „ukrajinská rozhodnutí nemají žádnou platnost na území Novoruska“, jak označují povstalecká území v Doněcké a Luhanské oblasti.

Nepokoje na Ukrajině začaly v listopadu loňského roku poté, co tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janučkovyč odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
před 49 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 1 hhodinou

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 2 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 2 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 5 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.