Potomci obětí německého koloniálního útlaku v Namibii požadují reparace

Nahrávám video

Nejvyšší soud v Namibii na listopad odročil kauzu, v níž potomci obětí koloniálního útlaku požadují po Německu reparace. Některé kmeny se na začátku 20. století v tehdejší Jihozápadní Africe postavily na odpor cizím osadníkům a armádě. Ta odpověděla popravami a masovými internacemi. Desítky tisíc lidí přišly o život. Nejvyšší soud by svým výrokem mohl povolat německý stát k formální zodpovědnosti za způsobené škody.

Sám Berlín před čtyřmi lety uznal, že zvěrstva, která Němci páchali zejména mezi lety 1904 až 1908, byla genocidou. Za oběť jí padli hlavně příslušníci kmenů Herero a Nama, kteří se před 120 lety postavili na odpor proti německé koloniální moci.

Kauza je v Namibii mezi potomky pronásledovaných stále velmi živá. „Tohle není nějaký žabomyší spor. Je to kauza našich potomků, kauza našich dětí. Je to naše kauza,“ popsala příslušnice kmene Herero Vepeuka E. Kaurariová.

„Jedná se o první genocidu minulého století. Ve skutečnosti to byla předehra k holocaustu. Ale nikde to není zaznamenáno,“ podotkl starší kmene Herero Hoze Rikukao.

Bestiální vraždění Židů za druhé světové války nacisty se s genocidou členů kmenů Herero a Nama nedá co do rozsahu srovnávat, přesto měl postup německých úřadů celých pětatřicet let před začátkem vyhlazování v koncentračních táborech velmi znepokojivě shodné rysy. Ty v roce 2018 připomnělo i pietní navracení ostatků zabitých Namibijců z Německa zpět do vlasti. Do Berlína je kolonisté kdysi odesílali coby takzvaný studijní materiál k potvrzení nevědeckých teorií o nadřazené rase.

Berlín represe vůči lidu dnešní Namibie uznal za genocidu v roce 2021. Současně jako odškodnění nabídl více než miliardu eur na rozvojové projekty. Kmeny Herero a Nama však chtějí víc – adresné reparace pro pozůstalé a také návrat ztracené půdy. Tématu se obě země intenzivně věnují, zatím však bez výsledku.

Hrůzy kolonialismu v Africe

Namibie přitom není zdaleka jedinou africkou zemí, která se dovolává odškodnění za kolonialisty páchaná zvěrstva. Na začátku první světové války existovaly na kontinentu jen dva větší nezávislé státy – Libérie a Etiopie. Zbytek Afriky si mezi sebou rozdělily evropské mocnosti na celé dekády.

Přírodní a nerostné bohatství Afriky Evropany dlouho nezajímalo, a to hlavně kvůli extrémně těžké dostupnosti. Ještě v roce 1870 ovládaly evropské monarchie asi desetinu afrického území, většinou pouze u pobřeží. Raným průkopníkem kolonizace vnitrozemí se stal belgický král Leopold. Kongo označil za své soukromé panství, kde brutálně vykořisťoval místní obyvatele. Na následky násilí a otrockých prací zemřelo podle odhadů deset milionů lidí.

Zásadní změnu v přístupu přinesla druhá průmyslová revoluce. Evropské státy si na berlínské konferenci v roce 1884 rozdělily sféry vlivu, které jim umožňovaly postupovat do nitra afrického kontinentu bez vzájemných sporů. Na začátku první světové války díky tomu impéria kontrolovala 23 milionů kilometrů čtverečních Afriky. Obrat nastal až s úpadkem evropských mocností po druhé světové válce, kdy většina kolonií získala nezávislost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 44 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...